Nejnovější komentáře
Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Zpráva z návštěvy u Vlasty.

 

Jak vzniká pozvánka .

Kamarádi, než se pustím do popisu naší další etapy, tak si dovolím krátké zamyšlení. Vlastina nepatří mezi rekordmany v účasti na našich etapách a hned dodám, že vím proč. Má řadu jiných aktivit a početnou rodinu, které se věnuje. Když jí to vyjde , nebo jí zaujme  cíl etapy, pak s námi jede a to je dobře pro všechny. S Lídou si můžou podat ruku, protože jejich smích je nenapodobitelný a tak říkajíc „Zvedá ze židle !“ Má ráda lidi kolem sebe a tak pro ní není těžké pozvat partu k sobě. Pak se přidá Kika a svým pekařsko-cukrářským uměním  výrazně přispěje k dobré, ba sladké, náladě pro celé odpoledne.

Putování k Vlastě.

Nabízelo se několik variant cestování. Nakonec to vyhrála klasická etapa na kolech doplněná dvěma auty . O vedení party jsem požádal Petra, který byl přihlášený a pak zná různé cesty tam i zpět. Sešli jsme se podle plánu u Škvorů. Chtěl jsem se ujistit, že parta pojede pohromadě  a taky se potřebovala přidat Jíťa, jako jediná z Chebu, která jela na kole.  Trochu jsem posmutněl, že s nimi nejedu, ale jen krátce. Měl jsem odvézt Kiku, Miladu, Lídu a bráchu a to už je opravdu závazek. Na sobě jsem si potřeboval zjistit jak budu snášet ten nedostatek nedělního pohybu na který si znovu zvykám. Mohu pro sebe konstatovat, že čas od času je to možný, ale pravidelnost klidu by byla nežádoucí. Parta projela kolem Lorety v Hrozňatově a pak taky Doubravou. Hrázděné chalupy v této lokalitě jsou zvlášť hezky opravené. To má na svědomí šikovná Lída  Šmídová se svým mužem Pepíkem. Právě od nich jsem čerpal hodně zkušeností pro opravu hrázděnky. To bylo v sedmdesátých letech minulého století. Nějak to letí, ale hrázděnky stojí a svojí krásou dělají radost okolo jedoucím poutníkům.

Koláč.

Už jsme všichni, dokonce i Jandovi přijeli. Pozval jsem je , takže věděli co a kde budeme dělat. Na všech setkáních bývá zvykem začít pohoštění kávou a koláčem. Někdy to pokračuje dál přes maso, nebo grilovačku, ale někdy stačí u koláče zůstat. To byl ten dnešní případ. Švestkový , kynutý koláč ze kterého se neprášilo od huby, byl fakt lahodný a chutnal všem ! Však taky Kika musela referovat o receptu a to dokonce i Laďovi Beránkovi, který v kuchyni hodně umí, ale takový koláč prý nesvede. Laďo bacha na ty mouky, jsou dvě ! Blíží se doba schůzí, tak už se těším na další chod.

Cesta zpátky …

už nebyla tak příjemná, protože proti předpovědi začalo o dvě hodiny dříve pršet. Obyčejně to bývá opačně. Nastalo velké rojení, promýšlení kdo s kým pojede a snadno se zjistilo, že na cestu zpět nejsou v autech žádná volná místa, ledaže by Věrka zavolala někoho z rodiny a ten by naložil tři kolaře bez kol. Jak to s jejich autem dopadlo nevím, třeba bude mít Věra chuť něco o tom napsat. Já myslím, že nakonec všichni kteří přijeli na kolech se na nich zase vrátili.  Kdo byl na kole : Jirka, Laďa, DrHonza, Míla, Věrka, Petr, Zdeňka, Iva, Jitka. Autem přijeli :Janďáci, brácha, Milada, Kika, Lída a já. Mějte se hezky. Pepa D.

Zanechte komentář