CykloDusak

Přátelé, opět můžu na úvod konstatovat, že počasí bylo nádherný. Vydali jsme se auty za Japošema do Nových Hamrů.  Na uvítanou nám Jana připravila dva obří plechy borůvkového a švestkového koláče. Přesto, že byly výborný, nesnědlo se to ani na dvakrát. Přidali se k nám dvě elektrokola – bratranec Honzy se ženou.  Jana se ujala vedení a mohli jsme vyrazit.

Cesta kolem říčky Rolavy a později kolem Slatinného potoka byla klidná, místy chladná, ale jak jsme se dostávali výš a výš tak jsme projížděli teplé vzdušné proudy což bylo velice příjemný. Na Jelení potkáváme hodně německých cyklistů co míří zase k nám. Je tu celnice. Na první tabuli Karlovy naučné stezky, která míří dolů na Hamry se o nich dočítáme  spoustu zajímavých informací.  Na minulých cestách jsme četli zase jiné tabule, např. o Tetřevu hlušci, nebo o váhových jednotkách používaných v dávném hornictví atd. Někteří z nás zastávku využívají k likvidaci nadnormativních zásob jídla, ale to je v pořádku, také na to jsou zastávky na cestě.  Dosud jsme  jeli po známé cestě a teď přišel zlom. Jana to uhýbá doprava, když předtím jsme vždy měli směr doleva. Jsme na Butterweg  a jede nám to jako po másle. Po chvíli stavíme u pěšiny, která nás dovede do přírodní rezervace Malé jeřábí jezero. Palubový chodník po chvíli končí a k vyhlídce nás zve malá dřevěná rozhledna. Pohled na klečový porost je moc hezký, hodný zaznamenání. Půjdeme zpátky a zase si ani nevšimneme, že rezervaci protíná státní hranice. Tak citlivě je to zařízeno. Následuje dlouhý, v závěru i prudký sjezd do Johanu, jak často používala Jana. Jde o městečko s dlouhým jménem Johangeorgenstadt, který jen potok odděluje od našich Potůčků. Je docela možné, že právě projíždíme hlavní město byznysu a velkých porcí všech Krušnohorců.  Krátká ulice do kopce, křižovatka „Téčko“ a na obě strany tak tři sta metrů, obchody a reklamy mizí a je po všem. Nemuseli jsme tolik chvátat vždyť bizarnost místa, přebytek reklam a mnohdy zvláštní sortiment zboží stál za krátké zastavení a pořízení několika fotek. Tak zase příště. Z městečka nás odvedla CS 2002. Kilometry do kopce nám zpříjemňuje Podleský potok, pak dvakrát lehce doprava a po Mílovské spojce  se dostáváme na bývalé Háje. Je to tady hodně podobný na Jelení, ale spíše na všechny horské louky  v okolí. U cesty stojí torzo starého stromu a v našich děvčatech to probouzí tvůrčí schopnosti. Snad se někdy dovíme jaké tam vzniklo dílo. Odtud po Cs 2198 je to kousek na Rýžovnu. Nestavíme, protože Japoši mají pro nás velký překvapení o pět km dál.

Kousek za Bludnou to ulomíme doleva a za chvíli jsme u občerstvení „U červené jámy“. Po vyjetí z lesa  hodíte pohled doleva a nastává veselý šok. Kousek od cesty stojí nízká chatrč postavená z dřevěných špalků na kamenném podstavci. Střechu tvoří spousty klacků překrytých plastovou folií. Na ní je pak nasypaná zemina ze které roste tráva. Kam se člověk podívá tam najde nějakou kuriozitu. Posezení venku na sluníčku je příjemný, ale my máme ještě polovinu trasy před sebou takže vstávat, jedeme. Sjezdem jsme za chvíli v Abertamech a po nové cyklostezce taky v Perninku. Čeká nás stoupání na Chaloupky po CS 2000, která nás dál povede po vrstevnici až pod Tisovský vrch. Tady začíná ta správná práce pro naše nohy, plíce a motůrky. Když se k tomu ještě dobře zvolí převod tak se to dá vyjet a to se také stalo. Jsme u paty rozhledny Pajndl . Tahle zdánlivá zkomolenina  je odvozena z původního jména kopce Paindelberg odtržením části berg v době kdy se počešťovalo pohraničí. Když jsme po 114 schodech vylezli nahoru tak se nám otevřel krásný, kruhový výhled  od Klínovce přes K.Vary, Slavkovský les, Nejdek atd. Když už plni dojmů jsme zase dole tak přijíždí mladá dvojice na kolech a slečna nemůže popadnout dech a tak je to správný, taky jsme tak jezdili. Stejnou cestou se vrátíme níž a pak už jen sjezdem se dostáváme k hospodě v N. Hamrech.

Paní servírka je na obsluhu sama, trochu to trvá než se k nám dostane a tak chci využít  chvíle abych přednesl způsob výpočtu nákladů na naše cesty na etapy. Je to takto : ujeté kilometry krát průměrná spotřeba auta krát cena nafty nebo benzinu , takto pro každé auto zvlášť, sečteno a vyjde nám celkový náklad na pohonné hmoty pro všechny auta. Ten se vydělí počtem účastníků (včetně řidičů) a tuto částku každý na místě zaplatí. Celkový úhrn se hned rozdělí na auta. Neřeší se kdo s kým jede, kdo veze jeho kolo a pod. Pro konání etapy je přece stejně důležité odvézt lidi i kola.

Po pozdním obědu, mimochodem vaří tam výborně, jsme ještě pozvaní na kávu k Japošům. Honza opět vyniká svými bodrými hláškami jako např. : už téměř odcházíme a ze všech stran se ozývá hlasité děkování za etapu a na to Honza „abyste se neposrali s tím děkováním“. Tím chtěl jen říci, že takovou akci dělají s Janou rádi a že se těší na další setkání. My taky ! Byl to krásný den. Váš Pepa D.

Ještě kdo byl : Japoši + 2, Iva, Jitka, Laďa B., brácha, Jiřka, Líba, Milada, Lahučáci a já. Okruh měřil 52 km.