CykloDusak

Přátelé už utekl celý jeden den od naší první etapy, Vy máte většinou další dnešní kilometry za sebou a já až teď večer (taky jsem byl na kole) usedám, abych napsal pár řádek  o našem prvním, společným výletu. Přečetl jsem si ještě jednou všechny Vaše vzkazy k pozvánce na etapu. Pokusil jsem se zahnat Vaše obavy z délky našeho putování a pak už mohla nastat realita. Hezká je zpráva Milady, že se těší na další etapu když ta první se jí zdála moc dlouhá. Vůbec nebere v potaz, že ta druhá musí být delší než ta první, to dá přece rozum.

Na dvoře u Ladi bylo docela plno. Všechno se točilo kolem nových elektrokol. Padalo spousta názorů a rad, které bych shrnul do jedné věty :  na elektrokole se jezdí dobře, nikoliv zadarmo, pokud se Vám podaří objevit a nebo si nechat poradit, soulad mezi zařazenou rychlostí a nastavenou pomocí. To je pro každý kopec trochu jiné, ale stojí za to hledat a ono to jednou sedne. Není řešením nahodit vzadu jedno z malých koleček a spoléhat na pomoc motoru. Takový přístup povede k rychlejšímu vybití baterie , menší ujeté vzdálenosti a větší únavě. Dost školení, raději pojedeme to vyzkoušet a pak elektrikářů je mnohem méně než ostatních.

Vzali jsme to na Jindřichov kde staví nový železniční most . Nejdříve do koryta řeky, souběžně se silničním mostem postavili ocelové pilíře. Na ně potom z obřích I profilů montážní plochu na které z polotovarů vzniká jeden obří svařenec mostu. Právě se začínají přidávat dva boční oblouky. Stěhování tohoto monstra na nové pilíře trati bude někdy za dva měsíce a my budeme u toho. Zamluvil jsem první řadu v davu čumilů.  Po cyklostezce na Chocovice a dál na Vokov se mi nedaří jet vepředu, protože naši mladí, plní elánu po zimě jsou pořád sto metrů před námi. Moje řvané povely nejsou moc platné tak i na ně rezignuji. Na Šumavě se o to ani nebudu pokoušet. Proč plašit divokou zvěř ? Však oni si nás rychlíci někde najdou.

Když už v Hněvíně opět měníme směr na Nebanice, shodujeme se na tom, že na hospodu je ještě moc brzy . Profrčíme kolem Šimáčka do Odravy, směrem na Kynšperk jen na konec aleje, tam to zlomíme prudce doleva a přes Mostov zpět do Nebanic. Mezi poli to dost fouká proti  a proto jsem si dovolil Hanky jestli bych mohl zkusit tlačku s motorem. Dopadlo to dobře a je to příslibem pro těžší úseky. Hospoda má zavřenou pergolu a zevnitř vychází velký kravál.  Nedá mi to, obejdu to ze dvora a ejhle v lokále to není tak zlý, protože dveře do pergoly jsou zavřený a i místo by bylo. Tak jdeme dovnitř. Jenže chyba lávky, dochází nám vzápětí. V přístavku baví pár dětí konferenciér vybavený mikrofonem, to aby na 15 m2 nezaniklo ani slovíčko řvané do malých kebuliček. V lokále pak sedí pár rodičů, popíjejí a aby měli kontakt s dětmi tak si otevřou ty dveře. Co by pro ty svoje drobečky neudělali . Hluk je to obrovský a nás po jednom pivu vyhání  na Stínadla.

Tam pohotová servírka včas rozpozná pár svých známých  z našich řad a rychle nám připraví společný stůl. Do té doby byl v  hospodě klid. Jen jsme sedli, tak to začalo. Bez hudby, bez repráků, jen čtrnáct  našich dospělých hlasivek vytvořilo stejné prostředí jako měli v Nebanicích. To „naše“ řvaní nám nepřišlo tak strašný jako to „jejich“! Jiřce se to tak líbilo, že do toho ještě párkrát zajodlovala. Ani nebyl prostor ani čas abychom vzpomněli, že právě v den  „80“ narozenin Zdeňka Svěráka byl na Hradě vysazen strom.  Bylo by dobré kdyby to bylo na jeho počest, ale ono nebylo. Stejně ho tam lidi nechte on za nic nemůže a pak je moc hezký. Tak dobrý Franťáci, my pojedeme, máme to ještě kousek cesty a Vy to tady nějak dokončete ! Jak to dopadlo ? Vinou změny času jsme ani pořádně nevyužili nové svítilny, však ono na ně dojde ! Chebáci mají 52 km.

Ještě musím napsat kdo byl : Laďa, Iva, Hanka, Honza Z., Ivana, Kapřík, Lahučáci, Kika, Jiřka, Jitka, Zuzka, Láďa Melcer, Viera Sehnoutková (jela poprvé) a já. Další etapu plánuji na 10.4. a připomínám, že v sobotu 9.4. mezi 14 – 17 hod. je na Steinu výstavka prací “ patchwork“ právě od Viery. Zajeďte se tam podívat !                  Jezděte denně, alespoň kousek! Ať si zvyknou kotelničky, zápěstí, kolena atd.  Šumava je za chvíli a ta se zeptá.    Mějte se hezky. Pepa D.