Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.Author Archive
Zpráva z druhé etapy r.2018
13.3.2018 | 
Autor Nová kola a nová Lída …
Kamarádi, tak jsme to zase rozjeli a hned se děli věci ! To už na dvoře u Beránků . Přijel Many a přijel na úplně novým, celopéru ( rozuměj celoodpruženým) kole s motorem Yamaha. Stálo tam jako Mercedes mezi Škodovkami, svítilo novotou. Na jeho minulém kole přijela Lída a poprvé se přidala k naší partě. Oběma přeji hodně kilometrů, plných nevšedních zážitků.
Nečteš, nevíš …
Pořád tak nějak postáváme na dvoře a ne a ne se odlepit. Každý jsme nějak cítili, že nejsme všichni. To se bohužel za chvíli potvrdilo, když vyšlo najevo, že Jitka nečte stránky a tak neví, že se jede první etapa. Určitě jí to, holku, mrzelo. Já jsem do pozvánky napsal „informujte kamarády !“, ale to nevyšlo. Tak příště.
Někdy je i rada dobrá …
Sjezd kolem hradu Seeberg a následný prudký výjezd proběhl bez nehod. Je to místo, kde se naplno projeví vlohy k ovládání přehazovačky. Lída, jako nováček, neunikla ostřížímu pohledu Ladi. Na kopci jí udělil několik dobře míněných rad a mě nedalo abych mu k tomu řekl :“ Prosím Tě ,Ty řešíš přehazování o kolečko nahoru, nebo dolů a vůbec nevidíš tu ženskou, která na tom kole jede. Ta když blbě přehodí, tak to ani nepozná, protože je plná síly a dá to !“ On to uznal.
Ach ty motory …
Na křižovatce u Polný mě klekl motor. Je to přesně dva roky co jsme si, jako parta, pořídili prvních šest motorů Apache a čtyři už byly vyměněný v rámci reklamace. Můj tedy najezdil ze všech nejvíce, ale čekal jsem od něho mnohem víc. Skládáme nováčkovskou daň, protože patříme mezi průkopníky používání těchto motorů u nás. Zatím je vše vyřízeno v náš prospěch a další dva roky budeme jezdit v klidu.
Dejte pozor na termín Bečova
Pod Komínem ve Skalný bylo příjemně . Vlasta, se srdečností sobě vlastní, nás všechny pozvala na neděli 15.7.2018 na svojí chatu kde proběhne kolaudace sprchy – nového díla Laďova. Laďa sám slíbil, že se tam projeví jako mistr kuchař. Není problém takové pozvání přijmout a ještě za to poděkovat. Já jsem připomenul, že za týden je zase neděle a že bude etapa se schůzí a nebo jen schůze. Vše upřesním na pozvánce ve čtvrtek. Potom jsem se rozpovídal o naší návštěvě hradu a zámku Bečov. Padl i termín, ale ten je dnes, kdy píšu tuto zprávu, již zapomenutý. Z naléhavých, provozních důvodů pojedeme na hrad až ve druhé polovině dubna, nebo v květnu. Vše bude včas sděleno.
Hrrr na ně !
Nedávno bylo MDŽ a Hradní kluci udělali pořádný mejdlo. Pozvali stovky lidí, nadělali chlebíčky a otevřeli stovky lahví. Vašnostu postavili za jeho oblíbenou hračku – mikrofon, zapomněli mu říct, že už není na mítinku v Ostravě a on začal. Bakala, Makala, všechno jedno. Jen ho spražit oligarchu jednoho. Vůbec mu přitom nevadilo, že hned za ním sedí úplně stejný borec, jen se jinak jmenuje. Když už měl slinu, tak novináře k tomu zamíchal a nezapomněl ten jedovatý lektvar okořenit špetkou z ČT. Televizáci to mají za to, že málo nadnášejí , obdivují a ukazují Vašnostu takovýho jaký je a to je špatně. Věřím, že se mnoha divákům dělalo špatně, ale jen někteří měli odvahu odejít na čerstvý vzduch. Alespoň mohli na vlastní oči vidět ty dva autobusy příznivců, které před tím stačila Ivana nakrmit z tácu vlastnoručně upečenými koláči a tak je udržet do doby než přivede Vašnostu. Tak na shledanou v lepších časech, t.j. za týden.
Na etapě byli : Lahučáci ve třech, Laďa, Petr, Vlasta, Ivča, brácha, Many, Míla,Lída,Jiřka a já. Máme 30 km. Zdraví Vás Pepa D.
Etapa č.1/18
Kamarádi, blíží se neděle s velmi příjemnou předpovědí počasí. Vytáhněte kola, oprašte je, doufoukněte gumy a přijeďte ! Začíná sezona, akce budou jedna za druhou a Vy nemůžete ztratit kontakt.
Startujeme v neděli 11.3. ve 13 hod ze dvora u Beránků. Pojedeme na Seeberg – Hazlov – Vojtanov – Skalnou (zde je možná hospoda) – Nový Drahov – Fr. Lázně. Nic těžkého, terén žádný, pro rozjezd jako dělaný.
Vyřiďte to kamarádům, spoléhám na Vás. Zdraví Vás Pepa D.
Volba prezidenta, leden 2018.
Kamarádi, píše se den 28.1.2018 a je to první den po prezidentských volbách. Chci se pokusit stručně popsat svoje pocity a dojmy z výsledku voleb, abych se mohl při příštích volbách snadněji rozpomenout na tuto letošní událost. Třeba se mezi Vámi najde někdo, kdo to má taky tak.
Po prvním kole voleb proti sobě stáli Zeman a Drahoš.
Ten první jako politický matador ovládající lhaní, obracení vlastních názorů, tak říkajíc „Na počkání“ , chlubící se výbornou pamětí používanou především k vyřizování si účtů se svými odpůrci a kritiky a také sprosťák nehodný svého křesla. O pití a kouření má provždy jasno, stejně jako o pitomosti novinářů. Pět let jezdil sem a tam po republice tzv. naslouchat svému lidu a nikdy při tom nezalovil ve své výborné paměti a neomluvil se lidem za rozhodnutí jeho vlády z r. 2008, která zavedla rozdělení republiky na nesmyslné kraje a ne na Země České , Moravské a Slezké. Tento krok, společně s vadným rozdělováním daní, vedl k nerovnoměrnému růstu, lépe řečeno, k zaostávání jedněch krajů za druhými, zvláště za Prahou.
Ten druhý, elegán plný sil, zvyklý mluvit pravdu jazykem slušných lidí. V diskusi nezná podrazy a chce aby vítězila síla argumentů. Většina lidí ho nezná a to jim vadí. Dokonce se ukázalo, že jeho povolání vědce je pro spoustu lidí nepochopitelné, neumí si za tím vůbec nic představit a odrazuje je to.
Před několika lety zavedli politici přímou volbu prezidenta čímž odstartovali rozdělování společnosti. Lidi dostali do rukou hračku s níž si hrají citem, nikoliv rozumem.Teď jsme rozděleni na dvě poloviny s rozdílem 152 tis. hlasů. Jedna půlka, ta moje, si myslí, že není možné opět volit Zemana kvůli jeho, obecně řečeno, neschopnosti zastávat tento úřad. Té druhé polovině stačí když on kouří, pije a nadává, takže se jim vlastně podobá, „je jako oni“ a to jim imponuje. Sociologové mají zato, že o volbách rozhodla ignorantská část populace, která k volbám nechodí, o politiku se vůbec nezajímá a dokonce si zvýšení důchodů vykládá jako zásluhu prezidenta. Tito lidé, takto mentálně uzpůsobený, pak uslyší něco o kouření v hospodách, o nežádoucích imigrantech a taky o možnosti nosit pistoli v kapse, zase si to spojí s tím, který to všechno zařídí, zvednou konečně zadek a jdou volit. Rozhodnou ! To samozřejmě té první polovině hodně vadí a příkop je vykopán.
Když ještě prezidenta volili poslanci a senátoři, naši vybraní zástupci, tak si lid volbu kladně nebo záporně okomentoval a bylo hotovo. Dnes je lépe vidět a poznat kdo je „vinen“. Referenda o důležitých otázkách státu , kam patří i volba prezidenta, patří vyspělé, vyrovnané společnosti zodpovědných lidí. To my nejsme. Švýcaři se to učí po staletí a my bychom s tím mohli začít na místní úrovni obcí a měst.
Mám toho na srdci ještě hodně, ale končím. Další pokračování bude v komentářích z našich příštích akcí. Vrátím se k satiře a budu se snažit připomenout některé události ze života našich nejvyšších.
Váš Pepa D.
Zpráva z výletu do Jenče.
Řízení letového provozu.
Kamarádi, po návštěvě firmy Řízení letového provozu v Jenči u Prahy si už lépe, než většina veřejnosti, dovedeme představit jak jsou řízena letadla při přeletech naší republiky a nebo při přistáních na letištích. V roce 2016 nad „námi“ přeletělo více než 836 tis. letadel a všechny byly v kontaktu s tímto pracovištěm. Něco přes 200 tisíc letadel přistává na našich letištích. ŘLP je státní podnik, který zaměstnává 941 lidí, z toho 240 řídí letový provoz.
Tiskový mluvčí ŘLP Ing. Richard Klíma …
Po dvojím projití bezpečnostními rámy nás vzal mladý pan mluvčí do místnosti pro návštěvy odkud jsme mohli, prosklenou stěnou, pozorovat jak u mnoha obrazovek a počítačů sedí vždy dvojice lidí. Panuje tam klid a nic nenasvědčuje tomu, jak je jejich práce důležitá. Sedí zde vždy dvě hodiny a pak na hodinu odchází odpočívat . To mohou buď pasivně – spánkem a nebo aktivně v posilovně, při tenisu nebo skvoši. Vždy když se vrátí tak usedají na jiné pracoviště, to proto aby se kdykoliv dokázali postarat o letadla v jakémkoliv sektoru. Sektor popisoval mluvčí asi takto :“ Představte si vzdušný prostor nad ČR, ten si pomyslně, vertikálně, rozkrojte na tři části (podobné naší vlajce), které se jmenují západ, jih a sever. Pak si v těchto částech krájejte horizontálně, čtyřikrát po 3 km výšky a dostanete 3 x 4 =12 letových sektorů ve kterých se letadla pohybují. Na stejné trase je to 10 km za sebou a při křižování tras je to pouhých 300 metrů nad sebou. “ Ke sledování pohybu letadel slouží jen dva radary na území ČR odkud se informace přenáší do tohoto sálu. Řídící věž na Ruzyni si letadla přejímá cca 20 km od letiště , navádí je na přistání, při pojíždění po ploše, až do úplného zastavení na stojánce.Stejně to probíhá v opačném směru, při startu. Veškerá komunikace mezi posádkou a řídícím je vedena v angličtině na dané frekvenci. Jenže na této frekvenci jsou vedeny rozhovory ještě s dalšími letadly, takže pilot musí mít čerstvý mozek aby vždy rozpoznal, že se jedná o info pro něho. Tuto zprávu musí zpětně zopakovat na důkaz, že jí přijal a rozuměl. Pan Klíma nám pustil záznam takových hovorů, pro laika naprosto nesrozumitelných. Vše jsou jen číslice a písmena .Myslím, že toto krátké zaznamenání faktů o fungování ŘLP postačí. Na závěr dostal pan mluvčí od naší party dárkový koš ze sortimentu Bramborárny Třebeň. .
Výstava obrazů .
Když se pan mluvčí odporoučel se šťastným výrazem ve tváři, že doma udělá radost, zašli jsme do jejich „závodky“ na oběd. Na výběr bylo pět kvalitních jídel za lidové ceny. V přízemí a na patře obrovské haly je na stěnách pověšeno na třicet obrazů jejichž autorem je zaměstnanec firmy a můj synovec Petr. On nás taky výstavou provázel a dával nám autorský komentář k jednotlivým dílům. Je zde asi polovina jeho tvorby. Začal malovat někdy po roce 1983 kdy žil v Americe a pracoval u geodetické firmy. V práci namaloval portrét jeho kolegy. Tomu se to moc líbilo a obraz ukázal svojí sestře, profesionální malířce, která pak Petra pozvala do kurzu malování. Po návratu domů absolvoval další kurzy. Hodně cestuje a hledá inspiraci pro svoje plátna po světě. V galerii je několik fotek těchto obrazů.
Zámecký pivovar Lažanských v Chyši.
Při cestě z Prahy je to jen malá odbočka a po pár kilometrech jste v Chyši. Začínáme mít k tomuto místu srdeční vztah, vyvolaný báječnou prohlídkou zámku s doprovodným slovem pana majitele v říjnu minulého roku. On byl rád za návštěvu party zvídavých seniorů, obdivujících jeho práci a znalosti a my zase za jeho nezměrnou vůli s jakou pozvedl zámek do původního stavu. Někdy se tam na jaře vypravíme i s koly, uděláme okruh po okolí a znovu zajdeme na prohlídku, nebo alespoň do parku a hospody. Dnes jsme poseděli, popili a vraceli se k fotkám pořízených v Jenči. Bylo to moc příjemný, ale krátký. Ještě kratší bylo pak loučení s Japošema. Blanka našla cestu na stránky a tak jim jistě vyřídí naše pozdravy. Den zdaleka nekončí, vždyť půjdeme ještě volit.
„Vašnosta přepaden …“
Večer se dostalo na první místo zpráv „přepadení Vašnosty“ mladou ženou. Seběhlo se to rychle. Do volební místnosti přivádějí Vašnostu, když v tom z kouta vyběhne ukrajinská holka, rychle ze sebe shodí košili a s opakovaným voláním „Putinova děvka“ se vrhá na hlavu státu. Ochranka byla o zlomek rychlejší a brutálním způsobem ženu zpacifikovala, což znamená : klekla jí na hlavu, svázala a odvedla. Půl národa a protokolář z Hradu se bavila, ale ti chlapi z ochranky museli mít vztek. Zase budou noviny psát o tom jaký jsou to paka. Vůbec se předem nezajímali o lidi, kteří ve volební místnosti jsou. Úplná legrace to nebyla. Měli bychom si připomenout, že Zeman je na straně Putina a schvaluje obsazení Krymu. Ukrajincům pak radí, že to mají s Rusy vyobchodovat a na národ Krymských Tatarů ani nevzdechne. V sobotu večer po vítězném prvním kole voleb nás Vašnosta všechny odměnil bonmotem o milenkách a milencích a sám se za to pochválil žlutozubým úsměvem. Ano, druhé kolo voleb nás toho všeho může zbavit !
Mějte se hezky a brzy naviděnou. Ještě kdo byl : Laďa, Iva, Jitka, Milada, Líba, Kika, Honza, Míla, Japoši I.+II., Marjánka a já.
Výlet do Jenče.
Kamarádi, raději se značným předstihem ,Vám přihlášeným, posílám pozvánku k výletu do ŘLP – Řízení letového provozu České republiky v Jenči u Prahy.
Jedeme v pátek 12.1.2018 v 7.30 hod. od pošty ve Frant. Lázních. Na cestě se jednou zastavíme na kafíčko. V deset hodin začíná naše exkurze. Po jejím skončení zajdeme do firemní restaurace na oběd. Následuje detailní prohlídka výstavy obrazů mého synovce. Obrazy jsou na prodej. Na cestě zpět se zastavíme v pivovarské restauraci zámku Chyše. Tolik stručný program našeho výletu. Večer si zajdeme zvolit prezidenta. To bude den !!!
Můj návrh na složení posádek aut : 1. Japoši I. a Japoši II. , 2. Bramboráři + Hanka + Maruš E. , 3. Beránci, 4. Smíšci + Líba, 5. Míla + Honza + Jitka + Iva. Komunikaci mezi členy posádek nic nebrání.
Opravdu se máte na co těšit ! Zdraví Vás Pepa D.
Zpráva ze Silvestrovské a Novoroční etapy.
Poslední etapa roku 2017.
Kamarádi, zlom roku jsme prožili báječným způsobem, dvěma etapami. V neděli na Silvestra přestalo k polednímu pršet a teplota se vyšplhala na 9.5 St. Příroda si ponechala jen silnější vítr, jinak se celá rozdala ve prospěch našich výletů. Díky Přírodo, nebo snad Pane Bože ? My jsme se vydali s vervou (tady prosím nezaměňovat s naftou) na plánovaný okruh, povzbuzováni obsahem několika placatic. Postupně jsme zapíjeli Jitky nové kolo značky Spešl s 29″ koly. Ona v černém, ono černé, moc jim to spolu slušelo. Ivča se zase radovala ze svého nového motoru, prostě bylo pořád o čem mluvit a na co připíjet. Z mnoha zastávek na cestě, byla jedna přece jen výjimečná. Bylo to na hrázi rybníka ve Dvorečku. Hladinu sice ještě pokrýval led, ale už tající, zalitý vodou a v něm spousty napadaných hvězd. Tenký led v těch místech zajímavě praskal a tál. Však obrázky to dovysvětlí lépe.
Tuhle rundu platím já !
Už jsme na Stínadlech, už máme zamčený kola a sedíme u objednaného stolu v plné hospodě. Jirka něco špitne servírce a ona je z toho runda dobrého pití. K tomu výborná pizza, takže pohoda významného dne pokračuje. O čem se povídalo není tak důležitý. Hlavně, že to bylo veselý. Naše společná fotka je dílem paní sedící vedle u stolu, která má asi podobné sešlosti ráda a tak se sama nabídla, že nám obrázek udělá. Honza řešil jak dostat na dovolenou do Chřibský manželku bez kola, ale se psem. Dostal několik dobrých rad. Začalo to pochvalou za ten „báječný“ nápad a končilo to zvoláním :“Necháš jí chodit se psem mezi velkou a malou Pravčickou bránou tak dlouho až to ten pes vzdá a na další výlety odmítne chodit. Pak je pro zbytečnost pošleš domů „. Slunce je už zase na Západě a chebáci, oba dva, musí s chutí odjet posledních šest kilometrů k domovu. Franťáci se ztratí v nedalekém parku a jsou doma. „Tak zítra v půl jedný u Ladi“ je poslední výkřik a tím je svolaná etapa na zítra. Večer moc nepite, bando !
Sen.
O silvestrovské noci jsem šel spát pozdě. Při každé podobné ztrátě rytmu života se mi zdají sny. A taky to přišlo. Házím sebou v posteli a kolem mě kolují známé postavy z Hradu a Podhradí. Mynář se právě rozhoduje, že v novém roce si změní I ve jméně na měkké , konečně vybuchne a bude po novinářích , jak ho Vašnosta už léta navádí. Zatím si nožem ostří tužku a na poslední chvíli opravuje Hradní rozpočet na příští rok. Má velké plány. Mluvčáček si láme hlavu jak to udělat aby taky mohl, jako pan Vašnosta, veřejně promluvit o ztrátě svého panictví. „Chce to trpělivost, ruku v klidu a ono to přijde, snad !“ radí mu nejedlý poradce na východní problematiku. Sen mě dovedl do jedné z hradních komnat. U okna sedí Vašnosta co právě před chvílí zase pochválil svojí prostatu, hlavu mu podpírá hůl a on vepřovým pohledem zahleděn do dálky sní o Jizerské padesátce. Do toho slyším mumlání. Ne to není Mumlavský vodopád, to je rychlý sled jeho logických myšlenek :“ Když každý ráno dám deset plzeňských dvanáctek, proč bych nemohl dát jednu jizerskou padesátku ? Ve chvíli kdy mu ukápla slina jsem se probudil. Ti voliči mi dávají !
První etapa roku 2018.
Startujeme zase ze dvora od Ladi. Právě lehce prší, ale to na věci nic nemění, protože my přece jedeme na Lipnou do hospody a schováme se až tam ! Pršet brzy přestalo, jak se leklo našeho předsevzetí. Laďa mi veze ve „štábáku“ dobiječku pro mojí skomírající baterii. Já pak sleduji po očku čárky na mém displeji. U Polný je konec, prázdno. Role tahače se ujímá Jíťa, já se držím jejího ramene a ona maká. Je to holka do nepohody. Stačilo pár set metrů a já pak na poslední volty vyjel mírný kopeček k hospodě. Poprvé jsem byl v obrácený roli. Tahouna, ještě lépe „tlačouna“, jsem dělal mnohokrát. Hanka nebo Líba by mohly vyprávět. Hospůdka je plná německých pojídačů velkých porcí. Jen jeden stůl je volný a to je pro nás. Pro mě mají dýňovou polévku, které chuť dodává zázvor. Ostatní změt objednávek nebudu popisovat. Rád se ovšem zmíním o tom, že za námi přijela Kika dlouhodobě sužovaná kašlací nemocí. Odvezla si radu, že na její potíže dobře zabírá něco teplého na prsa a na hlavu. Rada nad zlato. Na terase se pomalu dobíjela moje baterka a když uteklo asi sto minut, tak jsme se vydávali na cestu zpátky. Ivča ještě včas zvolala :“Čeká na nás Lidka !“
Lidka z Lipky nám dala čočku.
Na silnici jsme potkali osamoceného cyklistu, který překvapením, že nás vidí, málem zastavil. On si snad myslel, že bude venku sám, nebo co ? Jsou asi tři stupně a vítr fouká ze strnišť. Když už vyjedeme ten prďák kolem hradu Seebergu tak zastavíme a zavzpomínáme na dobu bez motoru. Každému se vybaví způsob jak tehdy tenhle strmý kopec zdolával. Ještě se zastavíme na hrázi kde jsme včera obdivovali ten krásný led. Dnes je tu zčeřená hladina a po ledu ani památky. Holt, každý den je jiný ! Brzy jsme u Lipky. Liduška je celá ráda, když nás vidí. U stolu s námi sedí celostní doktor s paní a Ivči syn Michal. Během chvilky před každým stojí hrneček vařené čočky, dlužno říci, výborně ochucené. Dám si jí ještě dvakrát. Ve víru zábavy nás doktor vyzve abychom si dali dlaně proti dlaním souseda a mysleli na nějaký svůj neduh. Ten prý dostane z tohoto kruhu energii a přestane zlobit. Pro malé soustředění účinkujících a velký šum se terapie nepovedla, ale je to prý návod. Jirka vyprávěl, jak kdysi po podobné seanci diagnostikoval závady válců motoru tak, že si nejdříve zjistil kde ta závada je, pak svolal dílnu a předvedl jak rukou nad motorem správně odhalí, který válec má poruchu. Tím se nechtěně dopustil vysvětlení účinků čínské medicíny. Měli bychom ho poslat na stáž do fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde se za velké peníze staví Ústav pro studium čínské medicíny. Ten by jim tam rozsvítil hlavy ! Debata se stočila na způsob šlapání na kole. A zase měl hlavní slovo Jirka. Už odedávna tvrdí, že když se na kole šlape na těžký převod, tak to člověka nadnáší a zadek nebolí, protože vlastně nesedí. Já ho zase navádím, aby se podíval na přímý přenos s Tour de France a tam viděl jak lehce, švihem šlapou nejlépe vyškolení jezdci na světě. Nemůže přece přenášet svojí silovou teorii na do naší, skoro dámské party, myslím si. Každý jsme zůstali na svém s dohodou, že na nějaké příští etapě budeme zkoušet oba způsoby. Přidáte se taky ? Venku je už tma. Den a naše první letošní etapa končí.
na výletech byli : Míla, Honza, Jitka, Ivča, Lahučáci, Laďa a já. Chebáci mají 60 km.
Silvestrovská etapa
Kamarádi, venku to vypadá jako v zimě. Všude plno sněhu a prý u Muzea jsou už čtyři. Vše nasvědčuje, že je kalamita. Do této nepohody já přicházím s nápadem jet v neděli, na Silvestra, etapu s cílem v hospodě. Opírám se o předpověď, která počítá s teplým větrem, teplejším než u móře v těchto dnech. V pondělí na Nový rok už má být podstatně chladněji.
Startujeme ze dvora od Ladi v neděli 31.12.2017 ve 12.15 hod. Okruh povede na Žirovice – Drahov – Starý Rybník – Vojtanov- Zelený Háj – Seeberg – Slatina Fr. Lázně. Tady v teple hospůdky roztajeme, pak si připijeme a nakonec si popřejeme .
Dovolím si připomenout všem, že kolo by mělo mít blatníky, na nohách cyklistů min. dvoje ponožky a Jíťapodkolenky a pláštěnku jistě taky uvezeme. Fungující světýlka se budou hodit na cestu domů, tak na to myslete !
Ještě si dovolím takové malé Profouknutí hlavy větrem několika slov o 2018 roku. Řítí se na nás další dějinná osmička. Někdy to s naší zemí dopadlo dobře, jindy zase špatně. Jsme blízko k tomu aby to dopadlo dobře a Vašnosta mohl odejít do zapomnění na Vysočinu a tam zaťatou pěstí bušit do stolu v místní hospodě. Hrad by se mohl vykydat, vydesifikovat a připravit se na nového prezidenta, který nám řekne, že naše země zase bude vzkvétat nejen ekonomicky, ale i psychicky. Co všechno pro to udělat ? Určitě jít volit a zvláště ve druhém kole. Tam se rozhodne! Svoje nejbližší okolí k tomu vést také. Seniory (jsou prý nejpočetnější skupinou voličů Vašnosty) ubezpečit , že nemusí mít prezidenta lháře, kterému zákony této země a základní slušnost jsou u zadku. Je to volba na pět let a to v našem věku je dlouhá doba. Snažte se , prosím !
Zpráva z mikulášské schůze.
Kamarádi, už jsme měli celou řadu schůzí kolem svátku Mikuláše. Jsou si velice podobné co do účasti, také množstvím jídla všechny překypují a o pití se nezmiňuji. Letošní stůl byl pod tíhou různých pochutin opravdu prohnutý a to se ještě nedostalo na laskominy typu tlačenka, utopenci, pečenáče a také některé bábovky. Musíme se ještě jednou sejít a tyto zásoby nenechat zkazit. Diskusní vřava je také tradiční. Někdy se tomu říká židovská škola. Jestli oprávněně a nebo ne dost dobře nevím, zapomněl jsem se průvodkyně v Třebíči zeptat když nás provázela židovským městem. Budu tam muset zavolat a zjistit jakou známku toho dne by dostala žákyně Jířa s hlasem lady Gaga. Už nějaký čas se nestalo, že bychom vítali nového člena do party. Letos se to tak seběhlo, že právě na schůzi mezi nás poprvé přišla Lída, Lýdie, Liduš, jak chcete, Chojnová z františkolázeňské kavárenské líhně. Tím nechci říci, že by se pohybovala jen po kavárnách, to vůbec ne. Ona je totiž velice pilná fyzioterapeutka.Hned potom co jsme se dověděli její věk tak jsme jí zařadili do družstva juniorek. Tak jí přejme aby se jí s námi líbilo.
Výlet
V pátek 12.1.2018 pojedeme do Jenče u Prahy kde je firma ŘLP – Řízení letového provozu. Tam pracuje můj synovec Petr. Cílem naší cesty bude výstava obrazů Petra a beseda se zástupcem firmy o poslání této významné instituce. Následuje oběd tamtéž a na zpáteční cestě zastávka v pivovarské restauraci zámku Chyše. Nejpozději do pátku 5.1.2018 mi všichni musíte poslat osobní údaje v členění : datum narození, rodné číslo a číslo OP. Bez předem vypracovaného seznamu není návštěva ŘLP možná.
Dovolené v příštím roce.
Na první dovolenou pojedeme v pondělí 21.5. a vrátíme se v úterý 29.5.2018. Bydlení máme v Horní Chřibské u Menclů. Mám rozjednaný příjezd Milana Zpěváka s manželkou, našeho průvodce po etapách v Bílých Karpatech. Rovněž Jirka Morávek z Liberce a Jizerských hor má chuť za námi na několik dní přijet. Celkem by nás mohlo být až jednadvacet.
Další společná dovolená budou Dolomity 2018 s cestovkou Ivana Čížka. Je nás přihlášeno celkem 15 a máme zaplacené zálohy. Termín je 17.7. – 22.7.2018.
V srpnu, t.j. 4.8. – 11.8.2018 budeme pobývat v Novohradských horách. Oni se tak jmenují, ale hory to nejsou. Je to zvlněný, lesnatý, prostě krásný kout naší země, jižně od Č.Budějovic. V dosahu jsou např. Slavonice, Gmünd, Český Krumlov, Rožmberk n. Vlt. a další skvosty. Bydlet budeme v obci Žumberk v penzionu Marie.
Ve středu 13.12.17 proběhne první kolo konzultací s Milanem Panzerem, naším příštím servismanem. Nyní jste objednáni čtyři a to stačí. Budou další setkání. V průběhu zimy je připraven opravit na našich kolech vše co bude třeba a taky poskytnout cenné informace , např. k přestavbě kola na elektro. Dovolím si připomenout, že baterie našich kol musí být na zimu dobité a skladované v teple !
Na závěr ještě pár slov od pasu. Jedny volby máme za sebou a druhé před sebou. Ty první dopadly divně a dalo se to čekat. Svět se diví jak může do čela vlády přijít trestně stíhaný člověk za dotační podvod. Za padesát milionů mohla mít nějaká vesnice třeba čistírnu vod a pod, prostě něco smysluplného a ne represídlo miliardáře, jako je tomu dnes. Nedávno jsem slyšel jednoho seniora vyslovit takovouhle chytrost : „Ten je bohatý, ten krást nebude, ten už má dost !“ No měl jsem z něho dost. Vede svoje lidi aby „klekali“ na podnikatele a to často zcela neoprávněně a stát za to tvrdě zaplatí z našich daní samozřejmě. Nad Malou Stranou se utrácí za cesty po České zemi a nesmí se tomu říkat předvolební kampaň. Je to logické, protože ta normální netrvá věčně. Východního světa znalý vašnosta nás přesvědčuje, že do světa vede Hedvábná stezka a ne autobahn. Kremelské zdi se ještě teď chechtají z podařeného vtipu když v den potřásání si rukou s Putynkou vydaly článek o nutnosti sovětské invaze v r. 68. Prý to způsobila svoboda tisku v této zemi a to je teprve k popukání. Máme tolik šikovných kandidátů na prezidenta a byl by v tom čert a nebo jiné tajné služby, aby to nevyšlo pro tuto zemi dobře.
Mějte se hezky. Váš Pepa D.
Publikováno v zpráva z desáté etapy r. 2018, Zprávy | 
Tagy: zpráva z mikulášské schůze | 
2 komentářů »
Pozvánka na mikulášskou schůzi.
Kamarádi, už nyní přicházím s pozvánkou na důležitou schůzi. Chci se totiž termínem vecpat mezi ty Vaše a pak se těšit z Vaší přítomnosti na chalupě. Pozoruji, že mnozí z nás žijí … stručně vyjádřeno slovem “ NESTÍHÁM !“ To spíše není dobrý . Zkracuje to zážitky, protože to zrychluje zapomínání. Hlavy máme stále šedivější a kapacita paměti klesá.
Proto si zapište rychle termín schůze : 10.12.2017 od 14 hod. na chalupě ve Skalný. Hlavním a jediným bodem programu budou přihlášky na dovolené v příštím roce. Znovu nyní uvedu jejich termíny aby jste si mohli přihlášku řádně rozmyslet. 1. Chřibská – České Švýcarsko, penzion Mencl , 21.5. – 29.5. 2018 , cena 535 Kč/os/den se snídaní, večeře za cca 120.- Kč. 2. Dolomity s CK Ski – bike – 17.7. – 22.7. 2018, obsazujeme 10 míst , 3. Novohradské hory , Žumberk, penzion Marie – 4.8. – 11.8. 2018, cena 550 Kč/os/den, večeře za cca 120 Kč, bude vybrána záloha 500.- Kč na osobu.
Bude se vařit dobrá káva doplněná výbornými zákusky a posléze budou nabídnuty vybrané zabijačkové speciality v přiměřeném množství ! Mějte se hezky a těšte se. Váš Pepa D.
Zpráva z výletu na zámek.
Zámek Chyše.
Kamarádi, když se chce, tak to jde. Takto stručně by se dala popsat příprava našeho výletu na zámek Chyše. Nápad vznikl až ve středu kolem poledne a v pátek před polednem už stála naše výprava před bránou zámku. První dojem je úžasný. Světle béžová barva opravené fasády, štukové zdobení oken a cimbuří na hranolové věži připomínají novogotickou úpravu zámku z let 1856 – 1858.
Historie a současnost.
Ze stránek zámku se můžete dovědět spousty informací. První tvrz zde stála už ve 12. století. Pro nás je důležité, že rod Lažanských vlastnil zámek od r. 1766 do r. 1945. Pak nastala pro zámek doba temna. Lesáky střídaly školy a tak to šlo až do roku 1967. Nastala normalizace a bylo tedy normální, že úřad místo opravy střechy pověsil na bránu zámek a nechal stavbu svému osudu. Potomek rodu, Ing. Vladimír Lažanský s manželkou Marcelou si svůj zámek v roce 1996 koupili za „pouhých“ 20 milionů korun a začali „chalupařit“. Velkým rádcem jim byl architekt Luděk Vystyd z Chebu a na práci si vzali partu místních zedníků, kteří se s nadšením pustili do díla. Stát přispíval dotacemi takže alespoň částečně odčinil vinu nedávno minulé doby. Ještě chci připomenout, že v Praze stojí na nábřeží, proti Národnímu divadlu, palác Lažanských s proslulou kavárnou Slavia a na Malé Straně jsou další paláce.
Jdeme na prohlídku.
V pokladně jsme si pořídili seniorské vstupenky za 220 Kč na zámek, do pivovaru a na oběd. Ujal se nás sám pan Lažanský, přímý potomek jedné z větví šlechtického rodu. Jeho strhující výklad vycházel nejen z ohromných znalostí historie, ale také ze srdce plného obdivu ke svým předkům. Dověděli jsme se mnoho zajímavých informací a souvislostí. Například v salonu kde byla stropní malba od Petra Brandla zaplacená šesti sty zlatými , dokázal výši této ceny porovnat s cenami a platy tehdejší doby. Ve velkém salonu jsme mohli vidět jeden z mnoha obrazů, který prožil několik posledních desetiletí v depozitářích a značně zchátral. Obnova obrazu přijde, bratru, na padesát tisíc. K tomu je třeba ještě dokončit rekonstrukci celého jednoho patra. Stát už s dotacemi šetří ,ale peněz je třeba stále hodně. Proto přišla myšlenka na koupi vedle stojícího, zchátralého pivovaru. Ten je již opravený, na spilce je hospoda a ta vydělává. Je tedy jisté, že se dočkáme prohlídky i druhého patra zámku. Další popisování interiérů raději svěřím fotkám v galerii.
Pivovar.
Ještě se sem vypravíme v letních měsících až budou stromy zelené a projdeme si park. Je velký a krásný. Hned za zdí parku stojí zmíněný pivovar. Z dřívější spilky, kde se nakličoval ječmen a vznikal z něho slad, je dnes obrovská restaurace s nádhernými klenbami stavby. V rohu je posazena varna , takže každý host hned vidí v čem se pivo vaří. Pan Lažanský nás provede kolem výčepu za pivovar kde stojí zbytky starého zdiva, které byly už ve středověku pivovarem. Pod námi jsou prý obrovské sklepy, dnes opět vyčištěné. Dalšími vraty se vchází do haly kde se pivo stáčí a expeduje. Dostáváme ochutnat nefiltrované a nepasterované pivo velmi lahodné chuti. Když se vracíme do restaurace k našim stolům tak pana majitele „semelou“ další starosti takže čas na rozloučení nebyl. To napravíme příště.
Nápad.
Během prohlídky vznikl jeden nápad. Kika má doma v šuplíku vlastnoručně vyšívané ubrusy a ubrousky technikou „richelieu“. Ona se rozhodla, že několik kousků bude do zámku věnovat. My se při příští návštěvě zase budeme těšit z toho jak to tam těm ubrusům sluší. Příští rok uděláme etapu po okolí, protože jak jsme viděli, tak krajina je tam opravdu krásná a docela blízko jsou další hezká místa, jako Žlutice, Manětín a nebo stolová hora Vladař.
Loket = Jitka
Když už byl čas oběda, mimochodem ten pivovarský guláš byl výtečný, tak mě napadlo, že kafíčko by bylo dobré si dát někde jinde a když jinde tak v Lokti. Byl to nápad v té chvíli zrozený, dopředu jsem to připravený neměl. Všichni jsou pro, tak jedeme. Ani dlouhá objížďka před Loktem nás nezastavila. V kavárně Cafe -galerie bylo plno a mladý pán, syn Jitky, nám nabídl volná místa , ale za půl hodiny. Tak jsme se vydali na procházku pod hradbami města, kolem řeky, kde většina z nás ještě nebyla. Jsme zpátky a ono pořád plno. „Můžete dolů na dvacet, třicet minut“ pravil pan šéf a my jsme šli. Jsme v ateliéru kde se konají různé akce pořádané galerií. Pracovní stůl je připraven, káva už se nosí, ještě by to chtělo ten zlatý hřebíček večera – pozdravit Jitku. Když už se pomalu zvedáme tak ona přichází. Usměvavá, šťastná, že nás vidí, ochotně vypráví o obnovené péči doktorů o její zdraví. Bylo to nesmírně srdečné setkání. „Zase se zastavte až pojedete kolem “ loučí se Jitka a my jí to slibujeme. Venku už je tma a na klidné hladině řeky se odráží obraz osvíceného hradu. Nádherný den nám končí.
Akce.
Sledujte stránky, protože další akce budou v rychlém sledu následovat. Těším se. Zdraví Vás Pepa D. P.s. Kdo byl : Kapři, Lahučáci, Kika, Iva, Hanka, Míla, Jitka a Barča, Hanka, Líba, Japoši a já.