Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Archive for Říjen 2017

Zpráva z etapy č. 17/18 – krušnohorská

Kamarádi, psal se dvacátý první říjen 2017, sobota, když jsme se vydali za Japošema do Nových Hamrů. Do konce parlamentních voleb chyběly pouhé dvě hodiny a nezbývalo než doufat, že výsledek bude přece jen trochu lepší než průzkum. Provětrání hlavy a těla čerstvým krušnohorským vzduchem bylo velmi žádoucí.

Hanka tlačí …

Vše je připraveno k odjezdu a Jana velí na úplně opačnou stranu než obvykle. Jedeme po asfaltu do Hamrů a dál směrem na Nejdek abychom po 3 km mohli odbočit do kopce na Vysokou Pec a Rudné. Po asi dvou kilometrech  vidím Hanku stát na krajnici celou udýchanou. „Ta mrcha zase nejede !“ pomyslím si já, Hanka o svým kole mluví jen dobře. Chvíli ho tlačí s vírou, že zase bude dobře. A ono bylo. Jejího kola se totiž ujal Jirka a „zbytek“ etapy na něm jezdil. Ani jsem nezaznamenal jestli to kolo ještě ožilo a nebo ne. Mohl by nám to napsat.

Laďa píchá …

Konečně jsme na kopci a Jana to uhýbá doleva, po šotolině, lesem dolů, nahoru, takovou houpačkou až na místo kde kdysi stála obec Mlýnské chalupy. Směřujeme na Přebuz a nemůžeme vynechat hráz rybníka stejného jména. Jen co společná fotka je hotová a většina z nás už odjela ozývá se zezadu : „Stůjte !“ Laďa píchnul ! Jirka má výměnu cobydup a dojíždíme další část party co čeká na kraji vesnice. Jirka pro pobavení všech dává k dobru vtip : „Blondýna jede autem a píchne. Zastaví, klekne k tomu a praví : To je divný, vždyť to kolo je prázdný jen dole ! „Jana je rychlý vodič, proto až ve směru na Rolavu zjišťuje, že za sebou má jen dva jezdce. Volá mi „Co se stalo, kde jste ?“ Pravdivě jí odpovím :“ Neboj jen jsme píchli, vyměnili a už jsme u Tebe .“ Společně jsme pak dojeli k hospodě na Jelení.

Vrchní kecá …

V hospodě jsou tak čtyři lidi , z toho dva  určitě Němci. V televizi běží průběžné výsledky voleb . Několik z nás se jen zastaví aby se dověděli čísla , když v tom se ozývá vrchní :“Děcka sedněte, na televizi se můžete dívat doma !“ Měl strach, že bychom ho zdrželi přes 16.00 hodinu kdy už chtěl mít zavřeno. Roznesl kafe a nějaký pivo. Hanka chtěla kamarádům přilepšit z krabice drobných jednohubek a on to uviděl. Celý nazlobený dává najevo svoje opovržení nad tak nicotnou záležitostí. Uznávám, že se to nemá, ale určitě jsme ho nepřipravili o žádnou další tržbu.  Venku fouká, je zataženo , chtělo by to vyrazit, večer máme na krku.

Nábližka …

Jana nás uhybá doleva na CS 36, Krušnohorskou magistrálu.  Na několika kilometrech cesty je soustředěno mnoho různé, moderní ,lesácké techniky. Je ovšem sobota, proto většina strojů stojí. Buďme rádi, vždyť jinak bychom ani neprojeli. Okolo cesty vládne regulérní bordel. Myslím tím hromady větví, do toho namíchané klády, všelijaké zbytky stromů ležící halabala kolem cesty. Vrátíme se sem za dva roky a uvidíme pořádek .?! Jsme na křižovatce s asfaltkou od Horní Blatné a vlevo odchází do lesa Máslová cesta. Škoda, že nebyl čas, třeba tam nějaká ta kostka leží . Padáme z kopce a po dvou km prudce vlevo , na šotolinu a zhurta nahoru do kopce. Ten se po chvíli srovná a my jedeme po traverzu až na horní okraj N.Hamrů ke kapličce. To už lehce prší a tak jsme rádi, že jsme zase na asfaltu a že do hospody není daleko. Bylo to jen o pět kiláků delší než přímá cesta z Jelení do N.H.

Kuchař vaří …

Docela hustě prší. Hledáme místo pro zaparkování kol. Hospoda nás pouští do garáže a to je nejlepší řešení ze všech ! Stůl je už připravený. Japoši se vítají s dámskou volební komisí, která si dopřává zaslouženou večeři za svojí nepatrnou gáži. „Vepřová žebírka na medu jsou výborná a ostatní jídla taky !“ říkají kamarádi a cpou se. Nikdo totiž neví, že u Japošů bude pokračování u chlebíčků a různých buchet. Když je po jídle tak přichází pozvání : „Na kafe k nám !“ Nikdo není proti. Toho jídla a pití všeho druhu je opravdu hodně. Po několika rundách se budeme loučit. Těžce se zvedá brácha aby lehce pronesl poděkování Japošům za dnešní etapu, za posezení a tak. Já jen dodávám :“Tak zase někdy na jaře!“ Do té doby se jistě uvidíme na jednom z listopadových výletů a taky na mikulášské schůzi na chalupě. Ahoj !  Ještě trochu statistiky . Kdo jel : Iva, Hanka, Jitka, Kika, Japoši, Líba, brácha, Jirka, Honza P., Míla, Laďa a já. Najeto 35 km.

Volič volí …

Tak je to jasný. Až se Vám dostane k očím graf preferencí jednotlivých stran voličů podle věkových skupin tak to máte barevné na bílém :“ O vítězství Babiše rozhodli senioři nad 65 let !“ Tak mě napadá, proč je  věk voliče nahoru neomezený a dolu ano ? Proč nemůže volit 15ti letý mladík nebo slečna ? Věková hranice patří do éry Marie Terezie. To opravdu musíme mít premierem trestně stíhaného člověka ? Proč někam nezaleze a není tam dokud neproběhne soud, který ho třeba osvobodí, když k tomu bude důvod ? Vašnosta z Hradu se jen třese aby ho  mohl jmenovat a tím zase vyrobit nějakou extravaganci, kterou ohromí „náš svět.“  Tak trochu jinak. Znáte tenhle ? :“Sejde se Japonec, Slovák a Pirát … Hm, mysleli jste, že je to začátek vtipu? Ale ne. Je to výsledek našich voleb !“

 

Etapa č. 17/18

Kamarádi, Babí léto se nám prodloužilo tak, aby nám umožnilo ještě jednu etapu. Jak jsme o tom mluvili u kafíčka při minulém výletu, bude to k Japošům do Nových Hamrů v Krušných horách. Oni s námi počítají a program připravují na tuto sobotu odpoledne.

Sraz si dáme v sobotu 21.10. na 11 hod. k Poště ve Frant. Lázních. Obvykle jezdíme v neděli, ale tentokrát má v neděli opravdu pršet, ale hlavně se silně ochladit. Tolik na vysvětlenou. Do pátečního večera očekávám Vaše přihlášky.

Volby jsou už v pátek, takže je dost času . O jejích výsledcích na výletě asi mluvit nebudeme, leda, že by byl projevený zájem. Ostatně politika není to, co nás spojuje, tím je kolo !!! Tak se snažte !  Pepa D.

Zpráva z etapy č. 17/17 – Babí léto

Babí léto – 15.10.2017

Kamarádi, dnes by úplně stačilo konstatování, že to byl jeden z nejkrásnějších dní na kole. Na tom se jistě shodneme všichni kdo jsme na etapě byli. Pro ty ostatní, ale taky pro připomenutí do budoucnosti se teď pokusím o stručný popis událostí z tohoto výjimečného dne.

Za hustou mlhou slunce …

Ráno byla mlha jako mlíko. Když jsme za Pomezím začali stoupat nahoru a nebylo to moc, tak se mlha trhala až zmizela. Zastavili jsme u Hebanz a na polní cestě zaparkovali. První les nebyl daleko. Čekal jsem, že i první houby nebudou daleko. Nebyly žádný ! Tedy, že bychom se nějak zvlášť snažili je hledat, to ne, ale přece jen vzhledem k jejich velké úrodě v minulých dnech se čekalo, že naše košíky budou brzy plné. Jedna zajímavost se nám naskytla. V lese, v příkopu u cesty stály veliké klobouky lupenaté houby o které ale nikdo nestál. Ve stínu lesa je chladno, na slunci teplo a k tomu bezvětří. Je krásně. Spousty silniček, kterými je krajina doslova protkána, nabízí taky spousty směrů našeho putování. Hodně úseků jedeme vůbec poprvé. Snad nejhezčí jsou výjezdy z lesa. To se vždy krajina otevře, nabídne pohled na množství polí a políček a v nich zasazeným větrníků. Kličkujeme mezi poli. Tady se hodí udělat společnou fotku, tady zase potkáme naložený traktor dřevem a jinde zase cyklisty. To jsou ty chvíle kdy spolu můžeme mluvit, je u toho hodně smíchu a zábavy. Na místech s hezkým výhledem do kraje je potřeba dát informaci kde jsme, kam jedeme, kde je asi tak náš cíl a tak podobně a tak různě. Třeba na kopci Buchenberg, je vidět oblouk Smrčin od Schneebergu až po Kornberg.  Tady si tátové bez dětí pouštěli malá letadýlka až si Hanka myslela, že je to větroň a že přistává rovnou na nás. Odtud stačí jen projet kolem kukuřice do lesa, za ním se pokochat pohledem do kraje a jsme na okraji vesnice Grossschloppen kam jezdíme na dorty.

Käsesahne torte je nejlepší !

Rodina Petzold tady na statku provozuje cukrárnu s domácími dorty, neboť snacha je šikovná cukrářka. Ty dorty jsou široko daleko nejlepší, včetně všech cukráren u nás. Jiný je to s kávou. U nás už máme éru kapaný kávy za sebou a vyžadujeme preso, většinou to větší, někdy označované jako lungo. Při objednávce se strhl velký hlahol vysvětlování jaké že to kafe chceme. Paní si nevěděla moc rady, protože nechápala, že si tam klidně přilijeme horkou vodu na doplnění dávky. Dopadlo to velice dobře, protože nám udělala dvojitý espresso a bylo to. Využil jsem snad jediné chvilky klidu abych se zeptal, jestli ctihodná společnost má zájem o velice kvalitní cykloponožky, s logem „1000 mil“, za 100.- Kč. Nechal je vyrobit mílař Richard Štěpánek a jako charitu je prodává. Zájem mají všichni ! Při neklidné debatě taky přišla řeč na Dolomity 2018 s Čížkem. Milada se pochlubila, že má zásluhu na rozhodnutí Jirky Lahučáka jet taky. On s námi nebyl, tak nevím, ale důležitější je, že zálohu jsem poslal na účet CK Čížek a on vzkazuje, že případné odhlášení  bude zatíženo storno poplatkem . Jíťa zase, tentokrát už víc nahlas, se přiznala ke svojí touze jet do Santiaga de Compostella svatojakubskou cestou. K tomu jsem dodal, že mám s Jitkou Hlavsovou domluvenou návštěvu jejich kavárny a její sdělení o letošní cestě. To bude někdy po sezoně. Ještě dodávám, že při přípravě takové cesty nabízím pomocnou ruku.  Někdy v listopadu můžeme zajet na zámek Bečov kde nás provede kastelán zámku, kterého znám z letošního cíle 1000 mil.

Mnoho cest vede k autům …

Po společném focení s paní domu se vydáváme na zpáteční cestu. Bude to jedna velká šněrovačka při které se dostaneme až do Röslau na vyhlídkové místo odkud je vidět na dvanáct vrcholů Smrčin. Příjemně jsme tady posvačili ze zbytků zásob, projeli město a po hlavní jsme to namířili do 3 km vzdáleného Neudes. Pak už se zase jelo po klidných cestách kolem samoty v lesích. Odhaduji, že tady projede tak jedno auto za den. Slunce se už hodně naklonilo, stíny se prodloužily a jsme u aut. Do půl sedmý jsme v Chebu, mysleli jsme si. Jenže na naší cestě byla nehoda od které jsme se museli pět kiláků vrátit a pak obloukem přes Arzberg se dostat domů.

Je to vážný …

Mějte se hezky a taky něco pro to udělejte ! Jděte volit, ať těch mlčících ignorantů je co nejméně. Určitě víte, že neodevzdanými hlasy se posilují i ty partaje, které by jste v životě nevolili. Že nevíte koho a že je to stejně zbytečný ? To může říkat jen zhrzený milenec a ne sebevědomý senior. Ostatně nedávno jsem se dočetl, že mezi seniory nad 65 let má nejvíce hlasů vašnosta z Hradu.  To snad není možný ! Na druhou stranu to je potvrzením, že v dnešní době už neplatí, že čím starší, tím moudřejší, zkušenější . To bylo před dvě stě lety v rámci vesnice kde žili. V dnešním světě je těžké se orientovat, ale měli by si nechat poradit. Jedna z divizí Agrofertu se jmenuje „Český stát“ a její šéf Andy Čerpadlář, mají nejvíce volebních preferencí. Že ho pomalu melou „Boží mlýny“ je jedno ? Stačí mu jen vykřikovat „To je lež“ ? Proč nám má trvat ještě jedno volební období než procitneme ? Proč máme natahovat ruce do Evropy pro dotace a při tom řvát hesla o pominuté Unii ? Okna Hradu jsou otočena na východ, okna Andyho do hnízda. To jsou jen dva příklady našeho vládního chování, které nás v krátké době vyženou na okraj Evropy bez které se ani neupr. Mějte se pořád hezky.  Váš Pepa D.      Kdo byl : Maruš L., Laďa, Kika, Líba, Zuzka, Milada, Jitka, Iva, Thalie a já. Bylo to 40 km.

P.s.

Raději už nyní zveřejňuji termíny dovolených v příštím roce 2018 abychom mohli na mikulášské schůzi sestavit objednávku pro tuzemskou dovolenou .                                                                                                     Menclovi, Chřibská, nebo-li České Švýcarsko : 21.5.  – 27.5.2018                                                                       Dolomity Itálie s CK Ski-bike   :                            17.7. – 22.7.2018 sestava uzavřena                                       Novohradské hory, Žumberk   :                              4.8. – 11.8.2018

 

 

Etapa č. 17/17

Kamarádi, uteklo dlouhých čtrnáct dní čekání na etapu do Bavorska. Tam už by bylo po sklizni nebýt těch dešťů. Teď už budeme věřit rosničce z čt 1 a pojedeme !

Odjezd bude v neděli 15.10. v 10 hodin od Pošty ve Frant. Lázních. Jako obvykle Vás vyzývám k přihlášení se a to do sobotního poledne. Pak se domluvím s řidiči aut o naložení sestavy. Pro Vás ostatní platí místo a hodina srazu.

Připravte si kontejnery na houby, vzorkování brambor se nebudeme tolik věnovat . Nevylučuji tím ale návštěvu bramborárny a nebo kombajnu na poli. Návštěvu Bauerncaffe považuji za samozřejmost.        Tak už se máte na co těšit ?   Zdraví Pepa D.