Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Archive for Říjen 2018

Zpráva z Významné schůze.

Kámen republiky …

Kamarádi. Celý den přemítám co všechno do té zprávy napsat a tady je výsledek. Proč jsem schůzi nazval Významnou ?  Je to opravdu proto, že termín schůze  byl stejné datum jako založení Československa. Ano jistě že to bylo před sto lety  a prý taky bylo nevlídno. Letos znovu a Bůhví jak to bude za sto let. Prostě jak pršelo a do toho hodně foukalo tak sešlo z úvodního ceremoniálu naší schůze, kterým mělo být  položení pamětního kamene ke stému výročí vzniku Československa před Bramborárnou. On tam sice už několik dní leží, ale chtělo to společnou fotku ! Nevadí. Jsem si jist, že ten kámen vážící tři tuny nikdo nenaloží a my tu fotku jednou uděláme ! Bylo by hezké, kdyby si naše děvčata na ten den pořídily české vlaječky na tvář, jako je měly dnes.

Jacket potatoes …

Pojďte dál, tady to postav, jak se máš a spousta podobných zvolání zaznívá vždy na úvod každé schůze. Já, v roli hostitele, jsem měl napilno a nestačil jsem na všechno reagovat. Zažil jsem co to znamená když vaří chlap amatér. Co chci říci ? Že by každá kuchařka, co něco přinese k obživě společnosti, měla sama prezentovat svoje dílo a lehce naznačit okolo sedícím aby zanechali toho upejpání a ochutnali. Dál už to půjde samo. Já jsem Vás pozval na Jacket potatoes což spočívalo v upečení čistých, propíchaných naolejovaných brambor  a dalším postupu dle tohoto receptu  : brambora se rozkrojí, osolí a dužnina se rozňahňá s máslem a nastrouhaným sýrem. Ten sýr přidáme až po vsáknutí másla a taky lehce zapracujeme. Slupka by měla zůstat neporušená. Na závěr se brambora přelije horkými fazolemi v tomatě. Je ještě několik variant , jednak ve výběru sýra a také zmiňovaného přelití. Nechám si pro sebe a někdy příště se k tomu vrátíme. Trochu jsem se předběhl, protože hostina začínala báječným domácím medovníkem od Kiky a několika dalšími zákusky od, mě, neznámých autorek. Když schůze končila tak jsem v lednici objevil sklenici plnou klobás. Tak nevím, jsou zavařený a nebo ne ? Vydrží do příští schůze ? Nechť se, prosím, dárce přihlásí.

„Rádi píšem na cizí zeď a další jed plodí další jed . A to, že každý může mít svůj hlas, neznamená, že musíš soudit nás.  refrén písně

Ještě než jsme se dostali k pokračování debaty s Jirkou o pádech z kola, kdy on v naprosto střízlivém stavu zopakoval svoje tvrzení o zbytečnosti cyklistické přilby jsem se do pléna zeptal jestli někdo už viděl song Cizí zeď o kterém jsem psal ve zprávě z 19. etapy a dokonce jsem tam tvrdil že : „Jsem si jist, že Vás to vtáhne do děje …“  Nepřihlásil se nikdo a jestli ano, tak se omlouvám, ale nepostřehl jsem to.  Jal jsem se tedy stručně vylíčit příběh, který mě vzal. Je to z pořadu televize Stream One Man Show, prý největší podívané na českém internetu. Moderátorem je Kamil Bartošek alias Kazma, třiatřicetiletý, vystudovaný kluk. Ten příběh už nebudu opakovat, považuji to za mlácení prázdné slámy, je dostupný snadno. V návalu chutě získat svoje kamarády pro znalost této písně jsem se jen tak letmo zeptal jestli jí mám pustit z počítače a pak tedy pustil. Nebylo to dobře. Několik zájemců bylo stejně rušeno jinými nezájemci . Inu, nevtáhl jsem Vás do děje a z toho vyplývá, že si napříště budu podobné nápady odpouštět a asi se z toho začnu  lehce opíjet. To je sice nadsázka, ale proč ne ? Však už se těším na další schůzi. Taky jsem chtěl vysvětlit proč jsem dal do minulé galerie fotku hradu Hasištejn. Podařilo se nám ho navštívit , je moc krásný, je nedaleko od Klášterce nad Ohří a uděláme k němu na jaře etapu. Bude hezká, jsem si jist.

Kdo byl na schůzi : Laďa B. brácha, Iva, Hanka, Petr, Vlasta, Jitka, Barča, Kika, Míra H.,Lída, Lahu, Thálie, EMaruš a já.   Předpověď počasí na příští neděli je nějak pěkná … Mějte se dobře. Pepa D.

Významná schůze.

Kamarádi, klidně by se naše nedělní akce mohla jmenovat „Dvacátá druhá etapa r. 2018 „, ale  se znalostí předpovědi počasí se zdráhám etapu svolat.  Bude-li někdo  z Chebu (Frant. Lázní) odvážný a přijede na kole nebo přijde pěšky dostane dárek pro zpáteční cestu. Jak to tedy bude ?

Pozvánku na nedělní schůzi jsem vyslovil už ve Stínadlech po minulé etapě, ale proč jí nenapsat ještě jednou ?  Zvu Vás v neděli  28.10.2018 na 14 hod. do Bramborárny v Třebeni. Posedíme, popijeme, poklábosíme ba i kafe s buchtou dostaneme a už zase půjdeme. Ale než půjdeme tak něco ochutnáme ! Ta pochoutka se jmenuje „Jacket potatoes“. Já to budu osobně připravovat a jedna z podmínek úspěchu je znalost počtu lidí, kteří přijdou. Proto do sobotního poledne potřebuji Vaše přihlášky.

Podle posledních informací se výlov Ameriky koná ještě v pondělí, takže kolize akcí nenastává.  Těším se na Vás. Pepa D.

Pozor, pozor : v noci na neděli 28.10. se vrací čas o hodinu zpět !!! Ať nejste zaskočeni !

Zpráva z dvacáté první etapy r. 2018

Krása podzimu …

Ahoj kamarádi, štěstí a příroda nám včera hodně přály. Díky krásnému, podzimnímu počasí jsme měli letos šťastnou neděli častěji než v minulých letech. Barvy listů stromů a keřů zvýrazněné příjemným sluncem tvořily kulisu našemu putování. V  galerii vystavím spoustu obrázků barevného podzimu.

Na dvoře u Ladi …

V pravé poledne nás bylo na dvoře hodně. Ze známých opor chyběla jen srůstající Jíťa a zraněná Kika. Proti tomu se nečekaně objevil Kapřík a vůbec poprvé na elektrokole Janďák. To bylo překvapení hodné zaznamenání. Taky na ně „došlo“ a má to logiku. Oba jsou zvyklý na pohyb, kolo mají rádi a partu taky.  A to je celý ! V našem věku nepotřebujeme trénovat, potit se, nenávidět kopce a funět při každém výjezdu. My potřebujeme být venku, na vzduchu, s kamarády , radovat se z každého kopce a kochat se přírodou kolem. Dnes se to všechno naplnilo vrchovatě.

Kudy jsme jeli …

V pozvánce na etapu jsem trasu vůbec neuvedl, protože vím, že to není až tak nutný. Startujeme těsně po dvanácté a po osmnácti kilometrech bychom měli být v Libé u hradu. Start je tradičně nejslabším článkem našich výletů.  Po hlasitém „Jedeme !“ se rozjedu a za kilometr zjistím, že polovina lidí je ještě na dvoře. Je to úsměvný.  Má to jen jedno „ale“ ! Lidi neznají trasu, proto nelze upalovat dopředu a peloton roztrhat. Musím přiznat, že už to snáším docela dobře. Záměrně volím trasu křížem krážem a přitom hledám vhodné místo pro společnou fotku. To přišlo až na poli před Břízou. V Pomezné jsme u tvrze udělali další zastávku, čehož jsem využil pro kontrolu následujícího kopce. Uznal jsem, že je to nesjízdný a proto jsme pokračovali kolem slepého ramene řeky až na signálku. Bylo to tady moc hezký svezení po barevné matraci z listí. Než se drápat po panelce do toho prďáku, tak to raději pojedeme dál kolem řeky až pod hrad Hohenberg. Pěšinka je to úžasná, dokonce kmen olše si nám tady lehl přes cestu, ale to nic, my se vzápětí vyhoupneme na svah kde se nám nabízejí nádherné záběry na zlaté koruny bříz na pozadí tmavého lesa. No to je krása ! To právě projíždíme kolem bývalé roty PS odkud se linou tóny swingové hudby. Jaký to kontrast s dávnými časy kdy se odtud ozývaly povely lampasáků, do toho štěkali psi a řvaly motory Gazíků.  Snad žádná jiná rota není v tak dobrém stavu jako tato. Později se dovíme, že majitelem je libský hradní pán. Ještě musíme projet kolem rybníka Kladivo jehož hladina nám nabízí krásné pohledy k hradu Libá. Jsme u něho a naše vyjednaná exkurze může začít.

Hrad a nebo zámek Libá ?

Ujala se nás mladá kastelánka, dáma malého vzrůstu a silného hlasu. Vybrala od nás nezbytné vstupné o jehož výši byla schopná laškovat.  Nakonec jsme rozdíl mezi dospělým a seniorským vstupným naší velkorysostí smazali a šlo se do prvního salonku. Je zde jediná dochovaná stropní malba a plastické štukatury stropu i stěn. Paní vypráví o historii hradu, která sahá až do 13.století. Od té doby hrad prošel všemi stavebními slohy minulých staletí ze kterých si vždy odnesl něco nového. Samozřejmě, že byl několikrát zničen ohněm a vždy vstal z popela zásluhou nového pána a nyní naposled štědrého mecenáše, který kromě svých peněz rozumně využil i těch evropských. Tím mecenášem je Prof. Griněv z Moskvy. Jak se stalo, že právě Libá je jeho oblíbeným hradem ? Pán je po matce Čech, proto je to hrad u nás a když k tomu přidáte celoživotní touhu „mít hrad“ tak máte vysvětlení celé situace. Určitě nejlepším zážitkem byla návštěva věže .Na rozdíl od svých paláců  přežila tato válcová stavba celá staletí a my jsme za to rádi, protože výhled z okének věže do sluncem  zalité přírody kolem byl nádherný. Viz foto. Loučíme se  s mladou paní a přejeme aby se jí i hradu dařilo.

Stínadla …

Slunce stejně večer bude na západě, ale do té chvíle nějaký čas zbývá. Využijeme ho na přesun do hospůdky Stínadla na Slatině. Paní servírka nám připravila dlouhý stůl ke kterému se vešly i  naše zraněné holky a Barča. Začalo to dobrým pivem, pokračovalo Jägermeistrem aby všechno uzavřela výborná pizza. Ano, tak to tam chodí. Debata nebyla vzrušená až do doby kdy Jirka popsal svojí teorii pádu z kola. On přilbu mít nemusí, protože si při pádu stačí schovat hlavu mezi ramena. Tak myslím, že těch příkladů kdy přilba pomohla od neštěstí je víc než jedna schovaná hlava Jirkova. V debatě jsem všechny pozval na příští neděli do Bramborárny na „rozbor hospodaření“ . Další až v pozvánce na příští etapu. Kdo byl na kole : Lahu, Kapřík, Zuzka, Janďák, brácha, Iva, Hanka, Jiřka, Vlasta, Petr, Laďa a já. Autem : už bylo napsáno.    Mějte se dobře . Váš Pepa D.

 

Dvacátá první etapa r. 2018

Kamarádi, já vím, že se na neděli ochladí, ale to přece ještě nebude zima ! Znovu bude platit, že zima je jen špatně oblečenému cyklistovi. Jedno je jistý : nebude pršet ! Takže, když to všechno dáme dohromady tak pojedeme podzimní etapu se zajímavým programem. Máme totiž vyjednanou návštěvu hradu Libá s průvodkyní. Tolikrát už jsme jeli okolo a teď konečně ho můžeme vidět uvnitř.

V neděli 21.10.2018 ve 12 hod. startujeme z Láďova dvora. Pojedeme tak abychom ve 14 hod. byli u hradu v Libé. Prohlídka bude trvat asi hodinu. Pak se jinou cestou vrátíme do Fr. Lázní kde se zastavíme v pizzerii „Stínadla“ na jedno.  Už se těším jak nám tam bude teplo.

Kdo nemůže na kole, může autem, viď Jíťo ? Těším se na Vás. Pepa D.

Zpráva z dvacáté etapy r. 2018

Spokojené houbařky …

Kamarádi, kamarádky a pak zvláště Vy tři které jste s námi nebyly. Byla to neděle Babího léta. Slunečná s větrem o kterém jsme moc nevěděli protože jsme hodně jezdili lesem a tam byl klid. Nejen to, bylo tam dost hub. Lidově se jim říká kačenky a v jižních Čechách dokonce kravěny. V lese jsem zaslechl takový příhodný název „čisté houby“.  Naše houbařky byly velice spokojené a po dvaceti minutách  v lese nad Skalnou jsme mohli pokračovat ve směru na Výhledy. To právě objíždíme celnici v Schönbergu a zase mi tu naskakují vzpomínky na naše cesty do NDR, na to jak  lidi zahazovali kozačky v lese a obouvali si ty nové, právě koupené. Pryč s tím ! Naše vnoučata se takovému vyprávění smějí a to je dobře.

Hezký kopec …

Stoupáme do obce Schönberg. Jméno to je zasloužené. Mám odpozorováno z Třebeně odkud sem vidím, že na těchto svazích svítí slunce i když je v chebské rovině zataženo. Za totáče tady byla organizována mohutná odborářská rekreace německých pracujících , vím z doslechu. Nám je to teď docela jedno, my se potřebujeme vyplazit po tomto kopci až do Bärendorfu. Mapa mi toho moc neřekne, protože jí nemám , ale doma jsem ji studoval a to stačí. Je třeba přehodit „do lehka“ zvolit vyšší pomoc na motoru a pak si taky máknout, viď Milado ? Jinak to nejde , ba ani nejede a musí se pěšky. Po jednom zvláště prudkým úseku se zastavíme na místě kde na pařezu leží otevřená kniha, kterou už dlouho listuje vítr.  Je psaná švabachem a to každého odradí od zvědavosti. Ještě jednou se vyhoupneme delším výšvihem kolem žijících domků v lese abychom vzápětí vyjeli na louku a před sebou uviděli jmenovanou vesničku. „Dobrý“, bručím si pro sebe. Vítr svižně fouká , je silná mlha, protože projíždíme mraky. Máme před sebou poslední úsek – prudký sjezd žlabem na Výhledy.

Dobrá hospoda …

Jsme tady. Hospoda je obsazená uvnitř, ale to nevadí, protože my zůstaneme venku na slunci a v závětří kde je opravdu hezky. Obsluha příjemná, byť dosti hubená.  Topinky a zelná polévka jsou vynikající. Pivo Bernard taky, to dá rozum ! Bavíme se trochu o dovolených pro příští rok. Já budu připravovat dvě zahraniční dovolené , Šumavu a v červenci cíl Tisíce mil na chalupě. Nevyužiju tedy nabídky CK Ivan Čížek. Shodou okolností mi dnes (v úterý) volal a ptal se na náš zájem o jeho zájezdy. Něco bude organizovat Milada a kdyby někdo z Vás chtěl něco jiného, tak musí sám.

Kdo byl : Iva, Hanka, Milada, Zuzka, Líba, Thálie, brácha a já. Chebáci mají 50 km.Mějte se jak chcete a za 14 dní snad v hojnějším počtu zase na dvoře Láďově.  Váš Pepa D.

Dvacátá etapa r. 2018

Kamarádi, tak se to podaří! Myslím tím jubilejní dvacátou etapu o které budu psát zprávu. Babí léto s hezkým počasím na nás počká do nedělního odpoledne a to my  rádi využijeme.

Sjedeme se, jako obvykle, na dvoře u Beránků v neděli 7.10.2018 ve 12.30 hod.a vyrazíme směrem  Skalná, lesem na Schönberg a dále na Výhledy. To bude naše občerstvovací stanice s příjemnou obsluhou.  Zpátky to vezmeme přes golf, Hazlov a Seeberg  do Frant. Lázní. Myslím, že jeden úsek pojedeme vůbec poprvé. Nechte se překvapit !

Neváhejte ani chvíli a pojeďte. Zdraví Vás Pepa D.