CykloDusak

Ahoj kamarádi. Trochu pozdě, ale přece se mi chce napsat pár slov o našem posledním výletu ze středy 20.10. Vyjeli jsme z FL včas, protože jsme na nikoho nemuseli čekat a taky jsme mohli všichni slyšet  od Maruš tu  hroznou zprávu o tom jak si Daša už podruhé spálila ruce. Ty první kilometry jsem ani nevnímal a tak snad až pohled na starorybnický hrad nesměroval mysl tím žádoucím směrem. Nějaký čas tam stojí lešení, neklamná předzvěst nějaké opravy. Budeme  to sledovat a těšit se. Projíždíme kolem chalupy kde stále kvetou muškáty přitisknuté ke štítu  a tak chráněny před prvními mrazíky.  Sejdeme se tady v sobotu 11.12. na předvánoční, pomikulášské schůzi.

U hradu se na chvíli zastavíme, protože Thálie má tak chytrý telefon, že dokáže vyfotit i to co tam venku není. No trochu přeháním, ale jen trochu.  Však se podívejte na fotku hradu od potoka kde v reálu byl dole a po stranách stín a ona dokáže z té tmy vytáhnout osvětlený hrad. Inu svět chce být klamán a proto výrobcům a taky politikům nezbývá než se tím řídit. Máme jednoho, který jen otevře ráno oči tak lže a vůbec to nevnímá. Lhát, krást a brát úplatky se nemá, nebo se z toho člověk zblázní ! Už se stalo.

Jsme v lese a upalujeme ke Šneckýmu rybníku  a dále na Velký Luh  a Křižovatku. V lese bylo líp, tady to pořádně fouká. Před Novou Vsí přijíždí Jíťa s dobrým nápadem – zajedeme po polňačce vlevo k Mlýnské kyselce. Dlouho jsem měl na tuto cestu spadeno a dnes se mi to splnilo. Přijíždíme k upravenému rybníčku, všude je posekaná tráva, za chvilku se ukazují další tři ještě menší rybníčky a pod hrází nový altánek pro posezení party, nebo pro dvojici když by zem byla studená. V čelní zídce altánku jsou zasazeny staré mlýnské kameny. O malinko níže z husté zeleně Lužního potoka se ozývá Jitčino volání :“ Tady to je !!“ a myslí tím pramen vody. Z obou stran je pár schodů dolů ,lemovaných kamennými zídkami. Na jedné straně vytéká z úst kamenné tváře voda a proti je kamenný erb a lavička. Z dostupných informací víme, že na tomto místě stály malé Lázně, velmi oblíbené a jmenovali se Zelený Mlýnek. To bylo v době než se začalo na světě válčit. Voda je výborná, není to kyselka , ale to vůbec nevadí. Já mít takovou doma, tak nic jiného nepiju …  Cesta odtud vede buď zpátky a nebo dál a určitě do vesničky Mlýnek. Bylo to hezké svezení mezi poli. Na silnici vpravo a brzy budeme v bývalé vesnici Bor. Tady u silnice je alej zanedbaných jabloní, jejichž úroda každým rokem spadá do příkopu, tam zkvasí, opije celou řadu žížal a zmizí.  Za čtvrt hodiny bychom měli být v Třebeni a i když fouká pořádný vítr proti, jsme tam !

Těsto na bramboráky je připraveno, flaška nedopité meruňkovice z minulého týdne leží v lednici, koláče od Thálie a Kiky plní talíře, vaření kávy se ujímá Emaruš. Takže vše je připraveno pro zahájení vernisáže obrazů a schůzi. První frťan na zahřátí a jdeme vedle podívat se na obrazy mého švagra Libora, synovce Petra a kamarádky Vlasty. Tři autoři a tři různé styly malování. Vlastička přijímá obdivná slova se skromností jí vlastní a aby odlehčila situaci tak navrhuje pověsit poslední obrázek chrp pod jiné její dílko -koupající se vrabce – mezi okna. Do toho přichází nápad, který je naprostou většinou okamžitě přijat – psací stůl odnést a do rohu pod okno dát malý gauč ve tvaru písmene L, stolek a možná i křeslo. Realizace se bude konat za deset dní, tak někdy potom to přijdeme zkolaudovat. Už kolují usmažené bramboráky, nalévají se skleničky a do toho rozdávám mílařské čepice a zapisuji si další objednávky. Mikiny už jsou objednané. Lehce informuji o dovolené ve Zlínském kraji, která bude od pátku 26.8. do soboty 3.9.2022 ! Za krátko budete platit zálohu ve výši 50% ceny ubytování se snídaní. Na internetu si můžete penzion prohlédnout na vevevéčkách Penzion pod pralesem.cz. Sluníčko je za mrakama a taky za horama – musíme domů.  Kdo byl ? Vlasta, Petr, Kika, Věra, Iva, Jíťa, Emaruš, brácha, Thálie. Mějte se hezky a možná v neděli 24. na zavolanou ?!  Pepa D.