CykloDusak

Kamarádi, už samotný název tématu zprávy je odstrašující pro Vás, kteří máte rádi krátké, stručné zprávy. Předem slibuji, že to nebude dlouhé.  První etapu jsme jeli až v neděli před schůzí.  Přijelo jen pár lidí, počasí bylo jako vždy a tak jsme vyrazili hezky po větru až na Hlubokou. Tady vpravo na Kaceřov a začal souboj s protivětrem. Když jsme vyjeli na rovinku byl před námi v dálce sloup přeháňky. Říkám si : „nevadí, však se jí uhneme vlevo na Nebanice.“ Odbočujeme v Hartoušově, slabě prší , ale my na to nedbáme a sjíždíme do Nebanic. Tady nápady “ na jedno a pod.“ , byly odmítnuty, protože to všechno na nás čeká na schůzi. Jsme na cyklostezce a za 30 min v Bramborárně.  Autaři tady ještě nejsou a to je dobře, neboť toho musíme ještě hodně udělat.  Kdo jel ? : Kapříci, Lahu, Emaruš, Hanka, brácha a já. 53 km pro chebáky.

Schůze, jako obvykle, začala přípitkem a nebyl to přípitek ledajaký ! Bylo to na zdraví mého prvního pravnoučka Jiříka. Hned následoval další, ten už docela obvyklý – na zdraví všech.  To je samý :“Na zdravíčko, na zdravíčko“ a protože to znám tak jsem hned na začátku obtížně sjednal ticho abych mohl pronést pár důležitých informací k dovolené a taky k pondělnímu výletu do Klášterce a okolí. “ Takže vážení, paní Menclová Vás moc pozdravuje a těší se na nás „, byla ta první věta.  Pak jsme probrali dopravu : Bramboráři povezou čtyři kola (moje, Jitky, Emaruš, bráchy ) Jitka čtyři holky, včetně sebe a bráchu,  Janďáci jí mohou pomoci naložením jedné z nich na cestu tam, Beránci povezou tři kola (vlastní, Hanky a Thálie) a chlapi od Thálie – Kája a Jarda taky sami. Cena za ubytování včetně snídaně na osobu a týden je 4160.- Kč. Na cestě na dovolenou navštívíme buď muzeum českého granátu v Třebenicích a nebo zámek Libochovice postavený na konci 17. stol. K zajímavostem patří, že se zde v roce narodil J.E.Purkyně.  Chtěl bych abychom vezli kola čistá, seřízená, s náhradní duší , lepením a zámkem. Odjezd je domluvený na 6.6. v 8 hod. od pošty ve FL !!!  Do každého auta dostanete itinerář cesty a ubytování.

Už je pondělní ráno a naše malá výprava se vydává na výlet do Klášterce nad Ohří.  Údolí řeky  je na jaře opravdu nádherný. Silnice kopíruje řeku po jejím levém břehu a ten pravý, vysokánský břeh je plný zelených bochánků různých odstínů z nichž každý je jeden strom, nejčastěji buk. Často se přidávají i kvetoucí třešně, jabloně a nebo trnky. Korunní plátky květů v letošním větrném počasí vydrží jen krátce, padají  a zdobí okraje cest a kaluží.  My jsme zaparkovali u firmy Sady Klášterec, našeho dodavatele jablek a hrušek kde jsme rychle nakoupili pět bedýnek odrůdy Jonaprince red a bez dalšího otálení se vydáváme na cestu do kopce. Za tím kopcem je ještě jeden a to je náš cíl. Stojí na něm zříceniny hradu Egerberk – Lestkov a to už od přelomu 13. a 14. století. Je hodně zajímavé, že zde pobýval v roce 1413 Jan Hus. Jak to s ním dopadlo v roce 1415 víme, v Kostnici jsme byli.  Od hradu je nádherný výhled jednak na ovocné sady na svazích kopce Šumná, pak je krátká zelená pauza ve výhledu je totiž kopec Mravenčák, ale už je tu vidět nová část města Klášterce až po okraj Kadaně.  Horizontem jsou Krušné hory i s kapličkou na Měděnci. Nahoru jsme jeli po lesácké „dálnici“ co obkroužila skoro celý kopec. V půlce musela Hanka obrátit, protože zapůjčené kolo to nezvládalo. Hádejte jestli čekala v poslední vesnici t.j. v Lestkově : ANO a nebo NE ? Ne je správně, protože ona ani chvíli nezaváhala a neohroženě sjela až na zahrádku hospody Peřeje.  My pojedeme dolů po červené. Byly to takové dlouhé schody kdy se pár desítek metrů dalo jet a pak slézt ten „schod“ přes kořeny. „Holky než pojedeme za Hankou tak musíme do vesnice Radošov a tam přes lávku a budeme na CS 6, která nás do hospody zavede“ povídám nahlas a holky mi věří. Nikdy jsme tudy nejeli a úsek je to nádherný. Řeka je tady lemovaná vzrostlými skupinami vrb a povrch stezky pevný. Jsme v brance do zámeckého parku a dál už to známe, však jsme tu byli před časem . Jen lehce připomenu, že zámek patřil rodu Thun – Hohensteinů a je v něm stálá výstava porcelánu od doby začátku jeho výroby u nás t.j. v Klášterci.  Je výhodné jezdit několikrát na jedno místo, protože pořád je co objevovat. Tentokrát to byl neobyčejně robustní Platan javorolistý s překrásným kmenem. Až se strom naplno olistí tak kmen nebude vidět a to se nám minule stalo.  Ještě jednou vyjedeme z parku ven a jsme v klidné uličce starého města – nádhera. Pak ještě musíme nakouknout do jednolodního, barokního kostela Nejsvětější Trojice a to je všechno – jedeme konečně za Hankou. Poslední zastávkou našeho výletu byla cukrárna v Ostrově – bez komentáře, ale výborný.

Kdo byl ? Emaruš, Hanka, Jitka, Zuzka a já. 25 km ?