CykloDusak

Přátelé po dlouhých čtrnácti dnech jsme se zase vydali na výlet. Cíl byl jasný předem – Chlum  Svaté Maří a následně pak hospůdka U Koní.  S pozvánkou a hodinou startu to tentokrát nebylo tak jednoduchý, neboť jsem úplně zapomněl na začátek zimního času.  Nakonec vše napraveno, taky Janďák a brácha přijíždějí a jsme komplet – je nás jedenáct. Na dvůr se přišli podívat taky Lahučáci co dnes nemůžou , ještě nezbytné startovní foto a taky frťánek z placatice. Hanka jako odmítá a má pro to pádný argument : „Já piju až za tmy“, ale dá si , nechce urazit, spíše pobavit a to se jí povedlo.  Je to naše  Hanička Hlášková . Ještě malou zmínku nosím v hlavě už od Japošů. Každá hláška má jepičí život. Hodí se jen tam kde byla pronesena, do nálady a sestavy lidí přítomných. Její další opakování pro toho kdo tam nebyl s námi je křeč. Proto až na vzácné případy, jako byl tento  to v komentářích dělat nebudu. Jedeme !

První zastávka je bramborárna , protože tady máme výborný jablka Rubín  a ty musí všichni ochutnat.  Přesun na Milhostov je snadný, větřík v zádech, stavíme až na návsi. Naší pozornosti neunikne místní kostel, smírčí kříže, památník 1. svět. války, hrázděný statek a taky obalené  jablůňky na zahradě místní školky. To je tak všechno co se dá z této vesnice vytěžit.  Po krátkém výšvihu následuje rovina až na Hlubokou.  Tady se rozhoduji partě trochu odjet a počkat si na ně na kopečku a možná i na sluníčku. Povedlo se to náramně. Peloton se přihnal pomalou rychlostí, roztažen po celé šířce silnice, já si je pohodlně fotil a než se stačili postavit na krajnici tak vyšlo slunce. Jedinečný okamžik. Díky za něj. V Kaceřově se loučí Janďák. Na rozdýchání po dlouhém marodění mu stačí roviny, nepotřebuje kopec. Mezi námi, my bychom si taky nemuseli tolik fandit, že jsme ho vyjeli. Vlastní stoupání mělo šest set metrů, pak nakloněná rovina a šup jsme v hospodě. Ten kdo dá na první dojem tak je zaskočen- málo světla, dva schody dolů, pajzl. Po rozkoukání a navázání kontaktu s hospodským Palivcem se to postupně zlepšuje a když je pivo Ježek dobrý, tak už je to fajn. Jediný host za chvíli odešel, paní co přišla starýmu pro cigarety taky a jsme sami. Hostinský vykládá všelijaké pitomosti ve kterých se schovávají i informace dobré a pravdivé. Jako např., že Dominik Duka, kardinál, tady v padesátých letech dělal správce kláštera. Dopijte, jdeme se podívat do kostela, pokud to půjde.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Svaté Maří Magdaleny byl postaven na konci 17. století. Patřil Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou a v 18. a 19. stol. byl významným poutním místem pro široké okolí. Do trojice nejvýznamnějších s ním patřila Maria Loreto a Kapelle nad Waldsassenem. Beru za kovové dveře, nejsou zamčené, vcházím a vidím pána. Ptám se jestli si můžeme dovolit vejít do kostela a on to s nadšením schvaluje. Nová výmalba a restaurované fresky na stropě nás strhávají svojí krásou. V tom nečekaně zazní „Ave Maria“. Odkud se bere ten hlas  co po těle mrazí a duši dává klid ? To je přece naše Jiřka ! Ví kam si má stoupnout a i když ani zdaleka nevyužívá sytost svého hlasu, tak její zpěv naplňuje celý chrám a nás všechny. Pro velký úspěch to musí ještě opakovat  aby se z toho stal největší zážitek z dnešního výletu. Jiři děkujeme.

Cesta dál vede kolem kláštera, který má už novou střechu a na další opravy čeká. Je těžké si uvědomit a bez bližšího studia ani nelze vědět, že na opravy celého areálu jsou vyžívány peníze nejen české, ale i norské fondy a euráče německého spolku pro obnovu Maria Kulm jak se toto místo německy jmenuje.  Pomalu sjíždíme na Dasnice, na místo s nejhezčím výhledem do kraje. Pohledu vévodí žluté javory na pozadí zelených korun stromů zdobených oranžovými co patří břízám. Je to krása. Za chvilku jsme u řeky na známé cyklostezce co nás přivede do Kynšperka.  Dál na Nebanice to vezmeme tentokrát po silnici. Péťa se Zykošem a bráchou tou dobou už připravují stůl U Koní. Právě ve chvíli kdy zastavujeme u hospody tak z druhé strany přijíždí Vlastina. Je to snad jen náhoda ? Vlasta ví, že jí všichni fandíme a přejeme plný návrat po zranění. U stolu nás obsluhuje sympatická magistra co hned po prvním pivečku dává na stůl první rundu. Nejsme tam ale jen kvůli tomu , já chci ještě stihnout všechny informovat o změně termínu dovolené na Chřibské , která bude od so 25.6 do so 2.7. 2016. Myslím, že se nám tam bude na začátku léta líbit. Projednali jsme taky výlet s Ivanem do Zell am See v termínu út. 2.8.  do ne 7.8.2016. Hlásí se Petr, Beránci, Jiřka, Vlasta, Kika, Jitka, Jirka, Iva, Hanka a já. Lahu pojeďte ! Když k tomu přidáme ještě květnovou Šumavu od 21.5. do 28.5.2016  a krátký výlet na Stelvio pass do Itálie, tak z toho máte ucelenou šňůru dovolených na příští rok. Mimochodem sestava na tento autovýlet se dává dohromady !

Chvilku co slunce zapadlo jsme propásli, ale je teplo, světla taky máme , tak pojedeme. Etapa s krásným zážitkem v kostele končí aby mohla někdy brzy začít ta další.  Dám to sice zítra t.j. v úterý večer na stránky, ale domluva na sms platí. Petr se postará o info pro Franťáky a já pro Chebáky.  Start bude ve středu 28.10.ve 12.30 hod. od Beránka. Těsně před sedmou jsme doma a máme 62 km z Chebu a zpět. Ještě kdo byl : Janďák, Brácha, Laďa B., Iva, Kika, Jiřka, Hanka, Petr, Zykoš, Jitka, Vlasta a já.  Mějte se hezky. Pepa D.