CykloDusak

Ahoj přátelé. Do Karlových Varů jsme se připravovali se záměrem navštívit Císařské lázně. Od plánu k jeho uskutečnění tady vede delší cesta než jsme si mysleli. Lázně jsou totiž přístupné jen ve všedních dnech a ještě k tomu ve skupinách, které se tvoří na internetu. Tyto dvě podmínky jsme nesplňovali, ale i tak jsme do KV v neděli 23.7. jeli a bylo to dobře. České dráhy nás tam dovezli za půl hodiny a za 75 Kč i s kolem. Manipulace s koly byla jednoduchá a rychlá, protože naše holky jsou silný a umí sebou hodit !

Sjezd z nástupiště nádraží na cyklostezku bude příště už jednoduchý, stejně jako výjezd  na Tuhnice, na nový most a bývalou asfaltku, kterou jsme dříve museli jet do Doubí. Naše první zastavení bylo u Svatošských skal. Místo vyniká především hezkými skalami a bývalou lávkou pro pěší, méně už výčepem a jeho cenami.  Jenže zdá se, že ten slouží jen nepřipraveným. To jsou všichni ti, kteří tady dlouho nebyli a neví, že o několik stovek metrů dál na Loket je nová lávka s bufetem a lepšími cenami. Byl obložený lidmi a to byl důvod pokračovat dál. V Lokti na náměstí jsme pomalu zasedli pod pergolu a něco si dali. To hlavní mělo přijít až v Cafe keramika u Jitky Hlavsový.

Výběr zákusků tam mají stále větší, kávu výtečnou a když si dáte nějaký čískejk, tak ani nemusíte před tím na oběd. Jitka se s námi pozdravila, povyprávěla o sbírce peněz na nové zvony a nabídla nám, že s námi zajde do kostela sv. Václava od kterého má klíče. Tam jsou totiž vystaveny dva zvony – Václav a Anna. Třetí zvon byl právě v minulém týdnu odlitý, nese jméno Marie a bude vystaven v sobotu 23.9. na farním dvoře. Jejich zavěšení do zvonice kostela proběhne hned na to a já vás budu o programu této ceremonie informovat. Vidět zvony na zemi je zcela výjimečná chvíle, protože pak budou slyšet, ale ne vidět.  My víme, že vše co obsahuje obnovu zvonů v Lokti je práce Jitky. Ona když v roce 2010 projížděla na kole Francií, na své cestě do Santiaga de Compostella, tak velice často slyšela zvony. Měla je každá vesnice. A tehdy si uvědomila jak její město je o tento zážitek připraveno. Léta starostí, nejistoty, ale taky radostí nad přibývající částkou se tedy blíží ke svému naplnění a my budeme u toho.

Byl čas vydat se zpátky zvláště když jsme chtěli zajet i do Bramborárny. Zelený tunel nad cyklostezkou pokračoval až do Sokolova. Bylo to příjemné svezení a teprve až v Dasnicích u hospody jsme si uvědomili jaký je vedro. Já jsem na to chtěl reagovat a vytáhl jsem proto lehké spodní kalhoty s cyklovložkou. Ty byly ale tak lehké až byly průhledné, takže původní nápad jezdit jen v nich byl zamítnut. Další přesun do Třebeně byl rychlý i když foukal proti opravdový vichr.  Z fotek je dobře vidět kdo na etapě byl.  Etapa měřila 69 km.