Archivy
Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Zpráva z etapy č. 18/15 – Luby

Přátelé, týden co týden jezdíme etapy , které se nám líbí, jsme spokojeni. Jednou za čas ale přijde den kdy jsme ještě více spokojený, ba přímo nadšený. To byla právě tato neděle. Maruš do ní startovala poprvé na elektrokole a byl to zážitek pro nás všechny. Vždyť u oběda v Lubech, kdy si každý zmiňuje svoje neduhy, ona  pronese „mě nic není !“.  Ozval se souhlasný smích, který znamenal, že my všichni sdílíme její radost. Však si holka v posledním roce užila kopců, třeba v Chřibský. Druhou podobnou událostí, která se musí zmínit je Petrovo nový kolo. Koupil si horala -Specialized. On zase jásá při sjezdech, protože to může kalit dolů , na širokých gumách je kolo stabilnější, bezpečnější. Takže jeden má vyřešený problém nahoru a druhý zase dolů z kopce. Obojí je radost.

Když jsme ráno po deváté přejížděli na start do FL tak byla kosa, asi čtyři stupně. Zima vadí nepřipraveným a nebo jen kouskům, jako třeba mému krku.  Po desáté, hezky proti větru, se přesouváme do Třebeně kde děvčata dostanou jablko a kluci práci –   zabývají se vážením kol. Maruš má 24 kg, Jitka 25 kg atd.  Obloha je vymetená, vítr fouká od severovýchodu a snaží se. My tedy musíme až do Kopaniny vydržet, tam se stočíme více na západ a bude líp. A ono bylo. Ještě k tomu se nám nabídl jeden nevšední zážitek . Nějaký maník si vrtulníkem přiletěl pro oběd, nechal ho běžet uvázanýho na louce, doběhl do hospody a pak se zase vznesl a zamířil někam do NDR, nebo kam. Že by se už přiblížila doba, kdy budou pečený holubi lítat přímo do huby ? V Novým Kostele jsme za chvíli a taky Božetín netrvá dlouho. Zbývá pár kiláků do Kozabaru v Lubech, kde máme zamluvený místa a oběd. Ještě, že tak ! Bylo tady dost narváno a česky jsme tu mluvili jen my. Ale přejeme jim to, ať si pochutnají na českých jídlech na kterých my jsme vyrostli a teď už je nemusíme.

Po obědě přichází rozhodující část dnešní etapy. Pořád nahoru do příjemnýho kopce až na enderáckou hranici, tam vlevo do lesů na jejichž konci nás čeká křižovatka. Buď pojedeme vlevo a bude to kilák na kopec Wirtsberg a nebo vpravo a bude to delší, ale s průjezdem vesnice Landwüst a hlavně  s výhledem do kraje na krásně zbarvené podzimní listí javorů, jeřabin, lip a bříz. Jeli jsme vpravo. Dál nechám mluvit fotky. Ne zase tak dlouho vždyť jsme ještě nevyšli na vlastní kopec s takovou podivnou rozhlednou, jejíž moderní architektura nám může připomínat chebské autobusové nádraží, ale sem se vůbec nehodí. Můj názor, prosím ! Čeká na nás sjezd k lesu za kterým následuje co ? Ano správně výjezd na kopec. Tak to je ještě jednou než se dostáváme k vodárně nad Brambachem. Pak, ale už opravdu dolů a docela zhurta až na náměstí kam jsme kdysi jezdili pro benzín, dětský botičky a nebo záclony. Dnes tu není ani noha.

Někdo tady prohodil “ Hele jsou čtyři a na pátou máme zamluvenou hospodu U Josefa ve Frant. Lázních. Pádíme tedy dolů do Plesný, kde nás trochu zdrží kopec od textilky, ale pak zase průjezd lesem je bezvadný po nově upravený lesácký cestě. Ve Velkým Luhu jsme cobydup. Zbytek etapy už bude po asfaltu. Lehce opoceni parkujeme kola na zahradě hospody kde nás vítají tácem jednohubek. Že byly dvě rundy ani nepíšu. Ale co rád napíšu je, že za námi přišla Hanka, která naše sezení zakončila krásnou hláškou. Už je skoro tma a my dva Chebáci musíme dál. Nikdo ale neumí pustit světlo na Jitčiným kole, dostává tedy náhradní blikačku a svítit budu já za oba. Zvládli jsme to. Kdo všechno byl : Lahučáci, Petr, Iva, Jiřka brácha L., Jitka, Laďa a já. Franťáci mají 63 km a Chebáci o dvacet víc. Trasu zařadíme do pomyslného zlatého fondu etap.

Při závěrečném posezení jsem slíbil zveřejnit všechny známé termíny našich dovolených v příštím roce . Tady jsou  : Šumava  – so 21.5 – ne 29.5.2016   ,  Zell am See  út 2.8.  – ne 7.8. 2016   ,  Chřibská po 29.8.  – ne 4.9.2016  , taky jsem zmínil dohodu s Ivanem Čížkem, že Korsika bude na konci května nebo první týden června 2017. Prosím zapište si tyto termíny do nových kalendářů a na Zell am See se mi přihlaste už během deseti dnů.   Další etapa bude za dva týdny.  Zdravím Vás. Pepa D.

3 odpovědí na “Zpráva z etapy č. 18/15 – Luby”

  • Petr:

    Hezká etapa,dobře připravená,díky trasérovi Pepovi.A ten zážitek vidět v kopcích na čele Marušku L.nestíhal jsem a přesto jsem měl velkou radost i ze svého nového kola,těším se na další etapy a hlavně na Vlasťulku Š.až s námi také začne znovu objevovat krásu cyklotoulek,tak Vlasti Ty to dáš!Všechny zdraví P.H.

  • Jiřka:

    Milí cykloušové, souhlasím s Péťou, kterej si osedlal novýho oře 🙂 – Péťo, de Ti k pleti. A ta naša Mařenka,ta tedy tentokráte frčela, i nahoru i dolu byla dycky v čele. Už jsem ani nezaslechla: „Bóže, zase kopec“. Hmm a to mně asi tyhle hlášky budou chybět. Trasa byla fakticky pěkná,Pepíno jak sliboval, tak se vyplnilo. Ale u Josífka jsme se přece ohřáli a to bylo taky moc fajn. Tuhle neděli si teda pojedu sama, ještě nevím kam, možná se někdo přidá 🙂
    Mějte se vesele a zůstaňte v pohodě. Jiřa :-))

  • jirka:

    Souhlasíme byla to krása .Díky kolu to vnímám ještě lépe je to fakt pohoda.Nějakej kopec už mě nerozhodí.Mějte se zdravíme všechny Laučáci

Zanechte komentář pro Jiřka