Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Posts Tagged ‘zpráva z dvacáté čtvrté etapy r. 2018’

Zpráva z dvacáté čtvrté etapy r. 2018

Oslava češtiny …

Ahoj kamarádi, to byl zase jednou masakr ! Zkouším použít tento výraz , většinou spojovaný se smutnými událostmi, jako shrnutí příjemných zážitků z našeho výletu. Myslím si, že čeština má právě  tu schopnost použít negativa pro posílení pozitiva. Vždyť tak často používáme slova jako :“strašně krásný, děsně dobrý atd.) Mí kamarádi mi jistě rozumí .

Tentokrát na Dvoře Komorním …

V neděli po desáté hodině ještě nebylo nic jasné. Do pozvánky jsem dal žádost o přihlášky a výsledkem byl jeden příslib od Ivy a jinak pozdravy od Jíti, Hanky a Emaruš za které zvlášť děkuji.  Míra H. neměl svůj den, když  napsal, že trasa bez nabídnutých zastávek bude nudná. Myslím si ,že na kole se nelze nudit !  Na Komorní Dvůr jsem přijel s předstihem. Vítr vál jak od Buchlova, ale slunce svítilo a v závětří bylo hezky. Za chvíli, světe div se, se ze zatáčky vyřítila dvojice Thálie a Pavel. Co se to děje ? Thálie je první na srazu ? Za chvilku další dvojice -Ivča a Lída a z druhé strany taky Líba. Ivča má hodně prázdný kolo, protože má uvolněnou kuličku na ventilku. Domlouvám jí, že jí musí vždy zatočit, ale ona mě odbyla : „Já jsem s kuličkama nikdy netočila, abys věděl !“ A bylo vymalováno.

Tlačenka …

Po krátké domluvě si potvrzujeme původně naplánovanou trasu přes Sv. Annu. Thálie s Pavlem nemají elektrokola a budou to mít těžší. Když projíždíme kolem Skalky tak nám stezku ukazuje zábradlí, protože pěšina je zasypaná množstvím listí z obrovských stromů okolo. Proto jí dávám jméno Listovka. Od Myslivny mě v táhlém stoupání napadá, že bych přece jen měl Thálii trochu pomoci  tlačením vpřed. Tak by asi zněl povel ck oficíra. Jak jsem vymyslel, tak jsem i udělal. Po předchozím varování , že se řítím zezadu  jsem uchopil její levý kyčelní kloub a hnali jsme se nahoru až ostatní uhýbali. Cítím jak kloub pracuje jako hodinky, ona totiž jede večerníčka, dupu do pedálů, motor kvílí, nahoře slezu a ouvej ! Moje klenby naříkají , bolí, ale já, plný zážitků z večerních zpráv se nedám a říkám jim „: Nikdy, říkám vám nikdy, nebudete bolet! To si pamatujte !“ a zdola se ozve :“Nikdy neříkej nikdy, panáčku !“

Cest hodně, cíl jeden 

U rozhledny asi připravují jarní výhledy do kraje tím, že kácí mohutné smrky a nechávají listnáče. Třeba bude potom líp vidět , to přijedeme vyzkoušet. Dnes je zavřeno, protože úřad rozhodl, že od konce září je po sezoně a vůbec si nevšiml jak je venku hezky když svítí slunce, padá listí a rezaví modříny. Po zelené se postupně dopracujeme až k rotě Horní Hraničná. Cestou překonáváme úseky „Kořenovky a taky „Polňačky až to skončí na Šotolině a později na Asfaltce.

v hospodě U Přístavu .

To už se rychle přibližujeme k občerstvovací stanici U Přístavu v Pomezí. Mají tady vynikající kuchyni, všude to říkejte !!! Tak dobrý špagety corbonnara široko, daleko nemají. O kávě a tiramisu jsem už psal minule a Mistr lovu na konec byl taky výborný. Když se u stolu rozbíhá zábava tak se rozletí dveře a vstupuje, hádejte kdo ? LAĎA ! V bílém chomoutu kolem krku přináší další dobré téma do diskuse : Stardance ! Názor střídá názor a shoda nastane, když se vzpomíná na odhalenou prdelku tanečnice Veroniky.  Když už jsme konečně zase venku kde se rychle stmívá a rychle ochlazuje, nemáme klíč od kol. Kdo ho má? No Thálie, přece ! A kde je ? No balí si věci, přece ! Sranda. Teď ještě dvakrát zatlačit, taky rozsvítit světla a na křižovatce nezapomenout se rozloučit s chebákama.  Všechno dopadlo dobře a za úplné tmy jsme doma. Tak kdy příště ? To ví Pánbůh a taky to zařídí. Tak dobijte baterky a jen co se teplota vyhoupne nahoru, tak jedeme ! Mějte se hezky. Váš Pepa D.