Nejnovější komentáře
Archivy
Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Zpráva z etapy č.14/13

     Přátelé, nedělní etapu jsme jeli za slunečného počasí s teplotami kolem 14 stupňů. Ostřejší vítr foukal ze strnišť a tak některým účastníkům výpravy, zabaleným až do pěti vrstev, mohla být i zima. Viď Laďo ?Píšu o výpravě, ale spíše se jednalo o delegaci v sedmi lidech.

     Parkovali jsme u Hebanz na kraji pole a odjeli po známé polňačce na samotu Ruggenmühle (na fotkách) kde jsme chtěli začít houbařit. První les vydal sedmi lidem dvě houby. Druhý les tři bedly a nějakou droboť. Když jsme se takto několikrát ponořili do lesa a ono nic, tak jsme se na to vybodli. Pár fotek ukazuje druhy hub, které byly ovšem nad naše houbařské vědomosti a proto zůstaly v lese.

     Dosud se pohybujeme po úplně neznámých cestách až s úspěchem zakotvíme u rybníčka vedle vesnice Habnith na svačinu. Laďa má v té době hlad, těší se do hospody a tak s ním vedeme alespoň přátelský rozhovor : „Laďo chceš chleba? Nechci ! Laďo chceš housku ? Nechci ! Laďo chceš jabko ? Na to se vám vy… ! Laďo tak si polib ! “ Teď nás čeká ještě několik kiláků do bramborárny. Na kraji města Marktleuthen na kopečku stojí Ďáblův kámen – první foto party – pak projedeme městem po břehu Ohře na modrý most – druhý foto – a brzy jsme z města venku  v polích. Je překrásný jet kolem kvetoucí hořčice, vonící široko daleko. Jsme u Gerda.

     Ten nás očekává. Balicí linka na 25kg pytle je připravena, spuštěna a za rachotu dopravníků se začíná skládat paleta pytlů. V tom hluku se snažím něco  dovysvětlit, ale raději ještě stručně popíšu systém práce v bramborárně. Brambory přijíždí z pole na návěsech  (8 t), ten je sklopí do širokého, příjmového dopravníku na jehož konci se oddělí hlízy menší než 35 mm. Ostatní brambory putují buď přímo na třídící stoly a nebo do beden ve kterých pak jsou skladovány v hale. Pro plnění beden se letos poprvé používá nový stroj – hrabičkový dopravník vybavený na obou kocích metrovou sklopnou částí, takže hlízy nepadají z výšky, ale jsou postupně vrstveny a když je bedna plná tak se automaticky obrátí chod a začne se plnit bedna na druhé straně.  Každé dopoledne pracuje celá rodina v bramborárně při třídění brambor. Rodiče a sestra Gerda třídí  tzn. vyhazují krmné brambory, někdy i kámen a všechny ostatní hlízy se ukládají do dvou bunkrů po 20 tunách, kvůli nutnosti oddělit odrůdy.  Po obědě se rodina přesouvá na kombajn  a Gerd sám přijímá brambory z pole a také je pytluje a paletuje  pro expedici do Třebeně a k jiným odběratelům. Ještě zmínka : balit lze do 2.5 kg ,5 kg, 10 kg a 25 kg pytlů. Pro Edeku a Globus se musí brambory prát, ale to je jasné. Byl to jistě zážitek, ale stačí, díky, pojedeme dál. Raději do kopce a tam nahoře se domluvíme, že stačí Café na statku v Grossschloppenu, kde už jsme několikrát byli. Po hezké cestě mezi kukuřicí a pak lesem se ocitáme na jedné z nejhezčích vyhlídek do kraje. Teď hezky šůsem dolů a rovnou do hospody. Tentokrát měli dort Gewitter, podle mě je ten nejlepší  na světě. Jsme na cestě zpátky k autům . V protivětru se blbě jezdí a proto honem do lesa, trochu do kopce a za to přichází odměna. Vidíme daleko do kraje a tam cesty po kterých jsme dnes jezdili. Projedeme město směrem na Habnith, tam vlevo do posledního kopce a jsme u aut. Máme 28 km. Jeli : Láďa J., Kika, Milada. Líba Z., Laďa B., můj brácha a já.

     Ještě upozornění. Příští neděli 6.10. jsou v Sybillenbadu bramborářské slavnosti. Čechy tam reprezentuje Traktorclub ze Skalný. Podívejte se tam, třeba auty. Jestli budu dělat etapu tak to napíšu na stránky ve čtvrtek večer.  Zdraví Vás Pepa D.

 

Zanechte komentář