Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.Archive for Září 2011
Etapa č.13
28.9.2011 | 
Autor Přátelé, přicházím s pozvánkou na mimořádnou etapu. Proč tak najednou ? Vede mě k tomu nevšední zážitek z dnešního dne. Na okraji lesa blízko Marktleuthenu v Bavorsku jsme během chvíle nasbírali několik kg hub a mezi nimi byl pravý hřib, zdravý, s průměrem klobouku 30 cm. Nikdy jsem takovou houbu neviděl.
Takže kdo chce pojede s námi v neděli houbařit. Samozřejmě i s kolem na krátkou etapu, cca 20 km. Připravte si na kolo nějaký pořádný košík.
Sraz bude u Škvorů v 8 hod a návrat ve 12 hod. Ozvěte se .
Publikováno v 
Tagy: 
Zpráva z etapy č.12
Přátelé, letos pořád dokola musím opakovat „zase bylo krásně“ protože pořád je to pravda. Ráno sice jen plus pět, ale kolem poledne už léto. Jeli jsme podle plánu až na Trojmezí. Zatím bylo co jíst a pít, nálada dobrá a v tom mě napadlo, že bychom měli zkusit projet podle hranice , na saské straně, do vesnice Ebmath a pak dál do Hranic. Cestu kdysi postavili východoněmečtí soudruzi pohraničníci z děrovaných panelů. Bylo s podivem, že většina děr byla nezaplněná hlínou, což je jasný důkaz,že příroda s tím nechce mít nic společného. Kolem cesty bylo ale dost krásných hub, takže kdejaké pytlíky byly rychle plné a domů daleko.
Hlad rychle roste. V Ebmathu míjíme stánek s buřty, za chvíli taky plnou restauraci za éčka a myslíme na hranickou hospodu kde si dáme něco dobrýho za koruny. Ale nedáme, hospodu už mají vietnamci, které skoro všichni podezříváme z nekalých praktik v kuchyni a je vymalováno. Hlad zůstává a k němu se přidává i žízeň. Strašná kombinace. V blbý náladě zaniká i můj názor abychom jeli dál přes Bad Elster, takže vyrážíme přes Pastviny do Aše. Houbám je taky horko. Tak napůl po asfaltu a po šotolině skoro pořád do kopce, jen s jedním krátkým prudkým sjezdem. Prostě byla to zkratka, ale zato stejně dlouhá a horší. Jsme u aut.
Volba hospody byla správná – Na Patě se jmenuje. Hned je co pít a i pstruzi budou. O moje nové dresy Bramborárny Třebeň byl zájem už na cestě, ale až teď se tvoří objednávka. Jeden upocený dres XL jde z těla na tělo, což hodně pomáhá při rozhodování o velikosti. Hotovo, snědeno, vypito, zaplaceno /s opravou/, etapa končí jedeme domů a těšíme se na další za 14 dní.
Máme bezmála 50 km. Jeli : Láďa B., Janďák, Láďa D., Milada, Iva, Zdena /Hůrková/ a její vnučka Lenka, Petr, Lahučáci, Líba Z. a já. Znovu jsme si připoměli,že za měsíc 23.10. bude důležitá schůze u mě na chalupě ve Skalný.
Přátelé, dnes v úterý 27.9. jsem mluvil s Ivanem Čížkem o Toskánsku 2012. Musel jsem zamluvit deset míst na tento zájezd v červnovém termínu bez dohody s vámi a teď budu zvědav jak to s vaším zájmem dopadne. Zájezd je tedy už obsazený. Tak se ozvěte.
Máte v plánu dělat fotky? Chcete je mít kvalitní? Tak to jedině přes www.fotodytrych.cz Já je dělám jen u něho.
Etapa č.12
Přátelé, zvu vás na předposlední /asi/ etapu letošní sezony. V neděli 25.9. v 9 hod se chebáci sejdou u Škvorů a auty přejedou do FL k Beránkovi. Společně se dopravíme do Aše na horní nádraží a odtud už na kolech vyrazíme na etapu.
Nejdříve povede naše cesta do západního Německa, podél hranice do Trojmezí, do Hranic na oběd a dál přes Krásňany do východního Německa a to dlouhým sjezdem do Bad Elsteru. Znovu přes hranice k nám a z Doubravy do Aše. Okruh může mít tak 40 km v mírně zvlněné krajině.
Máte-li zájem jet a nemáte svoje auto tak zavolejte. Ještě na vědomost dávám, že 23.10. bude na chalupě ve Skalný schůze spojená s kolaudací kamen. Hlavně chci projednat plán dovolených na příští rok. Doufám,že všichni přijdete.
Bude hezky. Zdraví vás Pepa Dušák
Závod 1000 mil …
Podávám krátkou zprávu o závodu, který se jmenoval „Craft 1000 miles adventure “ a jel se z východoslovenské vesnice Nová Sedlica k nám do Skalné. Startovalo 94 kluků a dvě děvčata. Délka závodu je jasná z jeho názvu a byl veden po všech severních horách Čech i Slovenska. Autorem myšlenky je ten nejpovolanější biker u nás – Honza Kopka.
Honza nejen vyhrál závod přes Aljašku na 1000 mil, ale byl úspěšný i na dalších extremech světa v Australii, severní Americe, Mongolsku, Maroku a v Kostarice.
Závodu dal do vínku motto: dílčí osobní vítězství, dosažení svého vlastního cíle, sebepřekonání, nabytí sebedůvěry, pocit pokory, úcta k soupeři i k přírodě, strach i euforie, radost i bolest … a hlavně velké dobrodružství, to by měl být hlavní motor pro každého účastníka závodu. Při povídání s klukama, kteří dojeli do cíle bylo jasné, že motto bylo naplněno vrchovatě.
Jak to všechno dopadlo ? První ročník má dva vítěze : Zdenda Tomeček z Tábora a Zdenda Kříž ze Špindlu, přijeli spolu do Skalné za 8 dní,7 hod. 58 minut t.j. s průměrem asi 200 km/den. 34 závodníků dokončilo dlouhou trasu, 33 krátkou – 500 mil a 29 odstoupilo. Poslední dva kteří dojeli do Skalné potřebovali 20 dní 4 hod 38 min. Nikdo se cestou vážněji nezranil.
V galerii je jen několik fotek : na prvních dvou jsou vítězové, třetí jsou jejich kola jako důkaz, že jsou zastánci stylu „na lehko“, dále je tam cílový oblouk generálního sponzora firmy Craft – výrobce sport. oblečení, další tři jsou kluci na 3 a 4. místě Stránský a Langer, kteří taky dojeli spolu., kluk s čelovkou je Pavel Bartík na 5. místě,a poslední tři fotky jsou z odjezdu šéfa závodu /ve žlutém tričku/ Honzy Kopky od bramborárny.
Příští ročník se jede v obráceném směru se startem v Trojmezí.
Zpráva k etapě č.11
Přátelé, není třeba se dlouze opakovat. Bylo zase nádherně. Etapa probíhala podle plánu t.j. nejdříve kopec na Kladskou, t.j. 8 km ze kterých jsme pak celý den“ žili“. Sjezd do Bečova byl dlouhý a v údolí plném zatáček se jelo po rovině vedle říčky Teplá. To byl přímo ozdravný pobyt.
Těsně před polednem už jsme na obědě. Podlehli jsme nabídce plněných bramborových knedlíků se zelím, nejhorší to stravě cyklistů, a k tomu se ještě servírka přiznala,že byly mražený, za což dostala spropitný a k tomu radu ať propustí kuchaře. Na zámek půjdeme příště, neboť jsme tam skoro všichni byli a domů je daleko.
Cesta na Vary je zase z kopce, takže těch 8 km máme rychle a přichází 2,2 km prďák na Kfely t.j. na Horní Slavkov, přesně podle plánu. A to bylo o kopcích na celý den opravdu všechno. Ve Slavkově nás zvědavost vyhnala na horní náměstí, postavené v letech obdivu k moskevské architektuře. Ješte stojí za zmínku obrovský opevněný kostel sv. Jiří s ochozem.
A je tu další dlouhý sjezd do Lokte. Ten objíždíme vlevo, tady pár fotek krásného přemyslovského hradu, kopec zmrzliny a tradá na cyklostezku do Sokolova. Pod novým mostem přes Ohři chvíli stojíme v němém úžasu. V Královském Poříčí je bývalá silnice změněna na cyklostezku, která jede až k nádraží v Sokolově. Tady všichni odmítají vlak i cyklobus, neboť počasí, stezka, kondice i baterie jsou o.k. takže se jede dál. A jaké to překvapení, cyklostezka vede velice vtipně pod mostem na lávku, na druhý břeh a pokračuje známým směrem na Citice. Přejezd kolem elektrárny je už zase možný a tak je tu brzy Kynšperk s hospůdkou a v ní malinovka.
V Chebu jsme v 18,30 hod a máme 105 km při průměrné rychlosti 17,2 km/hod. Etapa se zapíše do zlatého fondu našich cest. Jeli: Láďa J., Kika, Láďa D., Levhart,Láďa B. a já
Chcete mít opravdu hezké fotky z cest ? Zadejte si www.fotodytrych.cz
Etapa č.11
Přátelé, je připravena další etapa na ne 11.9. Sraz je na nádraží v Chebu ráno v 8 hod. Vlak do Mar.Lázní odjíždí v 8.22 hod. Je to rychlík a proto musím nejdříve rezervovat místenky pro kola za 15 kč kus a současně koupím jízdenky pro kola za 30 kč kus. Jízdenky pro každého z nás koupíme až v neděli ráno a to vždy nejméně pro dva, tzv.skupinovou se slevou.
Trasa etapy: ML – Kladská – Prameny – Bečov – Teplička – vlevo na Horní Slavkov – Loket – Sokolov. V Bečově půjdeme na zámek kde je relikviář sv. Maura a taky na oběd.
Délka etapy je cca 60 km s tím,že v Sokolově je možné nastoupit na cyklobus nebo na vlak a nebo dojet si etapu na kole až domů. Kopec je z ML na Kladskou a potom asi 1.5 km před H. Slavkovem. Jiné nestojí za řeč.
Do pátku do 16 hod. potřebuji vaší přihlášku abych mohl zajistit místenky pro kola .
Bude krásně. Zdraví Vás Pepa Dušák