CykloDusak

Ahoj Kamarádi.   Dávno se již nestalo aby se jela etapa, kterou jsem nesvolal písemně na těchto stránkách a přitom jsem jí organizoval. V pátek večer jsem uvěřil zprávám o počasí a hned na to jsem poslal jen několik esemesek. Doufal jsem, že se to ujme. Připomnělo mi to doby kdy mobily nebyly a pozvánka na výlet šla šeptandou od jednoho k druhýmu, později s pomocí pevné  linky.  Ta se rychle nahradila mobilním telefonem až jsme se dopracovali k mailu a tam jsme zamrzli dodnes. Jistě jsou ještě jiné možnosti jako tzv. „face buk“ a nebo nějaké instantní spojení co se měří na gramy. Laďa mi rozumí !

Na dvoře se nás sešlo, považte, devět !! Foukal takový obvyklý vítr těchto dnů a teploměr ukazoval necelých deset stupňů.  Když si dáme vítr a teplotu dohromady vyjde nám z toho „pocitová teplota“, která byla podstatně nižší. Zvážil jsem, že bude lépe když se schováme v lese  a tak jsme udělali. Město jsme opouštěli  ve směru na Seeberg, dojeli na Dvoreček, tam to ulomili doleva na Krapice a dále k Americe. Dvě zmínky z této části etapy stojí za to. Nejdříve to byla surově, za pomoci obřího křovinořezu, zničená zeleň po obou stranách cesty, která by jednou vadila vedení el. drátům. Když jsme vjeli velkou louží bláta do Krapic tak vpravo u cesty, z bývalé stodoly, se dokončuje přestavba na hospodu. Už podle erbu se zdá, že budou točit Plzeň.  U Ameriky docela ale jemně pršelo a padl nápad aby se jelo rovnou do hospody. Ten byl odmítnut a vyhrál to nápad jet na Lužnou k rybníkům a pak se po silnici vrátit na Slatinu do Stínadel. Na hrázích vůbec nefoukalo. Tam v místech bývalých sádek bylo několik obřích bílých topolů „poraženo“ bobrem. Jeho ochránci by ho měli naučit, že takto velké stromy ani tak nepotřebuje, z těch hráz nepostaví. Jeho kousance svítí na dálku. Takové chráněné plenění přírody.  Už jsme na silnici od Libé a mě napadá, že zavolám do hospody a zamluvím místa. Povedlo se !

Místa bylo habaděj a tepla taky. Já měl polední hlad co mi nestačí na snědení jedné pizzy. Kamarádi mě vyslyšeli a pomohli. O čem všem jsme klábosili už nevím a ani to důležité není, vždyť jak by to vypadalo kdybych tady začal sázet myšlenky svých přátel a odezvu na ně. Důležité je, že etapa byla a bude zas až bude v neděli kolem deseti stupňů. To myslím je ten správný závěr z našeho dnešního cestování. Kdo byl : Lahu, Kapři, Martina, Laďa, brácha, Jitka a já. Máme zaznamenání hodných dvacet pět kilometrů.  Počasí je lehce předjarní a tak se vyplatí sledovat stránky.    Mějte se jen dobře. Váš Pepa D.