Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Archive for Leden 2015

Zpráva ze schůze „Leden 2015“

Byl pátek 23.1.2015 , krátce před sedmnáctou hodinou, všichni jsme už sešlí a tak schůze může začít. Domluva nad tím co, kdo, bude pít zabere ještě nějaký čas . Teď už  je ta chvíle kdy musím odhalit to malé překvapení – jediný bod programu naší sešlosti.  Oznamuji tedy, že tento měsíc má kulaté narozeniny Milada a k tomu přidávám, že právě dnes mám narozeniny já . A abych dlouho nezdržoval přípitek, navrhuji, že projev dám až do zprávy.  Tak tady je :

Nepronesený  projev.

   Moji milí přátelé. K tomu abych mohl krátce vystihnout situaci, potřebuji Vaší spolupráci . Přeneste se v myšlenkách do první poloviny minulého století . Nad Plzní i Chebem americké bombardery letí (nebo letěly), za pár měsíců přijedou do Plzně vojáci ze západu, svět už ví jak to dopadne, pomalu se začíná zvedat vlna radosti  a do této nálady přichází právě v Plzni na svět Milada.  Z hlubokého kočárku „osmipéráku“ není ven vidět a proto těm vojákům ani nezamává. Události nabírají spád. Je třeba opravit „Škodovku“ , vystěhovat pohraničí a to už Milada  čile běhá po dvorku a je jí úplně jedno, že někde daleko v Jižních Čechách jsem se narodil já. V té chvíli ještě nikdo netušil, že nás čeká suchý rok , neúroda. Jak to onehdá hezky vyjádřil Škvorecký : “ V mouce nijak netonouce, ani masem neslynouce , jedli chudí co se dalo …“, tak to bylo. Velký bratr nás ale ochránil, mouku dovezl a poskytl nám úvěr, který jsme dalších čtyřicet let spláceli.  Za krátkou dobu se s Miladou potkáváme ve Frant. Lázních, ale neznáme se. Ona hraje tenis, já jezdím na kole. Po dalších letech už pracujeme u jednoho podniku, budujeme. Těsně po revoluci ona účtaří a já bramborařím.  Jednou jsem potřeboval na Hněvíně něco opravit, potkám Miladu a ona : „ty jsi přece jezdil dlouho na kole a tak proč s námi nejezdíš ?“ Netrvalo dlouho, já si koupil nový kolo a přidal se k partě, kterou vedl Pepa Škvor, tedy k Vám.   Tolik krátké ohlédnutí do historie. Miladě přeji hodně zdraví a Vám děkuji za přání téhož.

———————————————-

Když už jsme jednu schůzi věnovali oslavě narozenin tak mi nepřijde spravedlivý na Vás ostatní zapomenout. Sepsali jsme tedy data narození všech a já se vynasnažím ve zprávách  připomenout, že tento měsíc slaví ten a ten. Víte jaký věkový průměr jsme dosáhli na schůzi ? Je to 70,571 roku, no nedivte se ! Když k tomu ale přidáme malýho Radima L., který tam byl taky tak to bylo  66,066 roku. Ještě dva takový kluky a je nám průměrně 58 a jsme mladý. Tohle šálení čísly platí hlavně u platů.

Ještě se podělím o zážitek . Od Milady jsem dostal přední světlo na kolo. Ano já jsem už několikrát vyzkoušel jezdit za tmy, je to úžasný zážitek. Nedávno jedu z chalupy na Třebeň a zachce se mi použít ruský kapesník. Otočím se naštěstí k příkopu, vykonám, vrátím se a vedle mě chlap, taky na kole. Lekl jsem se pořádně a vyhrknul “ Ty vole co tady děláš ?“. On, že jede z Hazlova z práce do Březové u Sokolova. Snažím se držet s ním tempo a něco se ho zeptat. Jde to blbě, protože dech stačí pro nohy, ale pro hlas se nedostává. Říkám – jeď napřed já pojedu pomalu. On na to „já jedu taky pomalu“. Od té chvíle mluvil jen on. Já byl šťastný když jsem na kopci nad Drahovem mohl zahlásit “ Já jedu vlevo , mám tam auto“ Tak čau. Zhluboka nabírám vzduch, pomalu se uklidňuju a v tom se to stalo. Vedle cesty z velké louže se ozve „Kvá, kvá“, křídla zaplácají o vodu a kačena letí . Úplně mimoděk zařvu „Ty krávo“, zatnu půlky, ještě víc se natlačím na sedlo a cítím jak mi po těle prochází vlny vstávání chlupů. Byl to strach nebo adrenalin ? Já myslím, že strach je rychlejší. Od té doby si často vzpomenu na kluky co jedou závod 100 mil ve dne v noci a to ještě většinou po neznámých polních a lesních pěšinách. Těch zvuků lesa, větviček, pavučin co vymetou … a pak si lehnou pod širák a tvrdě usnou. Jsou to borci.

Nedá mi abych se nezmínil o třech událostech, které se váží k dnešnímu dni t.j. 26.1.2015 kdy píšu tuto zprávu. Je to právě dva roky co byl Zeman zvolen prezidentem , poté co se prolhal volební kampaní a je mimo.   Před rokem byl přijat v parlamentu zákon proti šmejdům a taky se minul účinkem. Obchoduje se dál . A konečně dnes kolem Zeměkoule proletí asteroid ve vzdálenosti 1.2 mil. km takže nás mine. Chtělo by to něco dobrého potkat. Jedu ven na kole.

Ještě kdo byl : Kapříci, Lahučáci, Beránci, Smíšci, Kika, Iva, Hanka, Kája , Láďa D. a já a malý Radim. Omluvili se Janďáci, Volfíci a snad příliš práce měla Vlasta.  Příští schůze bude na koci února. Už teď se těším.  Pepa D.

Schůze leden 2015

Přátelé, víte, že už to bude šest týdnů od naší minulé schůze ? Co s tím uděláme ? No nejlepší bude když připravíme sešlost, kde se budeme cítit dobře.

Zvu Vás na pátek 23.1.2015 do Skalné  kde na Vás bude čekat od 17 hod. vytopená chalupa , já a pomocníci. Bývá zvykem, že dopředu slibuji nějaký program, ale já tentokrát žádný nemám. Ledaže bychom mluvili o minulých vánocích, nebo o počasí, nebo o Charlie Chaplinovi a nebo dokonce o posledních osvícených nápadech páně prezidenta ? Ne, asi nic takového, ale nevylučuje se to. Co chci vážně sdělit, je, že nebudu zdržovat dalšími informacemi o našich dovolených, to až na únorové schůzi. Místo toho připravíme docela malé překvapení pro všechny.

Jedinou Vaší starostí je dostat se do Skalný  tak šikovně, že řidičů bude minimálně. Tak se ukažte jak to zvládnete. Těším se.                                                              Nafurtváš. Pepa D.