Nejnovější komentáře
Archivy
Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Klášterec nad Ohří.

Ahoj kamarádi. Podle názvu této zprávy by se dalo očekávat, že etapa jaksi ztvrdla v tomto městě. Ona je to pravda a malinko i není. Pojďme se podívat na celý pátek jak se to všechno seběhlo.

Za minutu devět jsme kompletní a začínáme nakládat kola na vlek.  Jíťa se ujímá role nakladače na korbě, který je strašně důležitý, ale je to role těžká v neustálém ohýbání a vyhýbání se řídítkům, které jsou vždy ve výši hrudníku. Jíťa ale statečně bojovala o každý centimetr prostoru až do chvíle posledního uvázání kol. Chvála jí a to přitom už nebudu popisovat nakládání před cestou zpátky. To jsme tam dávali pět kol a ne jen tři jako při odjezdu. Prostě jsme stále šikovnější !

Na benzínce za KV (orlínka pumpě určitě říkat nebudeme) jsme jako vždy stavěli pro kávu.  Přicházel jsem dovnitř se vzpomínkou na tu minulou. Byla bez mléka a nebyla dobrá. Co čert nechtěl po chvilce se za pultem objevila žačka pana učitele Tomáše , kterému se minule přiznala a měla se k nám sympaticky.  Ihned jsem jí kontaktoval otázkou zda to kafe bude dobrý, jestli nesnížili dávku zrna a pod. Všechno mi vyvracela a dokonce se obrátila na pana vedoucího přes otevřený dveře s dotazem „Pane vedoucí co je to za kávu ?“ No to neměla dělat ! Pan vedoucí totiž opáčil : „To není značkový to je naše !“  Myslel tím určitě nějakou směs, kterou si tyto pumpy nechávají míchat tam, kde mají nižší cenu, soudím já. Teď už nezbývá než doufat, že se u jejich čerpadel neobjeví pistole s označením „Káva efekta“.

Jsme u sadů, pan šéf dostává lahev Toscana vino, je spokojený a dává směr naší prohlídky. Jak asi dopadla sklizeň druhé půlky švestkového sadu ? Jedeme tam a jsme ohromeni. česáči asi zapomněli žebřík, protože nad hlavami bylo spousta švestek jak těmto křížencům s blumou říkáme. Plody jsou již dlouho zralé a potřebovali by tedy košíček, ale my jim můžeme nabídnout většinou jen igelitku. Salakvarda kterou domů dovezeme vyžaduje další práci, ale zůstává velice chutná. Možná už příště budeme lépe připraveni ! Pokračujeme k jabloním. Je obdivuhodné jak velkou úrodu nesou tenké větve nesklizených odrůd. Nás ale zajímají zbytky úrody na již sklizených parcelách. Není to sice jako u švestek, ale dá se sebrat dost, jsme spokojeni.

Když už je všechno uloženo tak nám zbývají tři hodiny do odjezdu domů. Jak s nimi nejlépe naložit ? Dávám stručný návrh : teď do Kadaně, tam klášter a podle vody zpět a jsou to tři hodiny. Ihned se ozvalo :“A co oběd ?“ No nedivím se, čekal jsem to, takže projedeme po okraji města do kavárny Korek kde mají polévky, toasty atd. Jo a výbornou kávu ! S druhým návrhem jsem uspěl a jelo se. Místní slečny servírky tady odjakživa vrůstají do přiléhavých kalhot tak dokonale, že jeden ani neví jestli ten výsledný tvar určuje příroda a nebo střih látky. Nějaký čas tady klidně vydržíme a dáme si  pro jazyk něco dobrého, když oči už dostaly. Konečně odjíždíme dolů k řece na CS č.6. Krásné skupiny vrb, tedy souvrbí, když minule mohlo být soulípí, se hezky fotí a vůbec je tady moc hezky. Na mostě v Rašovicích si plně uvědomujeme, že vyšlo slunce. Proti proudu široké Ohře nad pravým břehem se vypínají dva oblé kopce připomínající prsa přírody. Ten levý se jmenuje Mravenčák, vpravo je Černý vrch a uprostřed je zřícenina hradu Lestkov kde už jsme byli. Vše je dobře viditelný ze sadů a taky jsme s Thálií neváhali a ještě jednou tam pro záběr dojeli.

Před tím ale zbývalo trochu času na důkladné projetí lázeňského parku. Není velký, ale hezký. Nechybí tu ani altánek, ani jezírko a dokonce jsme tady objevili i strom Olgy Havlové. Po objetí malého kolečka parkem mě zaujal barevný záhon kytek. Jedeme tam ! Je z toho skupinový foto a k tomu mnoho pokusů o fotku můry nebo motýlka, který tady létal z květu na květ a choval se jako kolibřík. Tzn. že si u toho opylování ani nesedl. Výsledek je v galerii. Byla to Dlouhozobka svízelová, která má tu schopnost mávnout křidýlkama 80x za vteřinu a tedy klidně si zůstane „stát“ na místě. Ostatní motýli mávají křídlama desetkrát pomaleji.   Ani se mi nechce psát o nějakém konci sezony. Co když nám změna klimatu ještě přihraje nějaký teplejší den pro naší etapu ? Nechávám to otevřený a návštěvu kadaňského kláštera si píšu mezi možné cíle  pro autovýlety v dalších měsících.  Ještě kdo byl : Thálie, Ivča, Jíťa, Hanka a já. Poroučím se !

Zanechte komentář