CykloDusak

Kamarádi, tahle poslední neděle byl opravdu hezký den. Přiměřené teplo, ochlazující větřík a trasa průměrně náročná. Tak by se stručně dalo popsat nedělní odpoledne. Hned na začátku na přejezdu U Kočího jsme chvilku zevlovali na stavbu mostu přes cyklostezku. Pro ujasnění, cílem je aby cyklisté jezdili po bývalé trati a doprava kolem Kočího aby byla vedena po mostě. Jeho oblouk a první vrstva zásypu je hotova a celé dílo má být hotové do konce léta.  Po pás stech metrech je opraven strážní domek – Vechtr č.14 – ze kterého bude hospůdka. Přeji jí úspěch.

Za několik kilometrů jsme byli u Lurdské jeskyně podle které nese jméno dnešní etapa.  Tradice těchto svatých míst byla založena v roce 1858 a to v únoru když děvče Bernadette a její dvě kamarádky se vypravily za městečko Lurdy. Jmenované děvče se opozdilo a slyšelo z blízké jeskyně šum. Když se ohlédlo uvidělo ve víklenku jeskyně paní oblečenou do bílého hávu s modrou šerpou. Toto setkání se opakovalo ještě 18x. Scházelo se zde mnoho lidí nejen za účelem modlitby, ale také k léčení vodou z pramene, který se zde objevil hned při prvních setkáních s Bernadettou. Do dneška je prý vědecky potvrzeno vyléčení 56 lidí, když více jak  sedm tisíc to o sobě tvrdí. Tato jeskyně je zde, blízko Waldsassenu  postavená r. 1905 a opravená r. 1988. Na světě je mnoho takto upravených jeskyní. Tu původní -Lurdskou — navštívila docela nedávno Jitka Hlavsová z Lokte. Někdy to s ní probereme.

Za chvíli od tohoto klidného místa jsme na náměstí a dáváme si zmrzlinu. Krátké posezení u kašny s J.Nepomuckým je příjemné. Nás čeká asi tříkilometrový výjezd k dalšímu poutnímu místu . barokní Kappl. Cesta hezká a samotná stavba ještě hezčí. Zpívat se dnes nebude, protože Jiřka se stydí před cizími lidmi. Musíme se spokojit s nádherným výhledem do krajiny, která je pod námi. Málokdy odtud odjíždíme vpravo do blízké vesnice, většinou jedeme vlevo do lesů a nebo přímo na vrchol ke krásné lípě. Jeden z nejkrásnějších pohledů do kraje nám unikne, protože silnice po výjezdu z lesa svádí k rychlému sjezdu. Protisvah údolí do kterého právě sjíždíme je rozděleno do malých políček, tedy do několika odstínů zelené a pod. Nádhera.

Už jsme u lesa a vjíždíme na naše území. Za chvíli se naše putování napojí na tzv. signálku ze které vojáci PS obsluhovali drátěnou hranici. Ještě jednou se rozhlédneme po kraji a už mizíme v lese a solidním sjezdem jsme brzy v Dolní Hraničné a za chvíli v Pomezí v restauraci U Přístavu. Tady si teprve všichni najednou uvědomíme, že má svátek Zdenka. Bačí dala hned panáka a já jsem ještě stačil napsat přání paní Menclový na které přišla tato odpověď. : Jee moc Vám všem děkuji, mám radost. Máváme a myslíme na Vás. A moc se těšíme, že se zase uvidíme. Jste prostě nejlepší. S láskou Z.M.L. To je krásný co ?  Taky na to dojde.

Tento týden bude tropický a neděle taky. V této chvíli myslím, že etapu nepojedeme, ale autovýlet by byl možný. Uvidíme. Co Vy na to ?     Kdo dnes jezdil : Jitka, Iva, Jiřka, brácha, Míla, DrH, Milada, Helena (dál nevím), Zuzka, Líba, Jirka a já. Bylo to 52 km.