CykloDusak

Je neděle 5.7.2020, 15 hod a v Hranicích startují Míle.

Určitě se dá říci, že pro fandy tohoto druhu cyklistiky je Start i Cíl Mílí velký svátek.  Ve čtyřech lidech jsme se vydali do Aše za Honzou Štěpničkou. Měl pro nás připravený parkování v jeho firmě a taky se předvedl se svým novým elektrokolem. Když Honza přišel s otázkou kudy pojedeme tak já mu na to :“To je úplně jedno, protože máš elektro, znáš to tady a povedeš nás. “ Jako kdyby byl překvapený, ale zhostil se toho na výbornou.Nejdříve dlouhý sjezd na Dolní Paseky kde mě fakt zaujal kamenný plot, postavený nedávno – viz. foto.  Následuje další sjezd k přehradě Bílý Halštrov a už brzy jsme v Podhradí. Tady se ujímá slova Jíťa, protože v Kopaninách nám chce ukázat  stavení ve kterém prožila osmadvacet let chalupaření. Mě se nepodařilo ji vidět, takže tam musím ještě jednou a rád.  Nedaleko byla taky bývalá chalupa Smíšků a třetí zajímavostí obce bylo oprava zámku jedním místním nadšencem.  Už jsme v Doubravě u hospody a na objednaný čas zasedáme k obědu. Příště (asi za rok) tohle nebude nutné, protože v Hranicích u sportovní haly grilují maso. Co maso, krkovičku !!

Neobvyklé zážitky …

Jen co jsme vjeli do areálu  začalo jedno setkání za druhým a vždy to byli kluci známí z minulých ročníků  až na jednoho. Byl to kluk, který když loni dojížděl do cíle ve Skalný, tak jsme ho v několika lidech „přepadli“ nad koupalištěm v lese a nutili ho aby jel ten úsek ještě jednou, že si to musíme vyfotit. On vůbec nevěděl kdo jsme , myslel si, že jsou to nějací místní otravové a vůbec se mu do toho nechtělo a byl nevrlý. Potom v cíli pochopil, že patříme k závodu a dokonce, že je mým hostem na přespání. Teď byl rád, že mě znovu vidí a začal se omlouvat za jeho tehdejší chování. Mě ale vůbec nikdy nenapadlo, že by se choval nějak blbě. Tak jsme si to přátelsky vyříkali a popřáli mu cestu do cíle bez nehod a v pohodě. To ještě příběhu nebyl konec. Když jsme na závodníky čekali na křižovatce  až se vrátí z Trojmezí, dočkali jsme se i toho kluka. On nelenil, zastavil, holky pomačkal a odjel.  Dlouhou známost máme s Ríšou Štěpánkem. Pro letošní rok si vybral pěší tůru po trase cyklistů. Po dokončení bude jediný kdo zdolal  Míle na tři způsoby, t.j. na kole, na koloběžce a pěšky v obou směrech. Trvalo to šest let než si tento cíl splnil – celkem 9600 km.  Taky s ním jsme se rozloučili a teď už jen ho můžeme povzbuzovat sms na 608 766 546.

Na křižovatce cesty od Trojmezí a signálky …

Všechny, které jsme chtěli vidět a pozdravit jsme už viděli. Dokonce s Ríšou jsme vedle něho jeli asi kilometr a znovu jsme žasli jak tenhle chlap dokáže vážně přemýšlet o životě nazačátku obrovského strádání, které na Mílích čeká na každého. Bylo tedy nutné udat směr našeho dalšího putování. Pro lepší orientaci , hlavně pro Jíťu uvádím, že stojíme na křižovatce cesty, která přichází od Trojmezí a křižuje se se signálkou na kterou závodníci odbočují doprava když se vracejí z Trojmezí a jedou dolů z kopce.  Jasně my jedeme tady taky z kopce dolů, bude prudký a možná, že ještě tak rozbitý jako byl před několika lety když se tady natáhla Jíťa, ošetřovala jí Kika a Laďa u toho „asistoval“. Jíťo, prosím Tě zkus probrat svoje paměti a pomoz potvrdit to místo a nebo ho přesunout jinam. Budeš odměněna !

Cesta zpět …

Vyjeli jsme „houpavý“ kopec a jsme blízko Pastvin kde se odpojují Laďa a Hanka a jedou si do Hranic pro kolo. My jedeme po asfaltu směrem na Studánku abychom mohli brzy odbočit doprava a pořád po novým asfaltu pokračovat lesem a už si nevšimnout, že tady brzy peloton odbočoval vlevo. Byl tam asfalt hodně popsaný, vzpomínáte ? Nás vede Honza a ještě jednou nám dopřává terénní vložku a nepatrně tak zkrátil náš směr do Krásné. Už jsme tam a Honza opět začíná plnit naší dohodu, že město projedeme po vrstevnici. Byla to spleť ulic kolem paneláků, neustálá změna směru jízdy a když mi můj  orientační signál napovídá, že jsme tady tak to po 400 m opravdu bylo. Myslím, že bych to zítra bez něho nedal ! Nakládáme a loučíme se slovy „Tak zase někdy a díky“! Určitě to nebyla slova do luftu, zvláště když už má elektrokolo. Kdo byl : Honza, brácha,Jíťa, Líba Z. a já. Pak tak trochu napůl taky Laďa a Hanka bylo to 50 km.

Schůze v bramborárně …

V pondělí byla na bramborárně schůze k dovoleným. Bylo pro mě velice příjemné, že přijeli Petr a zraněná Vlastina. Ještě nebylo ani nic vypito a už nebylo slyšet vlastního slova. Kdyby mělo být před další dovolenou ještě takové setkání tak raději venku a s megafonem a rákoskou !  Jsou z toho dva závěry /1./ napíšu itinerář dovolené „Šumava 2020“ a rozdám ho a to je za druhé /2./ při etapě příští neděli 12.7. za Japošema do Krušných hor. Kdo byl : nelidský doktor, brácha, Líba, Milada, Lahučáci, Kapři, Beránci, Kika, Vlasta, Petr, Hanka, Ivča a já.