CykloDusak

Kamarádi, takový smutný týden je za námi. Věra Špinarová už nám nebude zpívat „Tenkrát na západě“, ale zůstanou nám nahrávky jejích písniček a ty jsou nesmrtelný.  Angličani se zase spletli. Naposledy tomu bylo v osmatřicátým roce když v Mnichově podepsali dohodu o Sudetech o které byli přesvědčeni, že Vůdce se nažere a Evropa zůstane celá. Doplatili na to všichni, včetně anglánů. Nyní zase  opouští Evropu, protože nedokázali včas objasnit voličům všechna “ pro a proti“ po jejich brexitu. Volič se hlavně řídí emocemi a když jim k tomu někdo slibuje zastavení přílivu migrantů , tak na to slyší.  To u nás na Hradě si pouští porno a ještě o tom mluví do médií. Nejraději by ukázali na nějakého atraktivního viníka, ale jak v Rusku tak v Americe jsou kámoši a to je pak lepší to nechat vyšumět.  Objevil se nový  kandidát na prezidenta a hned se nad Hradčany blýskalo. To malý pasáček černých ovcí to vzal na sebe a vypustil první kanonádu pomluv na pana profesora. Přece to nebude dělat nejvyšší pan Vašnosta, když řekl, že to dělat nebude. A taky vzkazuje, že vlastně do voleb nebude dělat nic, s nikým se bavit nebude, odpovídat na otázky taky ne a skládat účty za poslední roky už vůbec ne. Jinými slovy – seju na Vás moji milí, Vy mě stejně zvolíte. Přespoloviční přízeň v těchto dnech mu dává za pravdu. Jeho časté návštěvy v krajích jsou vlastně takovou permanentní volební kampaní pod heslem : „Nikdo Vám nemůže dát tolik, co já Vám můžu slíbit „. Já doufám, že až půjde do tuhého, t.j. ve druhém kole voleb, tak lidi vezmou rozum do hrsti a nemůžou se přece splést.

Pojedeme ! Je hodně teplo, něco kolem 23 St. a poprvé beru krátké kalhoty. V dálce nad Horním Částkovem je vidět bílé větrníky, náš dnešní první cíl. Jakmile se zvedáme v Hluboké do kopce dojíždí nás cyklista na silničce a on to Jirka Dytrych. Celý kopec jsme prokecali a to nás ještě i Hanka předjela. Nahoře, na Částkovským vrchu 598m.n.m. u vysokého větrníku se pokocháme pohledem do kraje, určíme si několik míst na horizontu , uděláme řadu fotek a jedeme zpět. V Lítově se ukazuje, že všechno dobrý jen Ivča nám chybí. Laďa a brácha jí jen trochu nasměrují a máme jí tady, holku jednu odlehčenou. Teď zavedu partu na Lítovskou kipu, tedy výsypku a po stezce, kde před lety jezdili vlaky se skrývkou z dolu Medard, pořád lehce do kopce a jsme ve vesnici Chlum Svaté Máří (něm. Maria Kulm). Je na čase si dát jedno, však už cestou jsme se těšili. Hospůdka však má branku zavřenou a na paloučku sedí pan hostinský se ženou a smutným hlasem nám oznamují : „My to máme zavřený! „. Povídám „kasa co ?“ A oni „nojo“. Zasáhlo je „vyrovnávání podnikatelského prostředí“ jak to nazývá pan ministr. Jenže on přes velká čísla nevidí na zem. Byli ve vsi sami, za týden vytočili soudek piva a rozlili pár panáků, cyklisti a vůbec turisti byli spokojený, k tomu pár místních taky. Než by vydělali na kasu a internet, trvalo by to dlouho. Raději toho nechali a vesnice není „celá“. Krásný, barokní kostel s klášterem Křížovníků  zůstává a dívá se na to shora.  Sjedeme do Dasnic a odtud po cyklostezce až do Kynšperka. Za zmínku stojí, že po dlouhém úseku stezky je úplně nové, masivní zábradlí.

Blížíme se k pivovaru Kynšperský Zajíc a chtě, nechtě musíme minout policajty na kontrole. Však Vy tady dlouho nebudete, pomyslíme si a objednáváme pár piv a presíček, jako nezbytného doplňku k makové buchtě od Ivči. Byla malá, ale výborná. Pojedeme dál a vezmeme to druhými vraty, co kdyby policajti byli zvlášť pilný. Nebyli ! Směrem na Mostov kde loni zavřený most je „na černo“ zase otevřený a jezdí se tudy. Erár je v klidu, vždyť tam zákaz dali. V Nebanicích nás to zase vcůclo. Nevadí, venku je moc hezky, posedíme. Do toho přijede černovlasá cyklistka, kamarádka Maruš E. Jmenuje se Jitka Koláriková, je z Fr. Lázní a pojede s námi do Luhačovic. Další naše putování vedlo až k trati a tady se stala neobvyklá věc. Franťáci s námi jeli do Třebeně a dál po hlavní domů. Nebylo to správný, ale zase mohli vidět jak jsou, ze vzrostlých kaštanů, hromádky klestí. Ano stromořadí zaniklo. Nekňučím, ale jezdím  tudy , denně, pomalu dvacet let a zvykl jsem si . Taky jsem je rád fotil s vycházejícím i zapadajícím sluncem. Na druhé straně silnice se v příkopu dělo něco smysluplného.  Velmi speciální stroj tady pokládal vodovod do hloubky 130 cm do rýhy, kterou prořezávala šípová radlice. Na rovném poli udělají i 3 km za den, nepřevrací při tom půdu a jsou rychle pryč. O tom je pár fotek v této galerii.

Kdo byl : Lahučáci, Laďa B. a Vláďa D., Kika, Iva, Hanka, Maruš E. a já. Máme 48 km.  Májte se hezky a dobře to snášejte. Pepa D.

Kamarádi, ráda Vás zvu na oslavu mých kulatých narozenin. Bude se konat v neděli 7.5.2017 od 14 hod. v pizzerii Banditos v Chebu. Prosím označte si tento den v kalendáři a přijďte. Uděláte mi radost . Vaše Kika.