Zpráva z etapy č.11
Přátelé, v pozvánce jsem Vás nabádal k těšení a povedlo se, jelo nás 16 a bylo krásně. Cyklobus s námi na Klínovec přijel včas a tak jsme mohli obdivovat navě postavenou lanovku z Loučné, nebo nové základy rozhledny u trosek hotelu. Tabule na plotu oznamuje „Revitalizaci vrcholu Klínovce“, ale z textu není jasné jestli taky jde o záchranu hotelu. Kdo z Vás to ví, ať to napíše. Silnice na vrchol je před položením nového koberce a vpravo je vidět stavba další lanovky, tentokrát od Jáchymova, což sem přivede spousty lidí. Alespoň hospodu by to chtělo.
Konečně vyrážíme dolů abychom po CS 2005 obkroužili polovinu Klínovce a od Meluzíny se po CS 3002 spustili až do vesnice Krásný Les, která se stává obcí prominentů, soudě podle rozsáhlé výstavby rodinných sídel. Tady doleva a po CS 3001 na Damice a Vojkovice. Je nejvyšší čas oběda, ale obě hospody u silnice nemají nic a tak rychle jedu do sousední vesnice Jakubov ověřit, zda hospoda Na statku je otevřená a schopná nám něco nabídnout. Povedlo se a parta je brzy za mnou. Jídlo byla jedna báseň. Líbí se nám tady a tak i placení vázne. Odjíždíme odtud jen 1.5 hod. před odjezdem cyklobusu ze 23 km vzdálených Varů. Část nedočkavců už je na cestě , zatímco nás ještě zdrží defekt Líby. Začíná stíhačka po silnici nahoru, dolů přes Velichov do Radošova, tady vpravo po dřevěném mostu je značena CS 204 do KV. Jen 13 km a to je méně než 17 km přes Kyselku. Ale to ještě nevíme, že prvních 4 až 5 km je do kopce. Je radost vidět naše děvčata jak se s kopcem perou až ho zdolají. Byly fakt dobrý. Na utobusové nádraží dorážíme pět min před naším autobusem. Beru to jako úspěch. V záloze je sice vlak, ale parta se vrací pohromadě domů.
Naše druhá skupina neviděla Kyselku, což při té honbě s časem je spíše dobře než špatně. Je to dobrá záminka pro návrat. V nedaleké budoucnosti to uděláme a Milada bude mít asi největší radost ze všech. Kdo byl ? : Kapřík, Jirka L., Laďa B., Milada, Iva, Hanka, Petr H., Zdena H. a její Lenka, Janďák, Láďa D., Kája, Líba Z.,Zuzka a Pepa a já. Museli jste postřehnout, že chyběli tři Mařenky, kterým jsme v pozvánce přáli k svátku. Je to jen zajímavost, nic víc. Ujeli jsme 52 km. Stálé zdraví Vám přeje Pepa Dušák. P.s. fotky budou až na konci týdne