CykloDusak

     Přátelé, nedělní etapu jsme jeli za slunečného počasí s teplotami kolem 14 stupňů. Ostřejší vítr foukal ze strnišť a tak některým účastníkům výpravy, zabaleným až do pěti vrstev, mohla být i zima. Viď Laďo ?Píšu o výpravě, ale spíše se jednalo o delegaci v sedmi lidech.

     Parkovali jsme u Hebanz na kraji pole a odjeli po známé polňačce na samotu Ruggenmühle (na fotkách) kde jsme chtěli začít houbařit. První les vydal sedmi lidem dvě houby. Druhý les tři bedly a nějakou droboť. Když jsme se takto několikrát ponořili do lesa a ono nic, tak jsme se na to vybodli. Pár fotek ukazuje druhy hub, které byly ovšem nad naše houbařské vědomosti a proto zůstaly v lese.

     Dosud se pohybujeme po úplně neznámých cestách až s úspěchem zakotvíme u rybníčka vedle vesnice Habnith na svačinu. Laďa má v té době hlad, těší se do hospody a tak s ním vedeme alespoň přátelský rozhovor : „Laďo chceš chleba? Nechci ! Laďo chceš housku ? Nechci ! Laďo chceš jabko ? Na to se vám vy… ! Laďo tak si polib ! “ Teď nás čeká ještě několik kiláků do bramborárny. Na kraji města Marktleuthen na kopečku stojí Ďáblův kámen – první foto party – pak projedeme městem po břehu Ohře na modrý most – druhý foto – a brzy jsme z města venku  v polích. Je překrásný jet kolem kvetoucí hořčice, vonící široko daleko. Jsme u Gerda.

     Ten nás očekává. Balicí linka na 25kg pytle je připravena, spuštěna a za rachotu dopravníků se začíná skládat paleta pytlů. V tom hluku se snažím něco  dovysvětlit, ale raději ještě stručně popíšu systém práce v bramborárně. Brambory přijíždí z pole na návěsech  (8 t), ten je sklopí do širokého, příjmového dopravníku na jehož konci se oddělí hlízy menší než 35 mm. Ostatní brambory putují buď přímo na třídící stoly a nebo do beden ve kterých pak jsou skladovány v hale. Pro plnění beden se letos poprvé používá nový stroj – hrabičkový dopravník vybavený na obou kocích metrovou sklopnou částí, takže hlízy nepadají z výšky, ale jsou postupně vrstveny a když je bedna plná tak se automaticky obrátí chod a začne se plnit bedna na druhé straně.  Každé dopoledne pracuje celá rodina v bramborárně při třídění brambor. Rodiče a sestra Gerda třídí  tzn. vyhazují krmné brambory, někdy i kámen a všechny ostatní hlízy se ukládají do dvou bunkrů po 20 tunách, kvůli nutnosti oddělit odrůdy.  Po obědě se rodina přesouvá na kombajn  a Gerd sám přijímá brambory z pole a také je pytluje a paletuje  pro expedici do Třebeně a k jiným odběratelům. Ještě zmínka : balit lze do 2.5 kg ,5 kg, 10 kg a 25 kg pytlů. Pro Edeku a Globus se musí brambory prát, ale to je jasné. Byl to jistě zážitek, ale stačí, díky, pojedeme dál. Raději do kopce a tam nahoře se domluvíme, že stačí Café na statku v Grossschloppenu, kde už jsme několikrát byli. Po hezké cestě mezi kukuřicí a pak lesem se ocitáme na jedné z nejhezčích vyhlídek do kraje. Teď hezky šůsem dolů a rovnou do hospody. Tentokrát měli dort Gewitter, podle mě je ten nejlepší  na světě. Jsme na cestě zpátky k autům . V protivětru se blbě jezdí a proto honem do lesa, trochu do kopce a za to přichází odměna. Vidíme daleko do kraje a tam cesty po kterých jsme dnes jezdili. Projedeme město směrem na Habnith, tam vlevo do posledního kopce a jsme u aut. Máme 28 km. Jeli : Láďa J., Kika, Milada. Líba Z., Laďa B., můj brácha a já.

     Ještě upozornění. Příští neděli 6.10. jsou v Sybillenbadu bramborářské slavnosti. Čechy tam reprezentuje Traktorclub ze Skalný. Podívejte se tam, třeba auty. Jestli budu dělat etapu tak to napíšu na stránky ve čtvrtek večer.  Zdraví Vás Pepa D.