Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Archive for Březen 2015

Camino – cesta

Přátelé, milí čtenáři těchto stránek.

Někdy se stává, že události  a zážitky vzniknou najednou, jaksi bez přípravy. Tak tomu bylo i tentokrát.  V pondělí 16.3. po ránu mi zavolal Laďa B. zprávu z plzeňského radia, že dnes má v Sokolově vystoupení chlapík co šel pěšky do Santiaga. Netrvalo mi to ani dlouho a výprava do Sokolova byla připravena.  S Líbou, Kikou, Ivou, a Miladou . Všichni o pouti něco víme a proto bylo tak snadné se dát dohromady a vyrazit.

V šest jsme tam a obsazujeme poslední židle . Paní knihovnicí je krátce uveden mladý muž, Patrik Kotrba, který si naše sympatie bude teprve získávat. Je vysoký, hubený, dlouhovlasý, vousatý v kostkované košili a pohodlných kalhotách. Jako bychom ho právě zastavili na daleké pouti. Svoje povídání zahajuje konstatováním, že na pouti se chodí a proto on bude chodit taky a hned si to namíří na druhý konec místnosti.  Bude lépe si ho nevšímat, jen poslouchat. Nejdříve promítne pár obrázků z konce cesty, mysu Finisterra, aby vzápětí mohl moudře konstatovat, že cíl cesty není neměnný, ale začátek  zůstává jen jeden . Proto vybral bydliště svojí maminky – Kloužovice u Tábora. Byla to jeho třetí pouť do Santiaga a tak i tato musela jít po nové cestě. Zamířil přímo na jih do Pasova, kolem Innu do Innsbrucku, průsmykem Brenner přes Alpy a někde u Janova se potkal s mořem. To měl za sebou první tisícovku kilometrů a byl tak v třetině svojí cesty. Bylo třeba vydělat peníze na další putování a proto na dva měsíce zastavil, vzal kytaru a zpíval. Také ten večer nám zazpíval a nám bylo jasné, že je to taky umělec.

Už po chvíli jeho povídání mě přestává rušit jeho zjev, ale stále více mě zajímá co říká a jak to říká.  Jen výjimečně použije jméno místa kam doputoval. Strastí a nepohody co ten člověk na cestě zažije je tolik, že by vůbec nebylo divné kdyby teď o nich vypovídal a třeba si i postěžoval. Ale on ne. Ani slovo. Naopak, dokáže předvést a popsat zážitky, které byly hodně silné a z jeho paměti nikdy nevymizí. O spojení s přírodou mluví nejraději a na fotkách to dokládá. Je to živel. Na konec nám zarecitoval  vlastní báseň . Bylo to originální, neopakovatelné. Nebyla to jen slova, ale ten způsob přednesu, emoce, pohyby rukou… To nelze popsat, to se musí vidět.

Nepřestanu vyhledávat lidi jemu podobný. Je to příjemný, inspirativní, poučný.  Jako opakované setkání s Jitkou Hlavsovou z Lokte, která tam byla taky.

Tak Buen Camino – Šťastnou cestu životem Vám přeje  Pepa D.

P.s. Přátelé, v minulých dnech odjel na dlouhou, neznámou cestu Vilda. Náš parťák z minulého roku, chlap se silným hlasem, sportovec. Zaslouží si naší vzpomínku.

 

 

Schůze březen 2015

Přátelé, naše schůze se pyšní několika nej… Největší účast, nejvíce jídla a nejlepší zábava. Dříve než to rozvedu musím zaznamenat troje narozeniny, které jsme slavili a k nimž jsem si připravil projev, který ale nikdo nečekal a tak zůstal v kapse a zveřejněn je až nyní :

Nečekaný projev k narozeninám.

   Nezvážení oslavenci, celá parta Vám přeje zdraví a k tomu ještě zdraví. Mařenko L. ty se svým skóre šest tři máš založeno na samá vítězství. Třeba vyjet na každý kopec na naší dovolené bude takovou výhrou. Stejně tak Ivča.  S jejími sedm nula nás všechny strká do kapsy . Říkává se, že jsi holka do nepohody, ale pohoda je lepší a tak Ti jí všichni přejeme. Můj brácha , stejně jako Ivča, se narodil 25. února a to mě provokuje ke krátkému ohlédnutí za takovým datumem. Dávno, čtrnáct let po Bílé hoře byl v Chebu zavražděn Valdštejn  a dodnes se s tím Chebáci pyšní.  V padesátým šestým se Chruščov ve zlým rozešel se Stalinem a my doufáme, že se zase v Rusku někdo narodí kdo se rozejde s ďjáďou Putynkou. To bylo Láďovi přesně deset když se Kléma právě vrátil z hradu, policajti dali po hubě studentům a dvěma příštím generacím vládl režim, který  jiné názory  tvrdě trestal hlava nehlava a to i když se jednalo o ženy.  Jmenovalo se to Vítězný únor. Navrhuji, aby nám ten den významně připomínal, že už za 309 dní je Silvestr.  Tak milí oslavenci co dodat ? „Jezděte hodně na kole a bude dobře“

Celé odpoledne o nás bylo královsky postaráno. Stůl se prohýbal pod tácama bramboráků, bábovkami vaječné tlačenky, obloženým platem šunky , kiwi buchtou, chlebíčky, sýrovými tyčinkami  atd. Věřím, že se Vám tomu nebude chtít věřit, ale nebýt české tradice „vejslužky“, tak se to rozhodně nesnědlo.  Holky musíme ubrat !  Úplnou novinkou na našem setkání byla harmonika. Poprvé se na chalupě  zpívalo a  na posledním prkýnku podlahy i tancovalo. Veliký díky za to patří Manymu .

Kromě uvedených radovánek jsme probrali důležité věci.  1. Ve dnech 27.3. – 29.3.2015 pojedeme v osmi lidech do Prahy. Tam na nás bude čekat Stáňa a provede nás po Vyšehradu, Pražském hradu a Technickém muzeu. V pátek si prohlédneme budovu České televize s doprovodem Jendy Beránka.                                   2. V posledním týdnu května (23.5. – 31.5.2015)  jedeme na dovolenou do Třebíče. Přihlášeno je nás dvacet a to je nebývalý počet. Etapy pilně připravuji, zkouším při tom narovnávat kopce, ale nejde mi to. Nevadí, uvidíme krásnou krajinu Horácka a k tomu zámek, rozhledny, Postřižinský pivovar, loď na Dalešické přehradě, JE Dukovany a ještě více. Památkám města budeme věnovat jeden celý den. Bydlet budeme v hotelu Zlatý kříž přímo na náměstí.                                                                                           3. Poslední letošní dovolenou bude od 29.8. do 6.9.2015 České Švýcarsko s ubytováním  u Menclů v Chřibské. Přihlášeno je 11 lidí.  Já si klidně už teď troufnu slíbit veliký zážitek, protože Menclovi jsou prostě nejlepší a k tomu pohádková krajina. Víc dovolenkáři našeho typu opravdu nepotřebují.

   Na závěr si dovoluji připomenout, že 20.3. bude zatmění Slunce. Jemu to nebude trvat dlouho a znovu se rozsvítí a já budu doufat, že nám se stane totéž a brzy začneme jezdit na kole.  Příští schůze bude „přilepena“ k nějaké etapě a na ní dohodneme přepravu na dovču. Mějte se moc hezky.  Zdraví Vás Pepa D.

   Rekordní účast stojí za zaznamenání. Takže kdo byl : Beránci, Lahučáci, Smíšci, Kapříci, Volfíci, Líba Z., Kika, Vlasta, Kája, Japoši, Petr H., Vláďa D., Janďáci, Iva, Hanka, Many  a já.