CykloDusak

    Zdravím moje cyklopřátele a přicházím se zprávou z dosud poslední společné etapy č.4/13. Start byl tentokrát ze dvora od Škvorů a to bylo dvakrát dobře. Jednak směr etapy si o to říkal a také jsme vyjednali setkání s našimi nestory Pepou a Věrou  Škvorovými.  Štěstí, zdraví jim přejeme všichni.

   Cestu přes Mechovou do Okrouhlé jsme zvládli hladce i když to bylo proti větru a pod mrakem.  V Okrouhlé na farmě na nás čekal Kurt Hnát ml. technik Agrokombinátu Dolní Žandov, zem. podniku, který zde postavil první bioplynovou stanici v kraji. V letech kdy se o této stavbě rozhodovalo, t.j. před třemi a více lety , byly ceny obilovin a řepky pro zemědělce  hodně nevýhodné, ale současně to byla doba, kdy stát nabídl velice výhodné ceny za energii z obnovitelných zdrojů, které bude ještě asi dvacet let garantovat. To je jistota pro investora i do budoucna bioplynku provozovat i když současné ceny obilí jsou výhodné, ale nejisté. V areálu stojí kruhová, betonová jímka – tzv. fermentor, který je do cca 5 m výšky naplněn organickou hmotou. Ta se stále míchá a obtéká stěny nádrže.  Posláním tohoto zařízení je vyrobit proud  spalováním plynu, který vzniká při fermentaci hovězí kejdy zahuštěné silážní kukuřicí, travní senáží nebo senáží celých rostlin obilovin sklízených před plnou zralostí . Klasický chlévský hnůj se také používá. Při dobrém průběhu fermentace  vzniká kvalitní plyn s převahou metanu, který je spalovaný ve dvou speciálních motorech s výkonem  200 a 800 kw za hod.  Vedlejším produktem je kvalitní organické hnojivo aplikované na polích a také teplo, kterým se vytápí celý areál  včetně ubytovny a plánuje se  také jeho rozvod do bytovek v obci.  Ještě doplním že bioplynka spotřebuje celou produkci hnoje a kejdy z velkokapacitního kravína  a k tomu  kukuřici, obiloviny a traviny z cca 500 ha polí.  Zvolil jsem tento stručný popis technologie bioplynové stanice, který myslím odpovídá našemu zájmu o tuto věc.

   Přes Šitboř, s větrem v zádech jsme brzy v Tuřanské hospodě. Za rok se tu nic nezměnilo. Hospodský dlouho sepisuje naše malé objednávky a stejně tak je i plní. Není ta nakonec špatný, pivo bylo vynikající, říkali kluci.  Přejezd  do Kynšperka nad dálnicí mezi Chebem a K. Vary byl rychlý a bezpečný. Pár pěkných fotek bude v galerii. A už jsme v Nebanicích kde pořádně nevím jestli U koní a nebo U Šimáčka.  Sedáme si venku, ale nejdříve se musíme rozloučit s chebáky, kteří upalují domů, protože neznají ten pravý obsah přísloví “ všude dobře, tak co doma ?“ Za chvíli  se dostaví pan vrchní, kulatý jak hostinský Palivec, a sepíše první kolo našich přání. Věřte nevěřte převládají nealko nápoje . To se za chvíli ukázalo, že to byl ten pověstný klid před bouří. Od jedné Mařenky přichází nápad na rundu drsoně, a ve třetím kole jsme si dali repete a to všechno zase jiná Mařenka – Kika – zaplatila, protože měla nedávno narozeniny. Jak jinak, vydáváme se na cestu. Jde to dobře, je to po rovině, tempo dobrý, holky švitoří a to byla právě chyba.  Maruš L se nějak naklonilo kolo doleva, ona potřebovala udělat oblouček, ale tam místo nebylo, tam bylo jen zadní kolo Kiky. Prostě si lízla, flákla sebou o asfalt, s pomocí vstala, začala se smát, holky jí polévaly septonexem, já trochu fotil a za chvíli už se kalhoty na stehně nadouvaly novým hematomem. Zpočátku růžovým, ale dnes jistě už fialovým   a za pár dní vícebarevným, hnusným otokem. Musí to hrozně bolet. Maruš myslíme na Tebe a kdo z nás ti nenapíše ani jednu soustrastnou sms tak je ignorant.

   Máme 53 km a jelo nás dost : Lahučáci, Kapříci, Zuzka, Levhart, Kája, Kika, Láďa D, Janďák, Iva, Petr H., Milada, Laďa B. a já

 Tak už ve středu neboť Krkonoše volají.  Zdraví Vás Pepa D.