CykloDusak

   Přátelé, dnešní etapě předcházela včerejší smršť esemesek mezi námi. Z nich stojí za přesnou citaci jedna od Milady “ Domluvim pes ni“. To jsem fakt nevěděl jakou roli v tom hraje její pes a tak jsem nejapně odpověděl : „tomu fakt nerozumím“ což zase vyhecovalo Miladu k mimořádnému výkonu – dvoustránkové sms.

   Nakonec všechno klaplo a vyrážíme, slunce hřeje, vzduch chladí a nad tím je naše chuť být venku, spolu a naplno si užívat krásnou podzimní přírodu. Jedeme přes Háje na Kozly, Mýtinu a pořád do kopce až na přechod do Bavorska. Jsme nahoře, vítr fouká od východu a je tedy studený. To nás ale nepřekvapuje, vždyť dávno víme,že mráz přichází z kremlu. Prudkým sjezdem se schováváme v Neualbenreuthu, tady vpravo a vítr máme příjemně v zádech. Snažím se toho využít a přesvědčit Miladu, že jedeme po větru, ale nevím. Ona stejně pořád tvrdí,že celý život jezdí jen proti větru. Krátce si posedíme na lavičce u Sybillenbadu, svačíme a kocháme se pohledem do údolí. Trochu jsme pojedli a tak můžeme do hospody.

   Sjíždíme do vesnice Hardeck a hned u silnice je hospoda Adamhof. Bude kafíčko, kuchen z tvarohu a máku a dobrý. Ale to ještě lepší byla  jejich prodejna masných a krajových výrobků : uzeniny, maso všeho druhu, paštiky, tlačenky ale také med,chleba, sýr, likéry, vína a já už nevím co ještě. Servírka ze Sokolova byla příjemná svojí češtinou a prodavačka zase dojemnou snahou používat česká slova, která měla vylepený na svojí straně pultu. Bylo tu hezky.

   Hned za vesnicí je pěkný prďák, ale v dobré náladě z hospody se vyjede poměrně snadno. Odtud je vidět nedaleká Loreta u Hrozňatova. V další vesnici sjíždíme z hlavní na které je velký provoz traktorů, které sváží krásnou úrodu kukuřice domů. Někdo by řek “ je neděle tak co si nedají pokoj“, ale to my ne. My, se zkušenostmi zemědělců víme, že dělají na svém, za krásného počasí a to je pro ně důležitější než neděle. Ještě,že jsme jeli nábližkou. Pod vesnicí byla ohromná hromada brambor, viz.foto, jakou jsem od doby socialismu neviděl. Co s nimi bude dál, to nevím, ale ty ranní mrazíky mají za sebou takže určitě skončí ve žlabu. Krávy se jim za to odmění. Dodatečným pátáním jsem zjistil,že se tady jedná o mezisklad brambor určených pro výrobu škrobu. A hned je jasno.

   Janďák zná tenhle kraj a tak nás vede nejkratší cestou na Krásnou Lípu a po CS přes Slapany do Chebu. Je brzy a tak doprovodíme franťačky až domů a vracíme se přes Tršnice do Chebu. Máme 52 km.  S pozdravem „Kdo doma sedí, sám sobě škodí“   Pepa D.