CykloDusak

    Přátelé, naší nedělní etapou jsme to natřeli hlavně meteorologům a jejich předpovědi na neděli. Mělo totiž jednoznačně pršet, ale ono ne a prší až dnes v pondělí. My jsme zase nezmokli !

   Jeli jsme tady podle plánu, kolem Ohře do Kynšperka a tady nám osud nadělil první nehodu . Na kraji města na křižovatce stojí část party, já kolem nich odbočuji hodně doleva, otáčím se doprava abych zvolal něco jako “ jedeme přes louku“ a v tom si Kika“ lízla“ moje zadní kolo a nezadržitelně padá a padá až skončí těsně vedle kůlu pastviny v kopřivách a kamení. Nestalo se jí moc, ale stačí to : naražená žebra , kyčel a koleno, popálená od kopřiv. Statečně jede dál. Jsme u Bukovan a míříme po kamenité cestě do dolu a v tom nějaká vyšší spravedlnost mě píchne zadní kolo. Ano to co způsobilo karambol. Oprava je už plná srandiček a tak to má být.

   První výhled do dolu Medard je opravdu hezký a bude každý rok krásnější. Stráně plné borovic, olší a taky neznámých keřů (zatím) na začátku květu – viz foto.  Jedeme po cestách  ve dvou úrovních nad budoucí hladinou jezera  až do míst kde bude jednou moderní koupaliště. Odtud je to jen skok a jsme v cukrárně na náměstí s dobrým pressem a borůvkovými lívanci. Taky Hanka se vyznamenala a až sem dovezla koláčky na novém nosiči kola. Jeho velikost je příslibem do budoucna.

   Cesta zpět je plynulá  a tak jedeme dost rychle s celkovým průměrem 17.2. km/hod. To je dost dobrý. Kdo byl na etapě : Lahučáci, Kapříci, Zuzka , Kika, Hanka, Janďák, Láďa D., Kája, Petr a já. Tedy přesně půl na půl franťáci a chebáci. Ujeli jsme 74 km.

   Příští etapa bude jistě 8.7. , ale o týden dříve 1.7. bude v Hranicích start závodu 1000 mil – sto lidí na startu, včetně několika žen. Přijeďte.     

   Zdraví Vás Pepa Dušák

   P.s. pár slov si dnešní fotogalerie zaslouží . Snímky 1 – 10 jsou z etapy. Dlužím jména kytek ulovených na cestě. Čísla 11 – 41 je můj fotoherbář.  Číslo 42 je nově opravená Základní škola v Třebeni, chlouba našeho města (vedle bramborárny samozřejmě). Pak už jsou mraky na všechny způsoby. Jo kytičky a mraky, to je moje.

Přátelé,  to bylo ale vydařený odpoledne co ?  Vítr foukal podle plánu do zad a to až do zatáčky u Seeberku. Ale pak jen chvíli, protože jsme se mu schovali za Jadran a Ameriku. Musím ocenit, že přijela i Zdenda Hůrková z ML, vlakem přímo do Tršnice na start. Sama pak na kole se sedlem proklatě nízko často udávala takové tempo, že jí Petr musel brzdit.

   Ve Vojtanově nám beranička vysvětlila proč není Laďa s námi a už jedeme dál. Najednou, kde se vzala tu se vzala, hospoda. Přímo na křižovatce u Poustky. Ano tam co byl hned po revoluci bordel. Genius loci tohoto místa nás vcucnul dovnitř s nadějí, že tam bude dobře. Ale to už bylo, teď tam mají kvasnicový Svijany a to nebylo ono. Ohřát se tam mohl člověk ledatak  pohledem na rozpálená kamna.

   Musíme dál, čekají kilometry i Stínadla. Krátíme si cestu z Krapic k Americe postavené za eura. Ta ale začíná až asi po 200 metrech polňačky s loužemi v louce, což v nás vyvolalo podezření, že těch 200 m někdo prochlastal.

   Stínadla se nás nemůžou dočkat. Po chvíli je prázdno a tak naše povídání vedeme nahlas a správným směrem : hokej, doktoři, lázně atd. Taky na fenku Zuzky se dostalo, ale to byl komentář veskrze kladný. Konec dobrý, všechno dobrý.

   Bylo nás 11 : lahučáci, kapři, volfík, zuzka, Zdena, Petr, brácha Láďa, Kája a já. Příští akce bude schůze 9.12. v hospodě U Kata v Chebu o dovolené „Morava 2012“. Zdraví Vás Pepa D.