CykloDusak

   Přátelé nejdříve pár slov k etapě. Jeli jsme ji téměř tak jak byla připravená, jen výjezd na Kopaninu jsme vynechali, ale zato přidali ( kluci a Zuzka) průjezd sedlem mezi V.Luhem a Skalnou. Nevím jak to bylo možný,ale foukal vítr proti a hodně studený. Milado to bylo na oslavu staré pranostiky “ studený máj, ve stodole ráj“ a my jako staří zamědělci to přece musíme pochopit, že jo ?

   Hospůdku na cestě  jsme tentokrát vybrali ve Skalné -  Na  chaloupce. Nebylo to ono, ale nedivme se . Je to hospoda velkých řízků a hlučných hostů mluvících egerlandsky a proto cyklista stavící se na jedno není ten pravý host.  Pak už jen rychlý přesun do FL do restaurace Hortensie na schůzi.

   Bylo třináctého a tak nás jelo 13 : Lahučáci, Kapříci, Volfíci, Milada, Iva, Hanka, dva Laďové J.B. ,  Kája a já.

   Na začátku schůze jsem položil důraz na termín dovolené : 19.5.  -  27.5. a to se vyplatilo. Dovedete si představit, že by s námi nejeli Janďáci ? Já ne !  Vedle itineráře cesty, který jsem už všem řidičům dal k samostudiu napíšu ještě jeden list nezbytných informací. Tady uvedu jen některé ceny vstupenek. To aby jste mohli případně jadrně zanadávat ještě doma a nekazili si s tím dovolenou. Tak např. : elektrárna Dlouhé stráně 65.- kč a důchodci 50.- kč. K tomu ovšem doprava autobusem 170.- kč a důchodci 85.- kč. Muzeum papíru chce 90.- kč a od důchodců 65.- kč.  Podle výše vstupného se  dá usoudit, že tento den programu se vyplatí být starý, tedy vlastně důchodce. Je škoda, že dosud nepřišli na možnost zavedení mýta pro cyklisty, takže ti se ostatním smějí, ale jen tak do třetího kilometru. Pak je úsměv přejde. Sem se hodí poznámka o tom, že ti kteří se přihlásili na cestu na kole a to : Zuzka, Zemánek, Kika, Laďa D., Janďák, Laďa B., Jirka L., Kája a já tak na tom kole pojedou i kdyby trakaře padaly.

   Zdraví Vás Pepa Dušák. p.s. moc se těším

   K fotkám jen tolik , že jsou vystaveny postupně v čase jak vznikaly. Pod č.38 je dříve zmiňovaný Penízek rolní v plné plodnosti. Penízky (semínka) se tvoří a až uzrají tak je zase ukážu.  Je tam hodně kvetoucích jabloní, říkejme jim Sudetská reneta a nebudeme daleko od pravdy. Často se jedná o připomínku nedávného osídlení. Tady si dovolím vzpomenout na  neznámou zahrádkářku, která si přijela do bramborárny pro sadbu. Byla velice výřečná, spíše pozdního než středního věku. Ve volné pauze jsem se zeptal jestli má taky jabloně a jestli jí taky tak hezky kvetou. Ona, že kvetou a pak se zasněným pohledem do dálky pravila : co je to platný když dneska už nejsou opylovači jako dřív. Do teď nevím jestli tím myslela včely a nebo nějakýho chlapa. Předposlední dvě fotky jsou škody způsobené zmrzlým Servácem.

   Přátelé, etapa začala neslavně – Petr H. sděluje, že Zdena  na samém konci bruslení si nečekaně rychle sedla na zadek, zlomila si obratel a je v nemocnici. Zdeno využij marodění k vytvoření podkožního polštáře, který dobře ztlumí případný pád. Váhu je třeba rozložit do větší plochy. Všichni ti přejeme rychlé uzdravení.

   Náš patnáctičlený peloton rychle sjíždí ke Kočímu a pomalu se sune na Mechovou. Tady stavíme u Kiky chaty, kde rychle zkolaudujeme nové okno, pochválíme upravenou zahradu a pelášíme do Stebnice. A je tu první , ze dvou kopečků dnešní etapy.Že byl nepříjemný dokládá druhá fotka v galerii. Svůj postoj ke kopcům takto vyjádřily naše kamarádky. Myslím,že mohu konstatovat, že byl přibližně stejný. Máme za sebou Okrouhlou a na kraji Úvalu stáčíme doleva  a téměř bez šlapání jsme brzy v Tuřanech. Měli jsme totiž silný vítr v zádech, věř mi Milado. V hospodě stojí za zmínku trojkombinace Ladi B. „sládek – kráva – sládek“. Dopadlo to dobře, po čas jízdy na kole se nepos… Na kynšperským, dřevěným mostu je cedulka, kde se praví,že další most tohoto typu můžete vidět v Suchovršicích u Trutnova na Úpě. Před pár dny  jsem tady měl kamarády Helenu a Jirku M. z Liberce, jedeme tudy přes most a ona má takový postřeh, že si té cedulky všimne a objeví na ní jméno své rodné vísky. Je to všechno jen náhoda?  Stáčíme se na Chotíkov a rázem se z velkého pomocníka stává ještě větší brzda, ano protivítr. Kluci si z něj udělali zábavu – učili se jízdu v háku. V Nebanické hospodě došlo většinou na limonády a jen silní jedinci mají pivo. Jak to dopadlo barevně ukazuje šestá fotka. Pro srovnání chutí stačí konstatovat : zkusil jsem obojí, nedá se to porovnat“. Domů pořád proti větru a máme 43 km.

   Jeli: Lahučáci, Kapři, Kika, Kája, Milada, Janďák, Láďové B. a D., Hanka, Volfíci, Petr H. a já.  Všem na vědomí se dává, že další etapa bude v ne 13.5. spojená s důležitou schůzí ve FL v rest. Hortensie. Etapa z vážného klimatického důvodu být nemusí, ale schůze bude určitě.

   Pár slov k fotkám v galerii . Většina z nich je věnována jarnímu kvítí a to z mnohem menší vzdálenosti než je ze sedla kola. Často se taková fotka pořizuje v poloze ležícího  střelce a pak by bylo lépe aby u toho byli dva. Jeden leží a fotí a druhý mu pomůže vstát. Jako sedmá v pořadí je fotka penízku na začátku květu. Prosím nezaměňovat s korunou, ta nekvete a když tak jen někomu. Tady se jedná o penízek rolní, významný ozimý plevel, který budeme dále sledovat.  Kdo první pozná zříceninu hradu a správně napíše z které světové strany je focený, má u mě dárkový balíček bramborárny Třebeň. Narcisy v parku jsou z FL kde při sadových úpravách na toto nezapoměli a je to krásný. Konec dobrý, všechno dobré, proto ty krásné červánky.

   Hodně jezděte a opatrujte se ! Zdraví Vás Pepa D.

   Přátelé, kdo nezažil neuvěří. Chvíli před startem etapy krátký liják v Chebu a půl hodiny po návratu taky tak. Mezi tím se nám opravdu zadařilo. Trasa vedla od Škvorů přes Háje a po cyklostezce až do Waldssasenu před basiliku s krátkou zastávkou před umělou jeskyní připomínající Lurdy. To mělo pro další průběh etapy rozhodující význam – nefoukalo proti, nepršelo, nepíchli jsme, nebloudili a vůbec samé ne … Kopec na Kappl jsme jeli “ zleva“,cesta byla dobrá, chvíli mokrá a po zdolání posledního úseku koňské stezky jsme u kostelíka. Ten je opravdu nádherný a výhledy do kraje taky.

   Při sjezdu lesem k Schirdingu volíme ty cesty, které se přimykají k naší státní hranici. Vyjíždíme z lesa tam kde jsme opravdu chtěli a už si to hasíme k hospodě na Pomezí. Tady stojí za zmínku dvě věci : jednak reklamní plakát Bernarda, který nabádá lidi aby pili pivo z flašky a ne z tašky – viz.foto. Horší byl pohled do parkoviště kamionů kde byl takový bordel, jaký jste dlouho neviděli. Ani se nechce pomyslet na ty kvanta řidičů z celé Evropy. Zase ale kdyby na ně přišla nuda tak můžou rovnou z kabiny skákat šipku do plastových hromad a to taky nikde nemají.

   Už jedeme na dohled hospody a najednou kde se vzala, tu se vzala babička Milada.  Po krátkém besedování, posilněni slabým kafíčkem jedeme domů. Chebáci mají 42 km. Jeli : Lahučáci, Kika, Janďák, Kája a já a tak trochu taky Milada.

   Příští neděle bude tropická, tak co ? Zdraví Vás Pepa Dušák

   Přátelé,  to bylo zase maso. Na startu sice 11 st.,v cíli pak 8 st., ale k tomu velice silný protivítr až na Výhledy, který snížil “pocitovou teplotu“ na 3 až 4 st., takže stručně řečeno byla zima. Na Výhledech  jsme zašli do úplně nové, hezké  hospody na jedno a taky pro teplo. Pak už následoval víceméně sjezd přes Skalku, Hazlov, Zelený Háj, Poustku do FL.  Franťíci mají 34 km. Jeli : Lahučáci, Maruš K., Kika, Janďák, Kája, Laďa B., já a David Lahučký.

   Všichni  zasluhují opravdu velké uznání a děvčata k tomu dostávají kytičku fialek i když jen na fotce.  Tak příště už všichni. Zdraví Vás Pepa Dušák

   V galerii jsou fotky k etapě. První dvě jsou z Kopaniny – opravené panské sídlo, další tři jsou interiér nové hospody „Bernard“ na Výhledech, kam vedla naše etapa.  Na hrázi rybníků na Lužné je celá sestava z etapy a poslední dvě slíbené fialky pro děvčata.

   Přátelé, volba soboty pro konání etapy se ukázala jako správná . Kdyby to teplo setrvalo ještě den, dva, tak jsme si mohli klidně myslet, že léto předběhlo jaro. To by byla ale škoda, vždyť co by dělaly všechny ty pupence  plné mízy proudící  sem a tam ? Hodně z nás si myslí, že přece jen lepší je , když  tam. Konec úvodu.

   Na setkání do Tršnice přijelo jedenáct lidí : Kapříci, Lahučák sám (Mařenka utahaná z krkonošského sněhu zůstala doma), Láďové B a D, Kája, Ivča s kamarádkou Hankou, Zuzka a Pepa a já. Jeli jsme do Třebeně , Milhostova, Nebanic, Mostova a Kynšpeka kde v hospůdce U splavu bylo první jarní pivo a protože to bylo na dohled od nádraží logicky se ozval dotaz : “Kde je vlastně Milada, nehledá náhodou nádraží ?“ Dál přes Chotíkov do Nebanic do hospody U koňáka. Tady sem tam nějaké pivo nebo řízek a nebo taky výborná zapečená rýže s mletým zakrytá vrstvou kyselého zelí posypaného sýrem. Laďa B. dojedl do třetiny a pak to vzdal. Nebude přece bojovat s blafem bez masa. Na cestě domů pak stojí za poznámku stavba srubu  na dvoře baráku v Chocovicích. Bude zajímavé jí dál pozorovat.

   Příští etapa bude v neděli 1.4. Nebude to apríl. Do té doby bude spousta krásných dnů tak jezděte. Jeseníky se nás zeptají co jsme dělali zjara. Přece nedopustíte aby nejsilnějším zážitkem z dovolené byla otlačená pr.      Zdraví Vás Pepa D.  

   P.s. díky za všechna přání k  svátku všem Pepíkům