CykloDusak

Přátelé,  když poslední vánoční večer dávali předpověď počasí tak bylo jasný, že další neděli etapa nebude – má totiž mrznout. Ale tato neděle 27.12.2015 má být teplá, dokonce se sluncem. Ještě jsem k tomu přidal jeden soukromý důvod proč jet etapu . Na tento den připadá 58. výročí „Vpádu Dušáků na Chebsko“. Ano, v podvečer toho dne zastavil stěhovák po dlouhé cestě z Děbolína ve Frant. Lázních u Třech Lilií . Život utíkal dál až jsem Vás , po půl století, potkal na kole a dál už to znáte. No není tohle všechno  důvod k oslavě a krátké projížďce ? Začal jsem tedy v neděli doo lobovat za etapu. Chodily mi kladné ohlasy, ale taky povzdechy „ráda bych …“ a pod. Největší starost jsem udělal Jítě, která by určitě ráda jela, ale měla návštěvu a to přece nejde !

Sraz jsme měli na 13 hod. v Tršnici. Z Chebu jsme přijeli s bráchou sami, ale  za chvíli přijel balík sedmi franťáků. To bylo radosti. Po tolika návštěvách a spoustě vánočního jídla jsme konečně zase v pohybu, na kole.  Ještě musím povyprávět dopolední příhodu, téměř zázračnou : Když jsem posílal všechny ty esemesky tak jsem si vzpomněl na hospodu, na Šimáčka a jestlipak vůbec bude mít otevřeno ? Neuteklo ani dvacet minut a telefon. Volal sám Šimáček a ptal se v kolik přijedeme. Přitom nikdo z naší party mu nic předem nesliboval a on sám mi nikdy nevolá. No nebyl tohle zázrak ? Určitě poslední důkaz, že jedeme správným směrem za správným cílem.

S větříkem v zádech jsme to vzali na Povodí, Milhostov a Hartoušov do Nebanic, nebudeme přece jezdit cyklostezku tam i zpátky. Hospoda je skoro plná. Paní penzistka  pomalu přináší pivo. Pomyslně, pochvalně, poplácám penzistku po plecích, pravím : prosím panáky !!! Přinesla !!!  Po chvíli se nám zachtělo ještě. Díla se sám ujímám a nalévám, považte, velký! Rysky tam žádný nebyly, ale paní jsme ve štychu nenechali a zaplatili. Jen Walter čekal na oběd hodně dlouho. Pro samý chlast se jídlo paní z hlavy vykouřilo.  Slunce už bude zapadat za hory, vypravíme se zpátky. Ještě stačíme pořádně pomluvit  pány poslance za jejich nesouhlas s 0.5 promile pro cyklisty. Co oni ví o životě ? Nic ! Za stálého blikání několika světýlek si to šineme k domovu.

Za týden se  asi sejdeme znovu. Tak nějak s tím počítejte. Kdo dnes byl : Petr, Walter, Iva, Hanka, brácha, Jiřka, Lahučáci a já. Máme 37 km.  Zdraví Vás Pepa D.

Pf  2016