Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Archive for Únor 2020

Nepozvaná etapa

Ahoj Kamarádi.   Dávno se již nestalo aby se jela etapa, kterou jsem nesvolal písemně na těchto stránkách a přitom jsem jí organizoval. V pátek večer jsem uvěřil zprávám o počasí a hned na to jsem poslal jen několik esemesek. Doufal jsem, že se to ujme. Připomnělo mi to doby kdy mobily nebyly a pozvánka na výlet šla šeptandou od jednoho k druhýmu, později s pomocí pevné  linky.  Ta se rychle nahradila mobilním telefonem až jsme se dopracovali k mailu a tam jsme zamrzli dodnes. Jistě jsou ještě jiné možnosti jako tzv. „face buk“ a nebo nějaké instantní spojení co se měří na gramy. Laďa mi rozumí !

Na dvoře se nás sešlo, považte, devět !! Foukal takový obvyklý vítr těchto dnů a teploměr ukazoval necelých deset stupňů.  Když si dáme vítr a teplotu dohromady vyjde nám z toho „pocitová teplota“, která byla podstatně nižší. Zvážil jsem, že bude lépe když se schováme v lese  a tak jsme udělali. Město jsme opouštěli  ve směru na Seeberg, dojeli na Dvoreček, tam to ulomili doleva na Krapice a dále k Americe. Dvě zmínky z této části etapy stojí za to. Nejdříve to byla surově, za pomoci obřího křovinořezu, zničená zeleň po obou stranách cesty, která by jednou vadila vedení el. drátům. Když jsme vjeli velkou louží bláta do Krapic tak vpravo u cesty, z bývalé stodoly, se dokončuje přestavba na hospodu. Už podle erbu se zdá, že budou točit Plzeň.  U Ameriky docela ale jemně pršelo a padl nápad aby se jelo rovnou do hospody. Ten byl odmítnut a vyhrál to nápad jet na Lužnou k rybníkům a pak se po silnici vrátit na Slatinu do Stínadel. Na hrázích vůbec nefoukalo. Tam v místech bývalých sádek bylo několik obřích bílých topolů „poraženo“ bobrem. Jeho ochránci by ho měli naučit, že takto velké stromy ani tak nepotřebuje, z těch hráz nepostaví. Jeho kousance svítí na dálku. Takové chráněné plenění přírody.  Už jsme na silnici od Libé a mě napadá, že zavolám do hospody a zamluvím místa. Povedlo se !

Místa bylo habaděj a tepla taky. Já měl polední hlad co mi nestačí na snědení jedné pizzy. Kamarádi mě vyslyšeli a pomohli. O čem všem jsme klábosili už nevím a ani to důležité není, vždyť jak by to vypadalo kdybych tady začal sázet myšlenky svých přátel a odezvu na ně. Důležité je, že etapa byla a bude zas až bude v neděli kolem deseti stupňů. To myslím je ten správný závěr z našeho dnešního cestování. Kdo byl : Lahu, Kapři, Martina, Laďa, brácha, Jitka a já. Máme zaznamenání hodných dvacet pět kilometrů.  Počasí je lehce předjarní a tak se vyplatí sledovat stránky.    Mějte se jen dobře. Váš Pepa D.

Výjimečná schůze 2.2.2020

Moji kamarádi. „Jen více takových nedělí“ slyšel jsem od některých z Vás když schůze skončila.  Opravdu to bylo povedené odpoledne. Já se jen několika větami zmíním o vzniku tohoto přátelství a Vy, pokud budete chtít si něco přečíst o této dvojici tak na internetu stačí zadat Marketa Peggy Marvanová  a je toho tam dost, včetně závodu o kterým nám v neděli povídali. Napsala už dvě knihy takže budete-li mít zájem, rád Vám je půjčím.

V létě roku 2013 končil třetí ročník Mílí na chalupě. Osmnáctiletá Peggy  tehdy vyhrála mezi ženami (o tři dny před druhou ženou) a jen velmi skromně využívala zázemí chalupy k odpočinku, jídlu, sprše a pod. Snažil jsem se tedy  jí nakrmit, nechat umýt (pichlavým jazykům sděluji, že jsem jí opravdu nemydlil záda), umyl jsem jí kolo, atd . Až později se přiznala, že jsem jí připomínal starostlivostí jejího dědečka. To později bylo už na začátku prosince v Praze na Cyklofestu. Ona tam vyprávěla o závodu, jeho obtížnosti a hlavně o jeho kráse. Když skončila a sedla si v onom kině o tři řady níže tak  jsem zavolal „Peggy !“ Ona se otočila, hned mě poznala, přeskočila ty tři lavice, objala mě se slovy „Dědečku to jsem ráda, že Tě vidím !“ a naše přátelství bylo na světě. Před dvěma lety jsme byli v Praze a provázela nás tam Stáňa Stejskalová, to si jistě pamatujete. Peggy byla tehdy kvůli nachlazení nemluvná a tak nám to tlumočil její přítel Adam. Bylo to v restauraci Budvarka v Dejvicích a večer ještě na koleji v Suchdole, vzpomínáte ? Pak jsme byli v rámci dovolené v Novohradských horách na exkurzi, spíše nákupu , ve firmě Kalas v Táboře. Tato firma patří mezi hlavní sponzory Peggy a Adama.  Ona nám tam velice pomohla s nákupem a poradenstvím.

Na letošní rok mají, dnes už manželé, v plánu jet velice zajímavý a obtížný závod v Kyrgystánu.  Je dost možné, že se tady objeví 5.7.2020 na startu Mílí aby povzbudili Ríšu Štěpánka. U toho my taky budeme.  Tak se těšte a mějte se bájově (to je její výraz).   Zdraví Vás Pepa D.

 

Prosím dejte si do kalendáře termín 3.3.2020 v 19 hod v sále kulturního centra Svoboda v Chebu bude vyprávět o svých zážitcích z cestování další mladý borec co vyhledává nepohodlí po světě. Jmenuje se Ladislav Zibura a je mu pouhých dvaadvacet let. Jeho povídání je strhující a vtipné. Viděl jsem ho v Sokolově kde vyprávěl o stopařském okruhu po Evropě. Tentokrát to bude o jeho cestě do Jeruzaléma. Z každé cesty napíše knihu, kterou pak prodává při přednáškách a nebo u nás v Chebu v Kamenné ulici – nakladatelství Kosmas.  Dáte-li mi do 15.2. svojí přihlášku, tak já nakoupím vstupenky za seniorskou cenu 140.- Kč. Neváhejte ! Opravdu to stojí za to.