CykloDusak

Kamarádi, psal se dvacátý první říjen 2017, sobota, když jsme se vydali za Japošema do Nových Hamrů. Do konce parlamentních voleb chyběly pouhé dvě hodiny a nezbývalo než doufat, že výsledek bude přece jen trochu lepší než průzkum. Provětrání hlavy a těla čerstvým krušnohorským vzduchem bylo velmi žádoucí.

Hanka tlačí …

Vše je připraveno k odjezdu a Jana velí na úplně opačnou stranu než obvykle. Jedeme po asfaltu do Hamrů a dál směrem na Nejdek abychom po 3 km mohli odbočit do kopce na Vysokou Pec a Rudné. Po asi dvou kilometrech  vidím Hanku stát na krajnici celou udýchanou. „Ta mrcha zase nejede !“ pomyslím si já, Hanka o svým kole mluví jen dobře. Chvíli ho tlačí s vírou, že zase bude dobře. A ono bylo. Jejího kola se totiž ujal Jirka a „zbytek“ etapy na něm jezdil. Ani jsem nezaznamenal jestli to kolo ještě ožilo a nebo ne. Mohl by nám to napsat.

Laďa píchá …

Konečně jsme na kopci a Jana to uhýbá doleva, po šotolině, lesem dolů, nahoru, takovou houpačkou až na místo kde kdysi stála obec Mlýnské chalupy. Směřujeme na Přebuz a nemůžeme vynechat hráz rybníka stejného jména. Jen co společná fotka je hotová a většina z nás už odjela ozývá se zezadu : „Stůjte !“ Laďa píchnul ! Jirka má výměnu cobydup a dojíždíme další část party co čeká na kraji vesnice. Jirka pro pobavení všech dává k dobru vtip : „Blondýna jede autem a píchne. Zastaví, klekne k tomu a praví : To je divný, vždyť to kolo je prázdný jen dole ! „Jana je rychlý vodič, proto až ve směru na Rolavu zjišťuje, že za sebou má jen dva jezdce. Volá mi „Co se stalo, kde jste ?“ Pravdivě jí odpovím :“ Neboj jen jsme píchli, vyměnili a už jsme u Tebe .“ Společně jsme pak dojeli k hospodě na Jelení.

Vrchní kecá …

V hospodě jsou tak čtyři lidi , z toho dva  určitě Němci. V televizi běží průběžné výsledky voleb . Několik z nás se jen zastaví aby se dověděli čísla , když v tom se ozývá vrchní :“Děcka sedněte, na televizi se můžete dívat doma !“ Měl strach, že bychom ho zdrželi přes 16.00 hodinu kdy už chtěl mít zavřeno. Roznesl kafe a nějaký pivo. Hanka chtěla kamarádům přilepšit z krabice drobných jednohubek a on to uviděl. Celý nazlobený dává najevo svoje opovržení nad tak nicotnou záležitostí. Uznávám, že se to nemá, ale určitě jsme ho nepřipravili o žádnou další tržbu.  Venku fouká, je zataženo , chtělo by to vyrazit, večer máme na krku.

Nábližka …

Jana nás uhybá doleva na CS 36, Krušnohorskou magistrálu.  Na několika kilometrech cesty je soustředěno mnoho různé, moderní ,lesácké techniky. Je ovšem sobota, proto většina strojů stojí. Buďme rádi, vždyť jinak bychom ani neprojeli. Okolo cesty vládne regulérní bordel. Myslím tím hromady větví, do toho namíchané klády, všelijaké zbytky stromů ležící halabala kolem cesty. Vrátíme se sem za dva roky a uvidíme pořádek .?! Jsme na křižovatce s asfaltkou od Horní Blatné a vlevo odchází do lesa Máslová cesta. Škoda, že nebyl čas, třeba tam nějaká ta kostka leží . Padáme z kopce a po dvou km prudce vlevo , na šotolinu a zhurta nahoru do kopce. Ten se po chvíli srovná a my jedeme po traverzu až na horní okraj N.Hamrů ke kapličce. To už lehce prší a tak jsme rádi, že jsme zase na asfaltu a že do hospody není daleko. Bylo to jen o pět kiláků delší než přímá cesta z Jelení do N.H.

Kuchař vaří …

Docela hustě prší. Hledáme místo pro zaparkování kol. Hospoda nás pouští do garáže a to je nejlepší řešení ze všech ! Stůl je už připravený. Japoši se vítají s dámskou volební komisí, která si dopřává zaslouženou večeři za svojí nepatrnou gáži. „Vepřová žebírka na medu jsou výborná a ostatní jídla taky !“ říkají kamarádi a cpou se. Nikdo totiž neví, že u Japošů bude pokračování u chlebíčků a různých buchet. Když je po jídle tak přichází pozvání : „Na kafe k nám !“ Nikdo není proti. Toho jídla a pití všeho druhu je opravdu hodně. Po několika rundách se budeme loučit. Těžce se zvedá brácha aby lehce pronesl poděkování Japošům za dnešní etapu, za posezení a tak. Já jen dodávám :“Tak zase někdy na jaře!“ Do té doby se jistě uvidíme na jednom z listopadových výletů a taky na mikulášské schůzi na chalupě. Ahoj !  Ještě trochu statistiky . Kdo jel : Iva, Hanka, Jitka, Kika, Japoši, Líba, brácha, Jirka, Honza P., Míla, Laďa a já. Najeto 35 km.

Volič volí …

Tak je to jasný. Až se Vám dostane k očím graf preferencí jednotlivých stran voličů podle věkových skupin tak to máte barevné na bílém :“ O vítězství Babiše rozhodli senioři nad 65 let !“ Tak mě napadá, proč je  věk voliče nahoru neomezený a dolu ano ? Proč nemůže volit 15ti letý mladík nebo slečna ? Věková hranice patří do éry Marie Terezie. To opravdu musíme mít premierem trestně stíhaného člověka ? Proč někam nezaleze a není tam dokud neproběhne soud, který ho třeba osvobodí, když k tomu bude důvod ? Vašnosta z Hradu se jen třese aby ho  mohl jmenovat a tím zase vyrobit nějakou extravaganci, kterou ohromí „náš svět.“  Tak trochu jinak. Znáte tenhle ? :“Sejde se Japonec, Slovák a Pirát … Hm, mysleli jste, že je to začátek vtipu? Ale ne. Je to výsledek našich voleb !“