CykloDusak

Přátelé, tato etapa by se dala popsat samými superlativy – nejžhavější, dlouhá, kopcovitá, žíznivá , ale taky jako úspěšná, vypovídající o našich schopnostech jezdit dobře na kole i za extrémních podmínek.

Ráno přijela Zdena z ML přesně na čas, všechno klaplo. Autobus musí projíždět mnoho zastávek aby sebral všechny cyklisty a pěšáky kterým se zachtělo na Klínovec. Jsme plný a na Klínovec se dostáváme s malým zpožděním o půl dvanáctý. Proč nemáme odjezd z Chebu o hodinu dřív ? Ta by se nám na trase moc hodila.

Po několika dnech veder už neplatí, že nahoře bude chladněji a taky nebylo.  32  stupňů tam bylo. Jdeme do hospůdky „Rudolf“, kousek pod vrchol, kde nás čekají, protože jsem tam předem volal. Mají výbornou zelňačku. Už jsme tady hodinu, je třeba vyrazit. Mám to spočítáno na 52 km a to je nějaký kus cesty! Začínáme tedy sjezdem s dvěma zastaveními na focení a kochání a šubydup jsme na Loučný pod sjezdovkama. Já to furt říkám „ty kopce dolů jsou hezký, ale nemůže to být program na celý den“. Při rychlosti kolem padesátky je to fajn a o to je pak horší když se nám do cesty postaví kopeček. To hned přijde jako velká překážka. Hned dvě stoupání, brzy za sebou, jsme vyšlápli a zase další kilometry sjezdu máme před sebou. Před Krásným Lesem zase kopec. Jindy bychom si ho sotva všimli, ale tady teče asfalt a člověk má pocit, že je přilepený k silnici a nechce to jet. Ve vsi je zavřená hospoda. Pan majitel na to z vysoka, vždyť je neděle, okolo jezdí cyklisti, ale to nic, on otevře až večer pro svoje štamgasty. Ve Vojkovicích už málem sedíme v hospodě, když mě napadne zeptat se kolik je hodin. „Čtvrt na tři“ zní odpověď. Tak to ne, jedeme dál, už jsme seděli ! Nikdo neremcá a tak je to snadný. Čeká nás silnice přes Kyselku do K.Varů. Je to sice kolem řeky, ale není to rovina ! Po boji jsme v Kyselce v městečku, které vstává z mrtvých. Jak je možné aby tady tekla ze země světoznámá minerálka, kterou stačí jen stočit do lahví a pak jen inkasovat penízky, které pan majitel nechce ani z části vrátit do místa svého bohatnutí ? Kde byli všichni památkáři a úředníci, že tohle neviděli ? Další rozčilování nechám na fotkách. Jsou tady první známky nového života, tak jim držme palce.

Valíme to na Vary, začíná lehce pršet, ochladí se  , silnice je mokrá, jede se hezky. Viď Zdendo  ? Panečku to byla jízda. Zatím neznám průjezd městem po cyklostezce, ale už pro příště budu informovanější. Teď potřebujeme k Dolnímu nádraží odkud pojede Zdenda domů a to znamená hezky rovně po ulicích s provozem. Na jedné červené se Zdenda loučí a my jedeme časovku do Doubí kde je možný se napojit na nový úsek cyklostezky Ohře. Péťa ten úsek zná, což je důležitý, protože pan stavitel, ze samý slávy z otevření tohoto úseku, na cedule zapomněl. Je to moc pěkně udělaný, po rovině, s překrásným mostem odkud je půvabný pohled na lodě s mladými posádkami.  Ono to dlouhé „Ahóóóój“ , které si cyklisti s vodáky vyměňují  dokresluje krásu naší stezky. Máme jí rádi, no řekněte !?

Na cestě do Lokte je nově upravená studánka „Hořčička“ kde teče studená minerálka s hořčíkem. Nakonec si taky do lahve naberu a tu mě napadne polít si s ní hlavu, když je tak příjemně studená. Jenže, ona rozpustila přischlou sůl na čele a neuměla nic lepšího než mi natéct do očí. No já vyváděl. Závěr : je to voda na pití a ne mytí. Jsme na náměstí a spěcháme do Café Galerie paní Jitky. Máme na to pouhých patnáct minut. Někomu stačí zmrzlina, jinému pivo, ale Milada si v klidu dá i kafe. Paní necháme pozdravovat po pánovi a synovi, ještě si stačíme všimnout jak hezky rozšířili kavárnu do vedlejšího domu  a mažeme na stanici autobusu, který má už za pět minut odjet. Odjel až za dvacet, měl malé zpoždění. Musíme se sem vrátit , asi určitě přejezdem K.Vary – Cheb, Fr. Lázně.

Nakonec jsme najeli 63 km a franťáci  přes sedmdesát.  Měl jsem z toho pocit jako z dobře vykonané práce. Naše děvčata  si zaslouží rovnou Řád práce. A co Vy  na to ? Kdo byl ? Milada, Ivča, Japoška, Líba, Zdenda, Petr, Láďa D. ,Walter, který s námi možná, občas vyjede , já a nechci zapomenout na tři kluky z FL, kteří jeli s námi.  Těším se na další etapu. Myslím, že bude za 14 dní, ale výjimka může nastat už dříve. Zdraví Vás Pepa D.

Mezi fotky jsem vložil pár záběrů z mojí cesty na Klínovec, kterou jsem podnikl před týdnem kdy byla mnohem hezčí viditelnost do kraje. Tak proto. Výjezd z Boče na Klínovec má 20 km, trvalo to 2 hod. 20 min. čisté jízdy s celkovým převýšením 1010 m. Největší prďák je prvních šest km do Srní, pak už to jde.