CykloDusak

Přátelé, je právě úterý ráno, venku prší a je tři stupně chladna.  Do toho začínám psát zprávu o sobotní etapě kdy bylo tepleji.  Ten dnešní déšť nechť nikdo nehaní, on je totiž zlatý. Zemědělci říkají : „studený máj, u Babiše ráj“ a tím chtějí oznámit, že úroda bude dobrá. Klasy pšenice mají dostatek času , živin a vody k vytvoření  velkého počtu zrn, která ve finále naplní až po střechu sila našeho skladovacího magnáta. Staré přísloví  – studený máj, ve stodole ráj – bude-li zájem, dovysvětlím u Ivči pod pergolou.

Každá etapa musí mít svůj start,  to dá rozum. Já si ale vymyslel, že už bylo dost dvora u Beránka a pozval jsem Vás do Jindřichova. Místo srazu jsem nepopsal dobře , více podrobně, ale zato bylo veselo. Větší část party skončila sice v Jindřichově, ale na kopci a ne pod kopcem u žel. přejezdu. Zuzka s Janďákem, když neviděla Franťáky na místě startu tak se vydali  jim naproti, ale nepotkali je, protože ti už stáli na tom kopci. S Miladou a Kájou jsme se sjeli až v Potočišti, kam jsem je poslal já, potom co mi Milada do telefonu popisovala, že stojí u cedule Potočiště 3 km a já myslel, že jsou v Hradisku, ale oni byli v Chocovicích, tedy v našem směru a měli tedy pouhý 1 km náskok. Mobil je ta zázračná věc co dokáže vyřešit i větší hlavolamy.  Celá historka jen potvrzuje jedno cyklopravidlo : „nikdy se neptej na cestu místních“ . Oni už mají, třeba most přes řeku, tak zažitý, že si ho nedokážou vybavit. Ne, nic ve zlým se nestalo, ba naopak sranda byla.  Příště zkusíme jiné místo a  já se alespoň naučím  přesně popsat kde to je.

Příroda rozkvétala trnkovými keři a pampelišky se taky měly k světu. Cesta do Odravy  má svojí “ kvalitu“, ale pak už kopec na Lipoltov je ten správný povrch. Toho využil nadržený (rozuměj, natrenovaný) Petr a taky Ivča a ujeli nám.  V březové aleji, která tolik připomíná jižní Čechy, jsme už zase všichni pohromadě a tak to je až do Mokřiny. Většina z nás si tady poprvé uvědomuje, že na kraji vesnice stojí kaplička, ale ne ledajaká, ona je pravoslavná.  To když si po válce navrátilci ze Zakarpatské Rusi sebou přinesli i víru, tak k tomu potřebovali  odpovídající svatostánek.  Opravili a přistavěli kapličku původní a podařilo se jim to.

Dál to jinak nepůjde než do kopce. Vlasta to hned od začátku pěkně nakopla a jak je vidět na fotce, tak celý peloton vede i když jde pěšky ! Takový to byl prďák a takové to bylo tempo.  Brzy jsme v Kynšperku, po lávce  a žlábkem se dostáváme na silnici do Nebanic. Nabízí se zajet k prameni minerálky Anita.  Je to jen 150 m, ale zájem velký nebyl. Někdo spěchal do hospody a někteří Chebáci dokonce domů, aniž byla příležitost se s nimi rozloučit. Divný ! Hospoda byla plná místních důchodců, kteří se prý pravidelně ročně setkávají, aby se spočítali a poznali. My to děláme taky, ale často a  místo židle k tomu používáme kolo. No není to tak dobře ? Poseděli jsme tedy pod střechou kde bylo chladno a byl grog.  Bylo to hezký odpoledne, pojedeme zas. Jen nevím jestli už příští neděli. Jestli ano, tak to bude na stránkách až v pátek.  Kdo byl : Janďák, Kája, Ivča, Lahučáci, Kapříci, Milada, Hanka, Vlasta, Volfíci, Petr a já. Chebáci mají zase 52 km.

Na závěr ještě připomínám naší zahradní slavnost. Vy, kteří leta jezdíte se mnou v partě tak právě Vás už na schůzi pozvala Ivča na svoje narozeniny. Já jen lehce připomínám, že je to v pátek 8.5.2015  od 15 hod. v Lidické 13 pod pergolou.

P.s. Na poslední fotce dnešní galerie je přestavba kola na elektrokolo, tedy spíše motokolo, protože baterie se ovládá způsobem „přidávání plynu“ rukojetí na řídítkách. Kolo pak jede i když Vy nešlapete. Zvýšení váhy kola po přestavbě je o 13 kg. Pořizovací cena je 15000.- Kč. Tak vzhůru do kopce !!!