CykloDusak

   Přátelé, byla to vydařená etapa, co říkáte ? Už na startu  se od západu zatahovalo, ale nám se dařilo ujíždět před deštěm až do Plesný. V hospodě u Havránků jsme dali jedno a hezky po dešti, slabým, hrrr do Německa. V Bad Brambachu jsme bez nostalgie zavzpomínali na časy dávno minulé kd y právě v tomto městečku jsme utráceli poslední východní marky a v lese nad ním přezouvali děti do nových botiček, staré zahazovali, omotávali záclony kolem manželek, které někdy až  předstírali těhotenství. S vyplněným celním prohlášením jsme předpisově sjížděli kopec k celnici, kde i plný autobus ztichl při příchodu soudruha celníka. Doba to byla veskrze blbá. Svižně projedeme po hezké asfaltce až na bývalou celnici a tady už u nás po vypelichané cestě na Horní Paseky. Čeká nás tady opravdu překvapení – panelák po sov. armádě je v bezvadným stavu a obydlený. V nové hospodě Bernard na Výhledech dáme jedno  a poblívku a sjezdem na Polnou, často s větrem v zádech, Seeberg a Lužnou si to hasíme až do hospody na Slatině.

   Kdo byl : Kája, Láďa D., Janďák, Laďa B., Milada, Iva přivedla taky Pepíka, Hanka, Lahučáci, Kapříci, Petr a já.  Máme 50 km na okruhu z FL.

   V hospodě už na nás čekala Zdenda H.  Samozřejmě se zajímala o dovolenou v Toskánsku a tak došlo taky na dosud nezveřejněné zážitky. Milada usilovně hledá svoje brýle a když se jí holky zeptají jaký ? no přece sluneční ! a ty měla na očích. Berme to jako důkaz, že slunce tam bylo až příliž, že to ani brýle nezvládaly. Nebo Láďa D. usilovně dva dny hledal peněženku. Jeho taška měla na boku dvě otevřené kapsy , ale jedna z nich ještě jednu menší se zipem, shora téměř neviditelnou. ‚Uleva byla veliká.  Já sám se přiznám, že jsem taky hledal a to na cestě tam i zpátky  pohodu v autobusu při cestě v noci. Tu jsem ovšem nenašel, takže z těch tří jsem dopadl nejhůř.    Tak  Zdendo, trpělivě dál, my na tebe netrpělivě čekáme. Jinými slovy, už žádnou dovolenou bez tebe.  Zdraví Vás Pepa D.