CykloDusak

Kamarádky, tento výlet byl avizován v poslední větě minulé zprávy. Proto na poslední chvíli t.j. v pátek večer jsem poslal sms těm o kterých vím, že by o akci mohli mít zájem.  Vyšlo to částečně, ale  taky dobře !

Místo srazu jsem po čase zase zvolil dvůr u Škvorů. Notoricky známé místo, ale ne pro všechny. Hledáním Thálie jsme se všichni vzájemně ztratili a na pomoc přišel mobil, který nás zase dal dohromady. Co ten už všechno umí ! Na bývalé trati do Bavor je dnes už vše připravené na položení asfaltu . Na jaře se po něm svezeme. Dnes máme v plánu objet Jesenici z té lipovské strany, to znamená přes Mechovou. A když tudy tak kolem Kiky.

Další, delší zastávka je Okrouhlá. Obec se chlubí Valdštejnovým dubem  a před lety taky zámkem. U něho jsme snad nikdy nebyli, až dnes. Dvoupatrová stavba se štíhlou sedlovou střechou zdobenou věžičkami je dnes privátní. Jestli oprava objektu začala výměnou oken za okna slepá pak se není na co těšit. Pan majitel by si měl uvědomit co si to koupil a podle toho se stavebně chovat.

My teď pokračujeme po staré silnici k Chebu, která dnes končí ve vodě. To v roce 1957 došlo k vpádu Dušáků na Chebsko a náš stěhovák jel právě tudy. Dnes silnici lemují nové domy a ke konci také letní kemp. Vím, že ho potřebujeme objet, ale nevím kudy ! Volím tedy pěšinu blízko u vody plnou kořenů a zatáček. Jedeme opravdovou džunglí. V tom se objeví odbočka doprava o které jsem si myslel, že nás provede areálem kempu a budeme z toho venku. Jenže nebyli. Po krátké konzultaci s místním, který toho moc nevěděl se vracíme zpátky po té odbočce abychom zkusili pokračování té kolem vody. Po dvaceti metrech se ukazuje, že je to správně. Podle stromořadí se dá usuzovat, že to byla cesta na Lipoltov .  Byla stále lepší až úplně nejlepší, přejeli jsme hlavní na ML a kopec dolů nás tam dovedl.  Plynule odbočujeme vlevo na Odravu, to znamená kopeček nahoru a kopec dolů. Jsme tam a náš další cíl jsou Nebanice. Cestou dochází k domluvě, že přijmeme pozvání Ivči na kávu a dnes upečený chleba.  Když jedeme kolem hospůdky nedávno zavřené tak nás ani nenapadne  zajet se tam podívat jak dopadl generální úklid. Jediná Thálie, milující pivo, toho lituje.  U ohrady před mostem stojí blízko několik koní. Stavíme a dva hřebečci, asi zvyklý na příkrm od cyklistů, se za námi hned vypraví. Nechávají se hladit a za všechnu tu přízeň dostanou i nakrájená jablka od děvčat.

Pak už jedeme jako o závod a na dvoře u Ivy jsme za chvíli. Ona, známá neposeda se hned dá do vaření kávy, otvírání láhve, krájení chleba a snášení všeho možného z lednice co by se na ten chleba hodilo. Byl  výtečný !!! V debatě oznamuji, že Libor je nemocný s covidem a protože nevím jak se mu vede tak zapojím mobil. Neúspěšně ! Pak taky nic nevíme o Laďovi tak dělám to stejné. On to bere, přitom dává příkazy dalším stavebníkům a do toho se ptá „Proč voláš ?“ „No sedíme u Ivči a chceme Tě pozdravit“ odpovídám.  Pak už jsme si nerozuměli a nemělo to cenu pokračovat. Z každé hezké etapy musí být šťastný návrat. Proto  se sbíráme k odchodu a odjezdu. Thálie ještě dostává „nášup“ v podobě exkurze po domě ve kterém ještě nikdy nebyla.  My se dostáváme do Chebu po libské silnici .  Kdo byl ? Iva, Jitka, Thálie, brácha a já.  Už brzy na shledanou, neboť předpověď na čtvrtek je dobrá.   Zdraví Vás Pepa D.