CykloDusak

Přátelé moji blízcí i vzdálení, tato etapa měla být jednoduchá, nenáročná, krátká a taky sedavá. Tak jsme se dohodli cestou z Itálie. Já myslím, že jsme splnili celé předsevzetí. Pravda, kvůli hrozící přeháňce jsem trasu operativně, nepatrně zkrátil a to se nakonec i vyplatilo, protože malinký deštík se přehnal ve chvíli našeho sezení v Kynšperském pivovaru.

Všech dvanáct se nás sesedlo k jednomu stolu a to bylo dobře.  Hned na začátku jsem chtěl využít pozornosti všech a zažehnat rodící se nedorozumění mezi námi. O co šlo ? Kamarádka X půjčila svoje kolo kamarádce Y. Ta na něm odjela asi 4 km a praskl drát v zadním kole. Odborník tuto délku drátu neměl, ostatní dráty tedy řádně utáhl a doporučil pořádnou opravu, rozuměj výměnu ráfku. Věci se ujal Z, nechal doplnit ten jeden drát a kolo X vrátil s tím, že se musí pořádně opravit, rozumíme vyměnit ráfek. Y to nesla těžce a mezi ostatními začala šeptanda o Z. Byly pronášeny různé soudy o příčinách a následcích  až Y tomu udělala přítrž. Podařilo se jí totiž dostat se nad problém a prohlásit, že náklady s ráfkem uhradí. Z to ještě vylepšil tím, že nás pozval do Neb. na zelenou. Já jsem už jen mohl zopakovat obecně platné pravidlo z mezilidských vztahů : věc se má vracet ve stejném, ne-li lepším stavu než byla půjčena. Opravdu jsem moc rád, že to celé má tak dobrý konec. Pro příště.

Jinak myslím, že tato hospoda pokračuje ve zvyšování cen , tyto se stávají „svátečními“ t.j. vhodnými pro slavení  významných výročí , ale nevhodnými pro okolo jedoucího cyklistu, který chce něco malého a k tomu pivo. Jen počkej Zajíci !

U koní jsme seděli venku, pěkně to foukalo, ale byla zelená a bylo dobře. Jen ty naše nový, italský dresy jsme museli schovat pod větrovky. Ještě kdo byl : Iva, Petr, Jitka, Vlasta, Maruš, Lahučáci, brácha, Milada, Michal, Jiřka a já. Máme 53 km. Mějte se hezky Pepa D.