CykloDusak

Přátelé, dnes se nám to povedlo tak proč to nenapsat. Na dvůr jsme se sjížděli opravdu dlouho , už od půl jedný. Janďák tam seděl tak dlouho, protože jsem mu poslal špatný čas startu na sms. V jednu už jsme komplet a můžeme vyrazit. Nejdříve hezkou, známou cestou na Seeberg a pak neméně známou polňačkou až na Polnou. Je  kolem druhé když se Janďák přiznává, že má vycházku z domova povolenou jen do třech. Odjíždí tedy na Libou – Pomezí a do Chebu. Nevím, nevím jestli to stihl, ale každopádně to prezentoval tak dokonale, že byli i tací co tomu věřili. Jel totiž domů k televizi sledovat TdF, filuta jeden.

My se zatím kolem bývalé roty Polná dostáváme stále hlouběji a hlouběji do lesů kde kdysi pohraničníci dávali dobrou noc. Rybníček s černou vodou je skoro suchý a to v neděli se tady přehnala smršť s kroupami, ale skoro bez vody. Taková je asi doba. Z nebe místo deště padají rovnou kroupy a vítr co dříve čechral vlasy tak dnes láme statné smrky v půli a dělá z nich sirky. Škoda, že z každého stromu jen jednu. Bylo to v Kančím údolí kde vítr nadělal největší škody. I kdyby se kanci všech zemí spojili, tak neudělají takovou spoušť. Cesta se najednou spojila se signálkou a to končí sranda a začíná makačka. Ten kopec byl tak prudký, že bylo vidět pod sukně děvčatům co šly před námi. Teda sukně byla jen jedna, ale stejně se podívejte na fotku. Konečně jsme nahoře a tam je zase spousta lesních jahod. To byla pastva pro můj foťák. Tak teď doufám, že alespoň jedna se mi povedla. Na křižovatce cest se mi nechtě povedla jedna hláška. To je spíše zpráva pro Hanku. Na ceduli čtu nahlas „Nový Žďár jeden km a to znamená, že ujedeme jedem kilák a budeme v Novým Žďáru“. Ano výkon hodný žáka třetí třídy. Už jsou tady Nebesa (někdo říkal, že kousek odtud jsou taky Peklesa) odkud, skoro z kopce uháníme do hospůdky na Výhledech.

Bernard nikdy nezklame. Horší je to s lívanci s borůvkami. Naše cukrářky, kuchařky to jednohlasně smetly ze stolu. „Nejsou to lívance, ale koblihy ! Taky zapomněli v kuchyni na sůl! A vůbec i ta porce dvou kusů byla mizerná !“ tak a máte to kuchaři. Má za domácí úkol se učit, se učit, se učit! Odjíždíme abychom mohli za chvíli zastavit u Študlarů. Chceme je jen pozdravit a taky nezbytnou fotku udělat. Obojí se povedlo a my musíme frčet dál. Cesta lesem na golf byla milosrdná, protože byla suchá. Bývají tam vždy louže, ale dneska ne. Lidičky to je sucho a to bude i málo brambor, šířím paniku. Golfem projíždíme opatrně, spíše zvědavě. Nic zvláštního se tam neděje až tu přichází Péťa s otázkou. Když cyklista zdraví vodáky Ahój, jak potom zdraví golfisty ?Mě napadla jedna možnost pozdravu „Póhni sé“ Oni totiž když už by se mohli pohnout tak nasednou do elektromobilu a popojedou. Ještě než opustíme golf přichvátá Milada, zvyklá poopravovat různé plány, s nápadem, že lépe by bylo jet rychleji na FL. Rychle jsem změřil síly a zjistil, že jsme jen tři chebáci  proti spoustě franťáků a bylo rozhodnuto. Naše řady totiž opustili další dva povolenkáři, co to měli do pěti. Můj brácha a Kája. Jinak Kája jezdil po lesích jako drak, jen co mu elektrokolo stačilo. V řadě z nás to zanechalo ten nejlepší dojem, vždyť všichni chceme jezdit, ale když už to nepůjde za svý tak za koupený a stejně kvalitně.  Dál tedy jedeme na Zelený háj – Poustku – Seeberg do FL. Po několika sjezdech přispěchá Milada s chválou na správně zvolenou cestu – z kopce a po větru. Na jedné ze zastávek burcuju kamarády abychom stihli Laďu – Růžu když bude v šest odcházet z práce a to se povedlo.

Debata s ním na chodníku je jen krátká, protože Ivča nás zve k sobě pod pergolu – prý jí zbylo pár pivíček. Co pivíčko , Plzeň to byla a z lednice ! Za ní se hned objevuje flaška meruňky z loňské sklizně, to dá rozum. A tady jsme to rozjeli a Laďovi nadali za všechny ty neúčasti na etapách, za ty so a ne v práci za to věčné nestíhání normálního života. Je to palice zednická, bránil se ! Něco přece jen přijal a to je účast na etapě příští neděli. Já jsem slíbil, že bude krátká a povede přes dvůr chalupy ve Skalný kde v té době bude dojezd závodu „1000 mil“. Ivčo díky.  Mějte se hezky a těšte se na další neděli.  Zdraví Vás Pepa D.

Ještě kdo byl : Lahučáci, Kapři, Iva, Kika, Milada,Petr, Kája, Janďák, brácha, Zuzka a já. Chebáci mají 58 km.