CykloDusak

Moji přátelé, ta letošní zima je po letech zimního půstu překvapující, ale vlastně normální. Najdou se ovšem okolnosti při kterých je tuhá zima obtěžující. A to nutnost topit bramborám a nemožnost jezdit na kole. To je z mého pohledu, samozřejmě. Jiný zase se rozpomene na běžky, upadne, vstane, ale stejně zase upadne  a dají mu sádru.  Různé příběhy píše zima. Všichni si sdělujeme předpovědi počasí, které nám stejně nevychází. Jednou ale vyjdou a my vyrazíme na kole ven. Je to jedno velký těšení.

Naše děvčata (Iva, Hanka, Jitka, Jiřka a Maruš)  se vydaly na Nový rok na kole do Nebanic. Poměly se chvíli v hospůdce, udělaly pár hezkých fotek a taky zjistily kudy jim táhne zima k tělu. Měl jsem z nich opravdovou radost a je to hodný zaznamenání. Viz foto.

Ve středu 25.1. jsme byli ve větším počtu v lázeňském muzeu kde vyprávěla o své pouti do Santiaga Jitka Hlavsová z Lokte. Někteří ji slyšeli už potřetí, ale to vůbec nevadilo. Její vyprávění není o kilometrech, ale o lidech , o příbězích na cestě, o víře, o citech. Je to sice už čtyři roky co byla na pouti, ale stejně se na důležitých místech neubrání dojetí. Tak silné byly její prožitky. Sál v té chvíli ztichne, protože její dojetí zasáhne každého. Letos v květnu se znovu vydává na Svatojakubskou cestu, na její severní větev. Budeme jí fandit a všelijak podporovat a ještě v dubnu za ní zajedeme. Až se vrátí tak budeme mezi  prvními posluchači při jejím vyprávění nových příběhů.

A už je tady ta „Zimní schůze“ – 5.2.2017 na chalupě ve Skalný – v měsíci, který je historicky výjimečný neboť každý den týdne je v něm obsažen čtyřikrát.  Snadno si to zjistíte v jakémkoliv kalendáři. Naposledy tomu tak bylo před více než osmi sty lety ! Blíží se druhá hodina  a kamarádi se začínají scházet. Je nás dost, asi přijdou všichni, říkám si, pak je nás hodně a nakonec je narváno. Harmonika spustí oslavný chorál „Živijó“ a ještě přidá anglickou častušku „Hepy brzdy“ a přátelé mi začínají stavět pomyslnou slavobránu, kterou se vstupuje do života ze samých sedmiček. Jitka čte nahlas přání od Hanky a pak Ivča to svoje ,osobní. Dostává se mi dalších a dalších přání a taky příjemných baculatých objetí. O dárcích ani nemluvě. Kuchyně je plná úsměvů, hostina se rozbíhá a k tomu začíná hrát hudba.  A než dohraje první rundu tak já Vám nabídnu k přečtení text Hančina přání, protože velice správně vystihuje naše výlety :

Pepíček na kole přes hore, přes dole vyráží cestičkou se svojí partičkou. Už jsme u lesíčka a bude fotička.Upravíme si helmičky , nahneme si z láhvičky. Kdo jí vždycky mívá, je to naše Iva. Chlapi, vrchol nevkusu, asi to maj od Rusů. Sopel hodí do trávy ani se nezastaví. Když však potom jedou z kopce mají kluzko na větrovce. Pepa do nás hustí co že je to šustí, co je tamto za kytičku a v potůčku za rybičku.  Až nás všechny proškolí, co vidíme v okolí, sedáme a jedeme. Snad se všichni vejdeme do hospůdky kolem stolu ! Někdo ruma, jiný kolu, ale hlavně točené, tláču, buřta, uzené. V měsíci červenci pak chutnají utopenci.     Ať je březen, nebo září, ať se nám všem dobře daří ! Vše nejlepší k narozeninám – Hanka.

Hudba dohrála, Vy jste dočetli a už je slyšet „dej si eště! “ nebo „tohle si eště něměla“. Prostě hostina je v plném proudu a ve mně narůstají obavy jestli se to všechno sní. Tři druhy chutných chlebíčků, sýrové tyčinky a jemná buchta s čokoládovou polevou od Kiky doplňuje Ivča svojí roládou a výtečným, pečeným bůčkem. Japoška nikdy nezklame svými obloženými chlebíčky a borůvkovým koláčem, stejně taky Maruš L. s bramborákem . Maruška kuchařka přinesla taky dobrý koláč a už dost , stejně to není kam postavit. Zásoby pití notně posílila Zdenka Bačovka a patří jí za to veliký dík.  Vypadá to jako bychom jenom jedli a pili, ale to vůbec není pravda. Zábava je bezvadná a v něčem nová. Je to tím, že celá tíha neleží jen na kapele Honza + Many, ale svoje vystoupení mají i další borci.  Třeba takovej „Porcelánek“ si za svojí scénku o strékovi, kterému zaskočila kůstka a ten než se dostal přes dva zdravotnické poplatky k pomoci, tak mu zase vypadla, si vysloužil veliký aplaus a k tomu návrh aby se mu od příště říkalo „Křišťálek „.  Petr zase v jednom z moravských nářečí s kapelou zazpíval o souboji dvou goralů o jednu goralku. Někdo rozumný jim v textu domlouvá, že goralka má něco dvakrát – copy nebo oči – o co se můžou podělit a když ani to nepomáhá tak má „vpředu, vzadu“. Tak nevím co to bylo za rádce. Musel jsem to rozepsat, pro ty co nechodí do vinotéky a ten příběh neznají. Z neznámého nářečí se to dá těžko odposlechnout.  Jiřka přišla pozdě, ale to vůbec nevadilo, protože její chvíle teprve přišly. Vyprávěla o svých běžkách a zase v jakémsi slováckém nářečí. To jsem zvědav co to s ní udělá až tam v tom kraji budeme na dovolené a právě se budeme vracet z likérky  Jelinek ve Vizovicích. Za večer zazpívala ještě několikrát, třeba písničku „Ze známých důvodů“, která svojí krásnou melodií působila jako ukolébavka a končila s Halelujá jako refrénem ke svým povídačkám, které tvořila na místě z aktuální situace. Byla to fakt sranda. V tý holce musí dřímat nějaké umění, to je jasný. Já se asi nedovím od které z Vás pochází nápad vyzvat mě, jako oslavence, k tanci. Laďa B. na tom pracoval už dobu před tím, protože z toho místa odnesl židle. Minimální rozměr parketu mě nakonec zachránil, protože tanečnic byla spousta a to by to časem vypadalo. Byl to krásnej mejdan a zasloužili jsme se o něj všichni. Mít pozitivně naladěný kamarády je hotový poklad.  Zvláštní poděkování patří Manymu a Honzovi, to je jasný.  Já děkuji za kasičku (bude přilba), za dort do nepohody, za krásnou knížku, za písemná přání od Hanky a Ivy a mnoho dalších osobních dárků a přání.

Na začátku schůze jsem si vzal pár minut času a zopakoval termíny našich letošních dovolených a jména přihlášených.  V pozvánce jsem uvedl, že mám pro Vás samé dobré zprávy, ale vlastně se na ně ani nedostalo. Bude třeba svolat další schůzi “ dovolenkářů“ na které to všechno povím a zjistím Váš názor. Počítám s nějakým pátkem odpoledne asi tak za měsíc u mě na ředitelství.  Takže jak je to s těmi termíny ? Na Korsiku jedou čtyři děvčata od 26.5. do 4.6.2017 .  Další je dovolená  Bílé Karpaty 2017 od 24.6. do 1.7. 2017. Potom pojedeme do Jizerských hor  a to od 30.7. do 5.8.2017. No a konečně do italského Suldenu od 30.8. do 5.9.2017. Všechny dovolenky mají zvláštní termín – jsou vždy na zlomu měsíce – asi náhoda.

Brzy si vrzne skřivan a to bude znamení, že zima už končí.  Budeme jezdit menší porce, ale častěji. Co říkáte ? Ty dovolený stojí za to a budou přát připraveným.   Mějte se hezky. Váš Pepa D.