CykloDusak

Přátelé, složité okolnosti vládly kolem této etapy. Jednak hrozil déšť a taky velká neúčast. Ani jedno se nenaplnilo. A jak to tedy bylo ?

Na dvoře se nás sešlo sedm. Dobrý.  Já čekal osm, ale Petr bůhví co dělal, že se ani neozval. Jirka ještě na poslední chvíli zjišťoval na internátu předpověď počasí a přišel s tvrzením, že od dvou do čtyřech prší , čímž přivolal těch pár kapek, které nás zastavily u teplárny.  Netrvalo to dlouho a už jedeme dál a hned zkratka proti plánu. Nepojedeme na Skalnou, ale na Třebeň a Milhostov a pak se uvidí.  S větrem v zádech frčíme na Drahov a až před Dvorkem stavíme na společné foto. Všimněte si, že nebýt Maruš tak jsme Janďáka ani neviděli.  Ta naše cesta dál jsou takové okresní schody. No vždyť si představte trasu : FL – Drahov – vpravo – Třebeň – vlevo – Milhostov – vpravo – Hartoušov – vlevo – Kaceřov – vpravo – Kynšperk.

U Zajíce  je nám veselo. Jen mladá servírka, navedená panem vedoucím, se tváří vážně. Vedle nezbytného piva a pressa si nakonec dáme i frťana Pivovice za padesát. Co to může být ? Taháme to z jiný servírky, která sice to nepije, ale ví, že jde o slivovici něčím obarvenou. Dáváme si tedy „zlatou“ když v nabídce je ještě tmavá .  Je to fakt slivovice, ale s hnusným ocasem. Tak se ptám „Slečno kdo to vymyslel? Pan provozní, nebo majitel ?“ „já nevím, ale do příště Vám to zjistím“ pravilo děvče a uteklo pryč.  Jó, to zase jeden filuta objevil Ameriku s takovou směskou. Jestli mu jde o to zaujmout hosty, tak možná, ale jen jednou !

Venku pořád neprší, ale vítr fouká zepředu. No jak jinak,  když jedeme okruh. Vezmeme to po cyklostezce, vždyť v žilách nám koluje ta metla lidstva. Kolem nebanických koní jen tak projedeme a stojíme až na mostu ve Vokově. Jezdí vodáci. V Chocovicích loučení a slib, že se uvidíme za 14 dní.  Kdo byl : Lahučáci, Kapři, Kika, Janďák a já. Chebáci mají 58 km.