CykloDusak

Přátelé,  etapu je možné označit za úrodnou a to hned v několika směrech. Jednak se poprvé zúčastnila Jitka M. z Chebu, také se hodně urodilo na Mechové a bylo nebývale mnoho odpadlíků během etapy. Tak hezky postupně.

Na startu se nás sjelo 16. Hodně !  Na Švédským vrchu jsme přes zákaz vjezdu vjeli na novou silnici jižního obchvatu Chebu a zastavili jsme až na mostu u chaty Volfíků. Oni sami viděli svůj příbytek shora poprvé. Nikdo si zatím neumíme představit jak je bude provoz po mostu obtěžovat. Přejme jim, aby to bylo co nejméně. Projeli jsme dál po silnici až na Svatý kříž kde končí kruháčem. Tam už Lahučáci nedojeli, protože se vrátili domů. Odtud pak dál na Šlapany kde jsem na cyklostezku nechtěl, protože bylo potřeba vidět nově udělanou asfaltku kolem potoka až na křižovatku u přehrady. Trvalo to celé něco přes hodinu když jsme skončili na zahrádce u chaty Kiky. Mělo tam být občerstvení, ale byla to výkrmna. Tři druhy buchet, pivo, hruškovice, kafe. Mařenka byla chválená ze všech stran. Ještě jednu pochvalu si zaslouží – pozvala Vlastinu a ta přijela. Je to dobré znamení do budoucna, že  zase brzy bude jezdit přes kaluže.

Dál to upalujeme až do Okrouhlé. Napadlo mě zkusit si „starou plzeňskou“, která už dávno končí ve vodě. Kolem kempu, dosti plného, nás stezka přivede až na hlavní silnici do M.Lázní. Většina z nás jela tuto cestu poprvé. Však právě na to máme etapy abychom mohli taková místa poznat. Dál nás čekalo další překvapení. Z Lipoltova nepojedeme na Odravu, ale ani na Tuřany, protože to vezmeme přímo na Návrší, přes dálnici , sjezdem ke Kynšperku a nám známou cyklostezkou do Nebanic ke Koním. Měli výbornou tlačenku, klobásy a taky něco světle zelenýho, co připomínalo becherovku. Co chci říct, ono se to tak jmenovalo. Pomohlo nám to k přípitku na tykání s Jitkou na kterou se vzápětí vrhnul rozdováděný Laďa a začal jí oblékat do bramborovýho dresu. Nejezdíme všichni v tomto triku, není to žádná povinnost. Chce to čas na rozkoukání, zkoušení a rozhodování o koupi. Cestou se naše sestava tenčila až jsme na konci jeli čtyři do Chebu a tři do FL .

Kdo byl : Lahučáci, Janďák a Milan, Jirka z Vojtanova, Láďa D., Hanka, Jitka M., Kika, Kája, Petr, Zdena, Volfíci, Laďa B. a já. Máme hezkých 50 km.              Za týden jedeme znovu. Mějte se hezky . Zdraví Vás Pepa D.

P.s. V galerii je spousta fotek z Alp a proto se sluší napsat pár vysvětlujících řádek. Byl jsem se švagrem v Suldenu – jižní Tyrolsko – odkud je velice blízko  k průsmyku Passo della Stelvio. Jezdí se tudy Giro di Italia. Je to prý kultovní kopec všech cyklistů. Určitě je to dáno krásou krajiny, nádhernými výhledy, blízkostí hory Ortler , nejvyšší to v jižních Tyrolích a taky dalšími parametry této silnice, které se dají číselně vyjádřit : 19 km dlouhý výjezd, 48 zatáček (vraceček), cca 1600 m nastoupané výšky. V kopci nás dojel závod „Dolomiten Tour“ a ten když profrčel tak nás na cestě provázelo nádherné počasí. Taky pobyt na vrcholu byl bohatý na události tj. focení u cedule, rozhovory s cizími lidmi co se zajímali o naší cestu, setkání s partou mladých českých cyklistů, kteří přijeli z druhé strany a nebo bezva hospoda na kopci.  Za odměnu jsme si dali večeři v hospodě u Reinholda Messnera, horolezecké legendy, která tady žije a pak si ho šli poslechnout (tedy spíše se něj podívat) do městské haly kde měl diashow ke 150. výročí zdolání Matternhornu. Jako divák přišla taky kancléřka Angela Merkelová, byla vřele přijatá a o přestávce udělala autogramiádu. Pro mě to dopadlo dobře, její podpis na plakátu k akci mám, stejně jako podpisy Messnera v jeho dvou knihách vydaných u nás. Cestou do penzionu jsme neskutečně zlili, ale ráno bylo opět nádherné a proto jsem se druhý den vyžíval ve sjezdech z konečných stanic lanovek. Bylo to až brutální, ale neskutečně krásný. Mám z toho všeho sen : dvě auta mých kamarádů jedou na konci srpna příštího roku do těchto míst a já je tam provázím. Těším se.