Archivy
Bramborárna třebeň
Celoroční prodej brambor, cibule, jablek, česneku a dalších.

Esemesková etapa

Doba je zvláštní, proto i pozvánky na etapy jsou zvláštní. Tentokrát jsem zvolil pozvánku ve formě esemesky a sešlo se mi šest lidí. Nějaký čas by se mi líbilo zvát Vás na výlety přes moje zástupce z našich řad, tak jak tomu bylo když ještě mobily nebyly. Každý máte někoho v partě se kterým jste v častějším kontaktu než s jiným. Tak to bude ten, kterého budete informovat. Zkusíme to hned v neděli 3.5.. Zabránit nám v tom může jen déšť.

Posílám pár pojmů popisujících jak příroda poslala populaci pořádný políček. Prťavá, praštěná potvůrka poletuje prostředím, plíživě, plošně postupuje po povrchu planety.Pichlavý protiva pořádně prudí populaci, proniká přes pusu, pak průduškami, plícemi, přeskakuje přes pána, paní, politika, policajta, pekaře, popeláře… Prý platí pojmenování „Za korunu virus“, popsaný překrásně po česku.

Minulou neděli jsme se natáhli do dlouhé řady a vydali se na Břízu a dál k potoku kde už několik let „pracuje“ bobr. Tentokrát mu padly za oběť ty největší a nejsilnější topoly.Živí se jejich kůrou, protože stavět z nich hráz by opravdu nezvládl.  To by musel být Bobr hydraulický s kvalifikovanou obsluhou. U tvrze Pomezná jsme krátce obdivovali kamennou klenbu bývalého sklepa včetně schodů. Pan majitel se chystá na dostavění propadlé klenby. Všechno špatný je pro něco dobrý. To špatný je díra v klenbě a to dobrý, že tou dírou můžeme vidět až na podlahu sklepa a kamenné stěny z mohutných kvádrů. Dál pokračuje naše cesta krásnou pěšinou po okraji mokřadu založeného nedaleko tekoucí řekou Ohře.  Najíždíme na „signálku“ a po ní doleva na železný most, který byl za totáče zvláště střeženým místem a to i pod vodou, jak říkají staří pamětníci. Brzy jsme u celnice na Pomezí kde dále chřadnou budovy bývalé celnice a směnárny.  V posledních týdnech jsme prý jediným státem v Evropě, který nepouští svoje obyvatele za hranice. My sice víme proč to je, ale přejeme si aby to bylo i do budoucna jen kvůli viru. Každý národ má „v sobě“ skupiny pro všechny možné varianty života lidí a je znepokojující, že bývalý režim má svoje hlasité zastánce. Že s nimi hanba nemlátí o zem !

V duchu nařízení vlády a ano i strany je  okno hospody zavřené, takže žádné kafe a pojede se dál. Jirka se ujímá vedení party, když já se musím poněkud rychleji  dostat do Chebu.  Přes Horní Hraničnou a Zátiší se postupnými úseky dostávají na dvůr k Jítě. Její pohostinnost je vylepšena novým kávovarem a Bůhví čím vším ještě, takže posezení to bylo příjemný.

Ještě důležitá zpráva od Honzy Kopky, který Vás všechny zdraví. V sobotu 25.4. ve 12.50 hod. a v pátek 1.5. v 10.05 hod na ČT sport  dávají film, který Honza sám natočil a je o prvním českým přejezdu pustiny na mexickým poloostrově Baja California 2900 km dlouhém. Udělejte si čas, stojí to za to.

Já Vás taky moc zdravím, připojuji pár fotek a těším se na příště, kdy se po dvojicích vydáme na další cestu.  Zdraví Vás Pepa D.

Veselé velikonoce

Letošní velikonoční svátky si bude každý z nás pamatovat navždy.  Raději  abych připomněl naše dovolené, které se, věřím, povedou.  Na Šumavu do penzionu České Chalupy jedeme 18.7.-25.7.2020.  Tuto změnu termínu jsem s Vámi připravoval dvakrát. Termín se rodil těžko, ale zase má velkou šanci aby přežil. Budeme bydlet v hlavní budově, tak jako minule a polopenze nás bude stát 580.- Kč/osobu/den.

Stejné jednání jsem otevřel i s paní Menclovou z Chřibské.  Tam máme původní termín 25.6. – 2.7.2020. Ještě nějaký čas u toho zůstaneme a když se nepřízeň času začne natahovat tak využijeme nový termín a to 8.8. – 15.8.2020. To je pouhých čtrnáct dní po Šumavě.  Přemýšlejte, zvažujte, zatím Vaší odpověď nežádám, ale dotaz může přijít brzy. U Menclů nás mají tak rádi, že nám nějaký čas rezervují dva termíny.

Není bez zajímavosti i když se to netýká všech, že dovolená v Itálii plánovaná na srpen t.r. je zrušená. Záloha bude vrácena.

Mějte  se dobře i bez pomlázky.  Zdraví Vás Pepa D.

Neštěstí v nešťastné době.

Přátelé. Bylo to ve čtvrtek 26.3. někdy po obědě co se náš kamarád, známý, osamělý cyklista Mirek Huspek vydal na svojí chalupu něco spravit na střeše. Když se dlouho nevracel a telefon nebral, vydala se za ním jeho rodina a našla ho bez známek života. Další podrobnosti nevím a vědět nebudu, protože to nepovažuji za důležité. Některou z jarních etap pojedeme tak, jak jí jel on s námi a vzpomeneme na něj. Do té doby bude ještě dost času , aby každý z nás mohl zavzpomínat sám, doma.

Jako „nešťastnou dobu“ nazývám tyto týdny, které máme za sebou a bohužel i před sebou. Dalo by se říci, že vedeme tichou válku, nebo souboj s protivníkem, který není vidět ani slyšet. Tento nepatrný, mikroskopický kousíček života vznikl aby škodil. Velká část naší planety se mu vysmívala, on sílil a napadl nás nepřipravené. My nemáme zbraň pro boj s ním a proto nezbývá než se zavřít doma a věřit, že oknem nepřiletí. Roušky jsou takové šidítko, ale přesto bych to nesrovnával s pštrosí hlavou v hromadě písku, protože pro posílení naší psychiky jsou hodně důležité. Proto noste roušky, šijte je pro ostatní a buďme v kontaktu na těchto stránkách nebo telefonech.

Prostě se opatrujte víc než jste zvyklý abychom se brzy mohli sejít na etapě. Neuškodí, když se necháte jednou, dvakrát denně informovat od odborníků o vývoji situace a jejich rozhodování. Za jediné, čemu se v televizi můžete zasmát považuji pořad „Šťastné pondělí“ na Seznamu“. S pohledem do hezké doby, která je před námi, Vás zdraví Pepa D.

Nepozvaná etapa

Ahoj Kamarádi.   Dávno se již nestalo aby se jela etapa, kterou jsem nesvolal písemně na těchto stránkách a přitom jsem jí organizoval. V pátek večer jsem uvěřil zprávám o počasí a hned na to jsem poslal jen několik esemesek. Doufal jsem, že se to ujme. Připomnělo mi to doby kdy mobily nebyly a pozvánka na výlet šla šeptandou od jednoho k druhýmu, později s pomocí pevné  linky.  Ta se rychle nahradila mobilním telefonem až jsme se dopracovali k mailu a tam jsme zamrzli dodnes. Jistě jsou ještě jiné možnosti jako tzv. „face buk“ a nebo nějaké instantní spojení co se měří na gramy. Laďa mi rozumí !

Na dvoře se nás sešlo, považte, devět !! Foukal takový obvyklý vítr těchto dnů a teploměr ukazoval necelých deset stupňů.  Když si dáme vítr a teplotu dohromady vyjde nám z toho „pocitová teplota“, která byla podstatně nižší. Zvážil jsem, že bude lépe když se schováme v lese  a tak jsme udělali. Město jsme opouštěli  ve směru na Seeberg, dojeli na Dvoreček, tam to ulomili doleva na Krapice a dále k Americe. Dvě zmínky z této části etapy stojí za to. Nejdříve to byla surově, za pomoci obřího křovinořezu, zničená zeleň po obou stranách cesty, která by jednou vadila vedení el. drátům. Když jsme vjeli velkou louží bláta do Krapic tak vpravo u cesty, z bývalé stodoly, se dokončuje přestavba na hospodu. Už podle erbu se zdá, že budou točit Plzeň.  U Ameriky docela ale jemně pršelo a padl nápad aby se jelo rovnou do hospody. Ten byl odmítnut a vyhrál to nápad jet na Lužnou k rybníkům a pak se po silnici vrátit na Slatinu do Stínadel. Na hrázích vůbec nefoukalo. Tam v místech bývalých sádek bylo několik obřích bílých topolů „poraženo“ bobrem. Jeho ochránci by ho měli naučit, že takto velké stromy ani tak nepotřebuje, z těch hráz nepostaví. Jeho kousance svítí na dálku. Takové chráněné plenění přírody.  Už jsme na silnici od Libé a mě napadá, že zavolám do hospody a zamluvím místa. Povedlo se !

Místa bylo habaděj a tepla taky. Já měl polední hlad co mi nestačí na snědení jedné pizzy. Kamarádi mě vyslyšeli a pomohli. O čem všem jsme klábosili už nevím a ani to důležité není, vždyť jak by to vypadalo kdybych tady začal sázet myšlenky svých přátel a odezvu na ně. Důležité je, že etapa byla a bude zas až bude v neděli kolem deseti stupňů. To myslím je ten správný závěr z našeho dnešního cestování. Kdo byl : Lahu, Kapři, Martina, Laďa, brácha, Jitka a já. Máme zaznamenání hodných dvacet pět kilometrů.  Počasí je lehce předjarní a tak se vyplatí sledovat stránky.    Mějte se jen dobře. Váš Pepa D.

Výjimečná schůze

Kamarádi moji, víte proč volím slovo „Výjimečná“ v názvu naší další společné akce ? Přijedou totiž výjimeční sportovci, naši známí z Prahy  – Markéta Peggy Marvanová a Adam Záviška. Spolu jezdí na kole ty nejextremnější závody na světě a o tom posledním, kterým byl přejezd Ameriky z východu na západ v délce 8100 km, nám přijedou vyprávět. Bude opravdu o čem, vždyť je to nejdelší závod planety na horských kolech bez zabezpečení.

Schůze se bude konat v neděli 2.2.2020  od 2 hodin odpoledne na chalupě ve Skalný. Jak vidno, tak i datum je zcela výjimečný. Když si k tomu ještě přidáme českou lidovou pranostiku vážící se k tomuto dni tak zcela jistě ucítíme tu tíhu života v tehdejších krutých zimách.  „Na Hromnice půl krajíce a půl píce a ještě si nech více !“ Starost o krajíc a píci není již tak aktuální jako v dřívějších dobách kdy tento den připomínal polovinu zimy a nabádal  hospodáře aby se postaral o rodinu a veškeré zvířectvo. My si z toho můžeme vzít  to „více“, kterým bude setkání s mladými sympaťáky.

Do neděle 26.1. mi, prosím, pošlete svoje přihlášky a nabídky obživy pro naší partu. Vlahá (v jižních Čechách vlažná) bábovka je už zadaná , stejně jako pecen čerstvého chleba. Zbývá tedy ještě velmi široké pole pro Vaše nápady.

Velice se těším. Váš Pepa D.

Novoroční přání – Pf 2020

Ahoj kamarádi. Tak co vánoce ? Měly obvyklý průběh a nebo Vám přinesly něco opravdu nového, radostného, jako např. když přijede dcera téměř po roce zase domů ? Horší to bylo tam kde únava byla větší než radost z upečeného kapra, nebo vánočky,  ze zamíchaného salátu a nebo dokonce z dárků.  Sám jsem byl svědkem na chodníku před pekárnou velké  radosti z koupených rohlíků kdy ta šťastná paní to vyprávěla té druhé, která už to nestihla a musela jednohubky odložit až na Silvestra. No považte, taková starost ! Stačily si ještě zanadávat na vánoce a nakonec si popřály „Šťastný a veselý“. Nějak se mi ta upřímnost z těch slov vytratila.

To s Novým rokem je to jinak. Máme před sebou mnoho akcí, kterými si ten rok budeme zpříjemňovat. Posílám Vám všem přání naplněné zdravím a těšením se na příští dny a měsíce. Život bez přátel není možný, zvláště když se kdokoliv z nás ocitne ve zdravotních potížích. Pak jsme tu my ostatní abychom to věděli a věřte , že stačí i pár dobrých slov aby se jednomu ulevilo, protože bude vědět, že v tom není sám. Můj pozdrav letí nejen do Chebu a Frant. Lázní, ale také do Aše, Liberce, Jablonce, Rudné u Prahy, Prahy do Loučimi a Příbrami, prostě všude tam kde jsou naši přátelé a příznivci.

Mějte se dobře a mějte se rádi.  Váš Pepa D.

Zpráva z Mikulášské schůze

Druhá adventní neděle …

O druhé adventní neděli se naplnila chalupa až do posledního místečka. Bylo třeba urychlit program, protože čtyři z nás museli jet na hokej do K.Varů a přitom ještě se přihlásit na některou dovolenou o kterých bude řeč. Dnes už je středa večer, znovu si pročítám zprávu a dochází mi, že jí musím nastavit, všelijak doplnit a přitom doufat, že většina z Vás se k ní vrátí a přečte si tento doplněný text. Když schůze začínala, tak bylo v kuchyni 25 lidí.  Jen co hlahol mnoha hlasů začal bylo třeba nejdříve každému nalít podle jeho chuti a pak se pustit do dovolených.

Příprava pohoštění …

Takže jen krátce jsem uvítal všechny přítomné, požádal děvčata aby se ujaly vaření kávy a rozlévání mnoha různých nápojů. Dříve k tomu bylo třeba ještě porcovat koláče, nebo chleba a maso, ale to už není nutné, protože zkušenosti nás naučily, že tyto přípravné práce se musí dělat doma. Jednoduše řečeno, tady na to není místo. Stoly se opět prohýbaly pod množstvím všelijakých talířů s  různými druhy chlebíčků , táců se sladkými koláči a hrnečků kvalitní kávy ,ale taky lahví piva, vína, alkoholů, skleniček a frťánků na totéž. Po několika pokynech a radách k občerstvení jsem se konečně ujal návrhů na dovolené v příštím roce.

Paní Kuncová a paní Menclová …

Když jsem si v minulých dnech uvědomil, že ten letošní rok byl nepovedený, protože připravené dovolené jsem z důvodu nemoci musel zrušit, tak ten příští by se měl ubírat po stejných cestách, které už jednou naplánované byly. Tím splatíme „dluh“ jak u Menclů, tak i u paní Kuncové z Českých Chalup na Šumavě. Začal jsem si psát jména přihlášených a nevycházel jsem při tom z údivu. Co jméno to „Ano !“. Pravda taky se vyskytly otazníky, že jako zatím neví, ale ty se v průběhu odpoledne postupně umazávaly až zůstal jen jeden. Kdo myslíte? No jasně, že náš benjamínek ! Přál bych jí aby mohla využít příležitosti k poznání různých krajů naší země, jejíž krása je opěvovaná i naší hymnou : „…A to je ta krásná země, země česká, domov můj …“ Tím se dostávám „zpět na zem“ abych mohl pokračovat v popisování našich dovolených.

Termíny dovolených …

Do pozvánky na schůzi jsem ale dal jako první dovolenou Děbolín, moje rodiště v Jižních Čechách. Vzápětí mě napadlo, že by to chtělo raději Šumavu, protože ta byla v plánu! Na internetu jsem zjistil, že paní Kuncová  má volný týden od 24.5. (neděle) do soboty 30.5.2020. Ten termín už je  s paní Kuncovou potvrzený po telefonu přímo z chalupy, takže je platný. Největší radost z této změny termínu má určitě Veronika. Už delší čas jsem měl objednaný termín do Chřibské kamžto jedeme 25.6. (čtvrtek) a zůstaneme do 2.7.2020 taky čtvrtek. Napadlo mě zavolat paní Menclovou právě teď, když jsme tu všichni, pozdravit jí a potvrdit si s ní termín. To se moc povedlo. Ona, podle hesla : „Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítra!“ , prověřila objednávkovou knihu a zjistila, že celý pension bude jen pro nás. Taky pan kuchař bude jen pro nás ! Dopadlo to prostě krásně a po mohutným „Těšíme se !“ jsme konečně telefon ukončili. Oba penziony mají svoje stránky a to buď www.České Chalupy.cz a nebo www.penzion-mencl.cz . Tady si můžete zjistit ceny atd.

Přiblížil se konec.

Většina talířů je snědena, ne všechno vypito, ale nádobí umyto a to je neklamný důkaz blížícího se konce schůze.  O závěr se postaral Honza, který zavelel něco jako : „Lidi vstávat, končíme !“ a kupodivu všichni ho poslechli.  V nastalém hemžení zapomněla Jana na kabelku a přišla na to až doma. Když volala, tak už jsme byli na cestě k nim. Byla ráda a my s ní.  Mějte se hezky a ve zdraví prožijte Vánoce. Váš Pepa D.

P.s. Jak pečlivě je uklizeno jsem zjistil hned v pondělí, kdy celý natěšený jsem se vydal do Skalný že si dám  bábovku k snídani. Jenže ona tam žádná nebyla a já myslel, že bude.

Mikulášská schůze

Všem kamarádům a kamarádkám s předstihem na vědomí dávám, že také letos bude tzv. „Mikulášská schůze“. Ty uvozovky jsou tam jako omluva za to, že bude už po Mikuláši.

Naše setkání se bude konat na chalupě ve Skalný a to v neděli 8.12.2019 od 14 hodin. Bylo by dobrý kdyby  jste přišli všichni a dali mi to předem vědět. Když to uděláte, tak budete mít jistou židli, kávu a zákusek.  Další druhy občerstvení nechávám na přímé domluvě s našimi šikovnými děvčaty, když se mi ozvou !  Hlavním bodem programu bude přihlášení na dovolené v příštím roce, jejichž termíny jsou tyto : 31.5.2020 neděle  –  5.6.2020 pátek = Jižní Čechy Děbolín             a  25.6.2020 čtvrtek  –  2.7.2020 čtvrtek ´= Chřibská penzion Mencl.  Obě dovolené budou velkým pohlazením na duši. Podrobnosti, jako jsou ceny a pod., sdělím na schůzi . Hned po schůzi nás musím na obou místech přihlásit.

V neděli 5.7.2020 startuje v Hranicích závod „1000 mil“ kam určitě pojedeme pořádně povzbudit naše známý i neznámý borce. Bude to už desátý ročník a bude úplně jiný. Především bude dvojnásobně dlouhý, protože se pojede tam i zpět a cíl bude zase na chalupě ve Skalný. Cesta zpět je právě trasovaná a pojede jihem naší republiky, tedy úplně nově a jinak.

Moc se na schůzi těším a srdečně Vás zvu.  Váš Pepa D.

Zpráva z poslední etapy.

O tom jak nebyla „Poslední etapa“ …

Kamarádi tato zpráva by mohla být velice krátká, dokonce by stačilo jedno slovo „Nebyla“.  Měl jsem přihlášený tři děvčata a jedna čekala jak to dopadne a pak mého bráchu. Musel jsem jí zrušit, protože tělo vypovědělo službu a já to musel uznat. Dostal jsem od děvčat přání k rychlému uzdravení, tedy kromě té co byla za rohem a to pomohlo. Už jsem docela fit, ale onemocnělo nám počasí. Ráno mrzne a po obědě je tak šest až osm stupňů. To je málo ! A nebo máte doma kvalitní „lovecké“ prádlo (jegrovky) a dalo by se vyrazit ? Už jednou jsem se ptal kde že máme tu teplotní hranici pro výlety, ale odpovědi jsem se nedočkal. Budu tedy čekat na nějakou oblevu a dám Vám vědět, že by to šlo. Myslím, že takových 12 st. by mohlo stačit.

Schůze a dovolené …

Co je jisté, to jsou schůze. Ta „Mikulášská“ bude 8.12.2019 na chalupě . Zimní pak na konci ledna ! Bývalo zvykem, že na mikulášské schůzi jste se hlásili na dovolené příštího roku. Udělám to zase tak. Protože je už teď nejvyšší čas na objednávku penzionu, pilně na tom pracuji. Je tady první výsledek : od 25.6.2020 do 2.7.2020 budeme v Chřibské u Menclů. Už se na nás moc těší a všechny Vás pozdravují.  Ta druhá dovolená je moje rodiště Děbolín v Jižních Čechách kde můžeme pobývat od neděle 31.5.2020 do pátku 5.6.2020. Nebo snad  zvolíme Šumavu na stejný termín ?

Nové „Míle“ …

Pak taky chceme být na startu „Mílí“, který je v neděli 5.7.2020 v Hranicích. Zvláště proto, že se jede desátý ročník s nečekaným nápadem. Je to nová „Kopkovina“ !  Závodník se sám rozhodne zda pojede klasiku tzn. s cílem v Nové Sedlici  na Slovensku a nebo to tam „jen “ otočí a vrátí se do cíle ve Skalné takže ujede 3200 km. Vítěze je možné očekávat v poslední dekádě července. Taky chcete vidět takového „blázna, rapla, neznaboha ?“ No jasně, že ano !!! Tak to je příští rok v číslech. Kdo ví, jak to všechno dopadne ?! K tomu všemu vězte, že v týdnu od 6.1.2020 půjde na operaci kotníku Kika.

Mějte se hezky, dávejte na sebe pozor a těšte se na oblevu.   Váš Pepa D.  Ps. poslední podzimní fotky jsou v galerii.

Poslední etapa ?

Přátelé moji, věřím, že jste si všimli toho otazníku v názvu etapy. Tím chci vyjádřit, že nějaký čas nás počasí na kolo nepustí, ale pak kdo ví ?  Teď je jasný, že si uděláme hezkou projížďku bramborářským krajem našich německých sousedů a po dvou nepěkných zkušenostech s naším pohostinstvím se znovu přesvědčíme, že to jde i jinak, hezky.

V neděli 27.10.2019 v 11 hod. se u pošty ve Fr. Lázních naložíme do aut a odjedeme do Bavorska. Etapa tam bude mít dvě části. Ta první je cesta do cukrárny a ta druhá bude cesta z cukrárny. Určitě mi rozumíte.

Do sobotního oběda budu čekat na Vaše přihlášky a budu počítat jen s těmi, kteří se mi přihlásí ! To dá rozum ! Ta cesta bude nejen sladká, ale i krásná. Tak neváhejte. Zdraví Vás Pepa D.