CykloDusak

Přátelé, než jsem začal psát tyto řádky, tak jsem celou cestu autem myslel na Vás, jestli už snídáte třeba včerejšího kapra, nebo už jste byli s košem vánočního papíru z rozbalených dárků ? Já než  začnu pozorovat vnučky  jak si hrají s dárky, spěchám zaznamenat naše včerejší setkání na dvoře u Beránků.

Už loni, kdy jsme se scházeli trochu náhodně, trochu na poslední chvíli, jsem pojal nápad udělat z toho tradici, vždyť setkání s přáteli je pořád málo. Uznávám, že to může narušit přípravy večeře, ale připravené  šampáňo  tyto starosti trochu upozadí a jak mám zprávy, tak se stejně všechno stihne. Láďa dělal jednoho kapra za druhým, Jirka zase odsekával špunty lahví (bylo jich víc než kaprů) a zábava gradovala. Ivča přispěchala s plným košem dobrot mezi kterými nechyběl ani „kuba“, tradiční polední jídlo, které svojí skromností umožňovalo vidět „zlaté prasátko“. Já jsem taky využil chvíle abych mohl podarovat děvčata žlutými ponožkami, které jistě padnou k našemu dresu. Na poslední chvíli taky Zdenka B. , rozesmátá a s tou správnou lahví v ruce, rozšířila naše řady.  Bylo poledne, jedno přání stíhalo druhé, tak trochu do ucha, do očí i na tvář. Tak zase za rok  přátelé !

Do té doby se ovšem ještě mnohokrát sejdeme. Příště v neděli 3.1.2016 na Ponovoroční etapě asi do Nebanic, tam vede klidná cesta. Vlastino, Hanko souhlasíte ?  Kdo dnes přišel ? Laďa, Jirka, Beranička, Maruš L., Iva, Jiřka, Vlasta, Hanka, brácha, Jitka, Bačovka, já a náhodní kolemjdoucí.  Mějte se všichni moc hezky. Zdraví Vás Pepa D.