CykloDusak

Nebývalá převaha kluků …

Zdravím všechny juniory, kteří jeli dnešní etapu a taky Vás, kteří jste jí k naší lítosti nejeli. Bylo to báječný odpoledne. Když už jsem se dostal na místo startu dnešní etapy tak jsem jen zíral. Chybí tady  minimálně šest děvčat !  „Ale co to nevidím , Láďa Porcelánek jede taky !“ Parkem se vydáváme na Ameriku a ještě na okraji města potkáváme cyklistu, který zná některé z nás a poznal Jirku. Je to Míra Huspek a jede taky s námi. Oba kluci, které zmiňuji , mají kola bez motoru  a já slibuju, že určitě a rádi počkáme.  Málokdy se stane, že na etapě je převaha mužů !  Dnes to máme 7 : 4 .

Obloukem do Bavor …

Naše cesta vede na Ameriku, dál na Lužnou a odtud po silnici až do Libé. Je krátce po poledni, přesto tudy jezdí dost aut a v nich rychlí, věčně nervozní řidiči. Dvakrát na nás někdo troubí. Český národ prožívá blbou náladu. Spěcháme na kopec ke kapličce kde bude první dnešní, společná fotka. Při sjezdu kolem libského hradu zjišťuji, že nádvoří je uklizené a zve nás na návštěvu. Taky na to dojde. Teď projedeme Libou, vystoupáme po kamenité cestě na signálku a tady setrváme v delším přátelském rozhovoru, protože témat je vždy dost. A potom, máme sebou porcelánka ! Po solidní cestě jsme brzy na státní hranici u dřevěné kaple. Po dlouhých letech  s drátěným plotem se naše generace přece jen dočkala otevřené hranice, třeba u této kaple. Letos jsme v Novohradských horách taky jednu kamennou kapli potkali, vzpomínáte ? Já tato místa intenzivně prožívám, protože pamatuji dobu kdy to taková samozřejmost nebyla. Loni na začátku léta jsme tímto lesem jeli poprvé, ale cest je tady spousty a my tedy pojedeme  po těch nepoznaných. Po jednom odbočení vpravo se ocitáme na opravdu nevšedním místě kde leží kmen stoletého smrku, blízko je ohniště kde se zapaluje milíř, který dřevo přemění na uhlí pro gril a ještě kousek vedle jsou zvláštní kameny pomocí kterých se ze dřeva získávala smola. Někdy, až bude hořet milíř, sem zajedeme. Lesní cesta nás odvádí k hezkým rybníkům a pak z lesa ven. Lehce si vystoupáme nad Langenau, pak ho projedeme a přes kopec se blížíme zpátky do Čech. Nezapomenu zmínit historické hraniční patníky a pak už nic, protože další cesta na Výhledy je nám natolik známá, že nemusím plýtvat pozorností Vás, čtenářů.

Oblíbené Výhledy …

Jsme na Výhledech a slunce svítí jen. U stolu už sedí Petr a Many co poodjeli napřed aby stihli jedno, protože Petr byl povinován venčením psa vnučky a to přesně na pátou hodinu. Ten přesně stanovený čas byl asi prvním zábavným tématem u stolu. Pak se to hrnulo jedno za druhým. Hlavním  ale bylo narození vnoučka Ládi. Objednal rundu Jegra a s chutí vyprávěl jak se to všechno seběhlo a taky jak bude hlídací dědeček. Má to kluk nalajnovaný hezky, ani nestačil říct kdy bude jezdit na kole a kdy chodit do vinárny. „Hlavně ať je to kluk veselej a zdravej po dědečkovi “ pravil moudře Láďa a objednal dalšího Jegra pro Honzu Z., který právě přijel na elektrokole svý ženy.  Zábava se táhla dál celým odpolednem i cestou domů. Bylo to přes Otov – Vojtanov – St.Rybník do Fr. Lázní. Kdo jel z FL tak má 40 km a chebáci si přidají ještě 20km.  Mějte se moc hezky a příští neděli bude autoetapa do Chyše a okolí. Váš Pepa D.

Krátce o našich přátelích …

Honza Kopka skončil v Kyrgyzstánu nakonec na čtvrtém místě, protože dva borci před ním byli diskvalifikovaný, protože jezdili dlouho spolu a to pravidla nedovolují.  Jitka Hlavsová úspěšně dojela do Lurd . Její cestu po Francii jsem projížděl s ní prstem po mapě a musím obdivně napsat, že to byl „Přelet Francie“ . V posledních dnech najela i 126 km za den. To je ale ženská !          O minulém víkendu, kdy jsme etapu nejeli tak na chalupě pobývala skupina cyklistů kolem Milči Silnýho. Byli jsme s nimi na zábavný večeři a poznali tak další postavy z knih od Milči – Dědečka, Máču a Jožánka. Až přijedou příště tak s nima pojedeme nějakou etapu, bylo by to tak dobře. Viz. v galerii poslední fotka.