CykloDusak

Kamarádi, tohle nedělní ráno nezačínalo vůbec dobře. Pršelo. Na odhlášky došlo jen dvakrát, ale jednou se to ukázalo jako předčasné. Odjeli jsme tedy všichni i s Miladou, která byla ještě deset minut předtím v pyžamu. I takové situace dokážeme zařídit. Na cestě neprší a začne až v Nejdku a protože to na Hamrech nekončí tak rádi využijeme pozvání Japošů na kafe a něco k tomu. Uvnitř je teplo, protože pan domácí se snaží aby sedmnáct hostů se cítilo dobře . V následující hodině  jsem seznámil všechny s podrobnostmi o nastávající dovolené. Neváhejte mi zavolat a zeptat se na cokoliv, neboť byly chvíle kdy bylo obtížné udržet klid a vnímat co se povídá. Tak raději opakuji, že vyjíždíme v osm hodin v neděli 29.8. od pošty ve FL a u golfu přibereme Japoše a Novotných což jsou naši noví kamarádi Hanka a Milan.  V jedenáct hodin přichází Thálie s touto radarovou zprávou : pršet nebude až do čtyř !  Venku nepršelo a já dal pokyn k odjezdu na etapu.

Hlavní slovo má Jana, ale to musíme nejdříve nakrmit potulného psa , z obojku přečíst číslo jeho páníčka, tomu zavolat, nechat si od něho vysvětlit, že si pro něho tedy přijede, ale že on stejně uteče, protože toulání má rád. Už to vypadá, že by všichni mohli být soustředěni na odjezd a tak s Janou kopáme do vrtule a jedeme. U mostu na odbočce na Chaloupky přichází déšť, tedy spíše liják. Co dělat jiného než obléct pláštěnku a jet dál ? Ne všichni byli stejného názoru. Někteří to otočili a rychle se vrátili do tepla obýváku. Strážce ohně Honza je s radostí přivítal. Nás zůstalo na cestě šest. Jíťa, Emaruš, Thálie, Milan, Jana a já. Cestu nám zkrápěl déšť a přerušovaly zastávky u hřibů, které rostly hned u cesty. Byly sice notně ožráni slimáky, ale noha a zbytky klobouků dávaly jasnou zprávu o možné velikosti našeho úlovku. Že z nich zbylo jen něco na sušení je druhá věc, ta první byla spousta veselí a smíchu. Však jedna fotka dokládá jak měla Thálie oči navrch hlavy, když k nim přisedala s kudličkou v ruce. Jsme na Jelení, přestalo pršet a taky za námi přijel Jirka.

Jana nás vede kopcem na Rolavu. Ve vjezdu do bývalého lágru stojí řada aut houbařů. Zatímco děvčata klábosí na křižovatce tak si dojedu pro pár snímků výhledu na Rolavu a Přebuz. Ty nádherné, vysoké kužele soliterních smrků, ledabyle rozsetých po pastvinách mě vždycky očarují a můj foťák se nezastaví. Jana má nápad vzít to po sto metrech vlevo a pěkně po vrstevnici objíždět Jelení horu a rolavské vrchovištní rašeliniště. U cesty je pořád něco nového. Tu je krásně kvetoucí vřes, nebo stříbrošedým lišejníkem porostlé větvičky odumřelého smrčku a nesmím zapomenout na spousty borůvek  na okraji lesa. Když už nevíte kterou dřív utrhnout, tak je nejlepší přestat. Jedeme dál ! Zajímavá byla ypsilonka cest, kdy ta pravá s červenou turistickou byla trasou mílařů a my na ní zase přijedeme až budeme na cestě dolů. Ocitáme se brzy na kraji lesa s výhledem na celé Jelení. Vedle cesty na posledním smrku si hajný udělal posed a musím potvrdit, že měl pravdu. Výhled odtud byl ještě krásnější.  Když už jsme sjeli dolů a právě míjeli poslední penzion se zvláštně neurovnaným okolím tak se dovídám, že sem někdy jezdí za jogou Líba. Mě teď nejvíc zajímá kde že to mílaři vyjížděli z lesa na silnici aby jí jen přejeli a přes most zmizeli v lese naproti. Jsme tady a já se nestačím divit. V lese ze svahu dolů vede úzká, vyježděná pěšinka tak pro jedno kolo. Naproti pak pokračuje po malé rozbahněné loučce ke krátkému výšvihu aby vzápětí zmizela za stromy. Když si představím, že start měli mílaři ve tři hodiny odpoledne tak většina z nich tudy projížděla za tmy při světle svých čelovek.  Odvážlivci jsou to ! Já si ještě níže pod mostem vezmu můj přední blatník co mi tady upadl cestou nahoru a  už jsme u Japošů.

Pěšky jdeme na oběd do známé restaurace . Bylo to dobrý a bylo toho moc !  Ještě, že to vařili mladý, hezký kuchařky což pomohlo při omluvě vlastnímu žaludku za to množství a vůbec. Znovu se vracíme do obýváku a v menší sestavě ještě hodinu posedíme u koláčů a kafe.  Na kole jsme ujeli 24 km, autem samozřejmě mnohem víc, ale to není důležitý. Hlavní je, že ta projížďka byla moc hezká a já si myslím, že bychom se mohli vrátit až javory začnou žloutnout. Co vy na to  ? Výpravy se zůčastnili : Kapři, Lahučáci s Martinou, Milada, Hanka, Laďa, Milan a Hanka Novotných, Japoši, Jirka Japoš, Jíťa, Thálie, Emaruš, a já.   Tak v neděli 29.8. startujeme. ! Váš Pepa D.