Posts Tagged ‘Zpráva z etapy č. 13/15’
Zpráva z etapy č. 13/15
Přátelé, doufám a věřím, že po této etapě z Vás nebudou moji ne přátelé. Děly se totiž věci asi proto, že byla třináctá. Na odjezdu nám počasí nebývale přálo, protože bylo jen málo nad dvaceti stupni. Změnil jsem místo parkování a nadále budeme využívat ašský Lidl. Je nás celkem devět, včetně Radka Zemandla, tak vyrážíme !
Hned za vesnicí Lauterbach se povedly první hezké obrázky do mojí reportáže. Dávám na zváženou jestli je hezčí obrázek kde je více ženských než pšenice a nebo ten druhý, kde je tomu obráceně. Jak se ukazuje dále, je v lese i dost borůvek. Za chvíli jsme u odbočky na „můstek přátelství“. Ano to je ten, kde někdo dřevořezbou chtěl zachytit moment, jak si dva podají ruce a chytnou se za předloktí. Nepovedlo se ! Prostě to anatomicky nejde aby oba palce byly nahoře a všechny prsty dole.
Je tady , ale blízko, jiná zajímavost, které jsme v minulosti nevěnovali pozornost. Je to „Nejzápadnější bod ČR“ ! V zeměpisu jsme se špatně učili, že je to Trojmezí a až teď víme, že je to tady. Vede k němu stezka na kole „nejetelná“, proto jdeme asi tak 600 m pěšky. Velký bílý patník s letopočtem 1844 a vedle stojící tabule jsou tím místem. Text jsme přečetli, fotky pořídili ba i tabuli umyli a jdeme zpátky , máme před sebou ještě dalekou štreku.
Cestu lesem nechválím kvůli malým kamínkům, kterými je posypaná. Dřívější udusaný písek to bylo to pravé. Jsme z toho venku, je poledne a chtělo by to alespoň kafe. Kde se vzali, tu se vzali, dva cyklisti. Našemu dotazu rozumí bezvadně a zavádí nás ke hřišti kde se hraje fotbal, na tribuně je několik desítek lidí a k tomu je otevřená klubová hospůdka. Laďa B. to bere jako příležitost dát si frťana a oslavit tak přítomnost Radka na naší etapě. Povedlo se mu to. K tomu bylo kafíčko, dobrý pivečko, domácí svačina, příjemná šenkýřka co byla ráda, že přijeli hosti od vedle.
Musíme dál a proto hrrr z kopce po hlavní. Provoz není žádný, všechno by šlo, jen nebýt ten protikopec. Zdence při řazení nahoru to nejde, řetěz zase padá a ona je tak blbou technikou připravena o hezký kus kopce vyjetého snadno. Za chvíli jsme nahoře a teď se dlouze svezeme až do Trojmezí. Radek si může v klidu prohlídnout toto zvláštní místo, protože když tudy projížděl krátce po startu, v dešti a v balíku s ostatními tak nemohl vnímat ten plácek kde se všichni museli obrátit do protisměru aby stejnou cestou pokračovali v závodu směrem do vnitrozemí. Ale taky pro řadu z nás to bylo důležité uvědomění si nedávné historie.
Jsme už na křižovatce kde se cesta do Hranic odděluje od té po signálce. Ještě stačím říct něco o tom, že tu cestu z nás nikdo nejel a tak opatrně. Neměl jsem to říkat ! Hned ve sjezdu se poroučí k zemi Jitka, Laďa řve na nás vepředu „deféékt“, obracíme se a on pád. Kika se ujímá práce a do toho jí Laďa skanduje hesla jako „pozor na omdlení !“ nebo „dejte jí napít !“ a vůbec ve své horlivosti všelijak překáží. Jitka je ale velice statečná. S obvazem sedá znovu na kolo, zapíná motor a jede až do cíle beze slova stížnosti.
Ta signálka ale nezná vrstevnice, jen spádnice. Radek tady konečně využívá příležitosti aby si zajezdil a velice nenásilnou formou nám ukazuje jak jezdí mílaři. Prostě rychle z kopce plného kamení a písku a naplno i do kopce po stejné cestě. Když se ho pak v altánu ptáme a jaký to byl Prďák , tak odpovídá, že je to s námi příjemná, víkendová projížďka. My se přitom shodujeme, že jedeme letošní nejtěžší etapu. A k tomu ještě uzavíráme dohodu, že příště ne přímo na Štítarský vrch, ale oklikou jen o 2 km delší. Je to tak krásný kraj ! Pro mě byl nezapomenutelný pohled na vysokou rozhlednu přímo před námi. Byl to Kornberg ve Smrčinách, však ho známe, ke kterému jsme přijížděli z druhé strany dokud se signálka na Ujezdě nezlomila vlevo na Aš.
Jsme v Aši, rychle balíme abychom mohli pomalu večeřet Na patě. Zdence pojede za 35 min. vlak. Je to náš poslední dnešní úkol. Zvládli jsme to jako celou dnešní etapu. Zvláštní uznání patří našim děvčatům. Máme 44 km. Kdo byl : Radek Z., Jitka, Zdena, Kika, Petr, Milada, Líba, Laďa B. a já. Příští etapa se jede za 14 dní a bude bramborová. Mějte se hezky.