Author Archive
Etapa a schůze.
Ahoj kamarádi, naše první letošní dovolená se kvapem blíží. Je třeba se sejít a říci si důležité informace a k tomu nejlépe poslouží tradiční schůze před odjezdem. Myslím si, že Japoši I. i II. a Novotňáci ani jezdit nemusí, neboť jsou samostatná auta a itinerář, kde je všechno, dostanou na pumpě v K.Varech. Vy ostatní to neberte na lehkou váhu a opravdu přijďte ! Obvolávat Vás nelze !
Sejdeme se v neděli 29.5 ve 12.30 h. u Beránka na dvoře. Bude-li pršet tak se sjedeme na Bramborárně v Třebeni ve 14 hod. Pojedeme nejdříve přes Třebeň, to kdyby náhodou některá z děvčat chtěla zde uschovat svůj naturální příspěvek na schůzi. Po 30 km okruhu se sem zase vrátíme a v 15 hod. začne vzpomínaná schůze.
Těším se na neděli ! Váš Pepa D.
Zpráva od komína a z lesa.
Milé kamarádky, ti dva kluci navíc jistě prominou, že jim v oslovení nedávám takovou váhu. Nyní malinko rozvedu hlášku „Mlčení zabíjí“, kterou jsem použil v minulé zprávě. Na začátku psaní zprávy si vždy připadám , že jdu do souboje s Twitterem, Facebookem aj. , který sice prohraju, ale přežiju ! Sledovanost těch jmenovaných je nekonečná, kdežto těch mých stránek je konečná, snadno spočitatelná. Má to ještě jedno kouzlo – vím o čtenářích, kteří jsou anonymní, našich akcí se neúčastní ,ale jsou přátelsky naladění k tomu co dělám a to mě umožňuje přežít.
Nedělní odpoledne bylo klimaticky pohádkový. Bezvětří, místy slabý vánek, slunce, beránci na obloze, příjemná teplota a to vše dohromady se sejde jen několikrát za rok. Na startu byla taky Vlasta s novým kolem a odhodláním jezdit dál. Bylo by to fajn, protože pelotonu přidává úsměv a ubírá na rizikovosti našich tras. Obojího je třeba ! V pozvánce jsem použil sousloví „okolo komína“ , které jsme si dovysvětlili na startu jako trasu pohodovou, spíše rovnou, většinou velmi známou a ta skončila v Mokřině. Tam začal ten „přídavek“ cestou do kopce, po svahu Slavkovského lesa na panelovou CS 2284, která většinu z nás dovedla na silnici. Menšina zvolila cestu kratší ale zato horší a byla ve skleníku o půl hodiny dřív. My jsme se chvíli kochali pohledem z kopce na Sokolovsko, pak jsme si užili sjezd po staré karlovarské až na Dobroše a odtud už to byl jen kousíček do Skleníku kde nám sice paní nechala objednaný koláč, ale už ne pivo . Chápeme, že nelze narazit nový sud když neděle končí a příště bude otevřeno až v pátek. Po dobré kávě tedy přejedeme ,v šesti lidech, do Nebanic na terasu kde mají výbornou Plzeň. Už se těším na dovolenou, tam se nám parta trhat nebude, protože domů je to moc daleko a do penzionu Bůhví kudy.
Děvčata, chtěl jsem taky promluvit o Jitce H. z Lokte. Její životní nasazení je veliký i když se nemůže opřít o silné zdraví. Založila společnost , která sbírá peníze na nové zvony pro Loket. Téměř celé století se ve městě nezvoní. Ze tří už má jeden odlitý v dílně na Moravě. Pro Jitku je to víc než srdeční záležitost, je to poslání, které jí dodává sílu k dalšímu pokračování a ona bude nejšťastnější až ve věži kostela budou viset všechny tři zvony. Pomozme jí taky my ! Každý sám, podle svých možností na číslo účtu, které je v minulé zprávě. Naše přátelství s ní dostane i tento rozměr a až jí v červenci navštívíme tak její povídání nás naplní pýchou, že taky my jsme byli u toho.
Příští etapu připravuji na neděli 29.5. a bude pokračovat schůzí k dovolené Chřibská 2022. Pozvánka bude včas vyvěšena. Účast dovolenkářů je nezbytná ! Ještě nezbytné info o účasti : Lahu, Jitka, Iva, Thálie, brácha, Emaruš, Vlasta, Petr, Milada a kamarádka, Zuzka a já. Bydlím ze všech nejdále a mám tedy 65 km.
Okolo komína s přídavkem.
Ahoj kamarádi, ten život letí tak rychle, že jste ani nestačili přečíst komentář k minulé etapě a už je tady nová. Že ? Na vysvětlenou co myslím tím sloganem „Okolo komína „. No jasně, jedná se o trasu, kterou už jsme mnohokrát jeli, máme jí rádi a představuje cyklostezku „Ohře“ v naší rovině. A co s tím „Přídavkem“ ? To je úsek, který jsme nikdy nejeli a já věřím, že se bude líbit. Nezbytné zastavení v restauraci se připravuje.
Sjedeme se tuto neděli 15.5.2022 ve 13 hod. na dvoře Beránkově. Pan majitel sice nebude doma, ale nemá nic proti tomu. V krátké budoucnosti bychom mohli start místních etap posunout k divadlu ve FL, protože bychom se tak vyhnuli zakázanému sjezdu ulicí kolem pošty. Co Vy na to ? Nic.
Všichni jste v této době hodně zaměstnané a taky proto ta další neděle bude volná. Poslední neděle v květnu bude věnovaná zčásti výletu a také dovolené Chřibská 2022 !
Zdraví Vás Pepa D.
Pokus o Hasištejn.
Moji kamarádi, v neděli jsme v dobré víře odjeli v počtu devíti do Klášterce nad Ohří. Měl jsem připravenou etapu na hrad Hasištejn, který stojí nad údolím proti elektrárně Prunéřov. Zaparkovali jsme u skladu jablek, jako vždy a v tom spadly první kapky. To bylo asi jen znamení shůry. Vyjeli jsme ven z města až k silnici kde už docela pršelo. Takže kdo měl co obléct tak to udělal a jeli jsme dál. Na chvíli dokonce přestalo. Brzy jsme v místě kde musíme asfalt opustit, neboť před námi je výsypka se spoustou cest a otevřených příkopů, které svádějí vodu ze svahů a posílají ji do bazénu u elektrárny. Orientace je tu mizerná. V tom se před námi objeví mladý cyklista z kterého na požádání vypadávali různé varianty cest. Brzy mě to přestalo bavit a rozloučili jsme se. Dalo se do hustého deště . Sám jsem si poručil a posléze nechal odsouhlasit všemi, že dobývání hradu se dnes, pro nepřízeň počasí konat nebude. Všichni jsou pro !
Zbývalo jediné – rychle se dostat do Kadaně do hospody. Tu asfaltku dobře znám, snad jí trefíme ! Netrefili. Jsme u „13“ kde oběma směry proudí kolony, auta zvedají mraky vody za sebou. Jsme přesně uprostřed vzdálenosti mezi elektrárnou Prunéřov 2 a odbočkou do Kadaně. Naproti je takový sympatický vjezd na pole, které ve výhledu kryje hustý pás zeleně. Po jednom přebíháme třináctku a pak se vydáváme na cestu do dalšího neznáma. Vjeli jsme na louku kde i malý náznak cesty brzy mizí. Jedu dál a co nevidím ? Jsme u zasetého pole ! Nezbývá než to zkusit po okraji mezi polem a keři, ale nejde to. Po deseti metrech se nabalí na kola množství bláta, které nás zastaví a donutí pustit se do hrubého čištění. Několikrát to zkusíme, ale pro jasnou marnost našeho počínání toho necháme a jdeme pěšky. Kolo v kamenité mezi a my na jejím okraji. Tak se doplahočíme k přístupové cestě k asfaltce. Každý jsme jistě měli uvnitř radost z toho, že to nejhorší máme za sebou. Teď už pěkně plynulou jízdou až do hospody ! Jenže …..
Když vidím, že jsme všichni pohromadě tak dávám povel k odjezdu. Po dvou kilometrech pode mnou kolo plave, t.j. mám píchlou zadní gumu. Ještě objedu kruháč a stavím. Kolem mě je šest lidí, t.j. tři chybí. Hned víme kdo – Jíťa, Ivča a Thálie. Čtyři posílám napřed přímo do restaurace Švejk, protože na orientaci je to jednoduché a u kruháče zůstávám s bráchou. Tam poprvé zjišťuji, že vlastně nemám telefon, protože ten zůstal v autě. Průšvih ! Musím rychle, ale pěšky, do hospody abych zorganizoval pátrání po opozdilcích. U pumpy mě chlápek pomohl nafouknout kolo a když přijel i brácha tak jsme to plnou parou nabrali směr Švejk. Tam dosud nikoho nenapadlo holkám vzadu zavolat. Dovolali jsme se. Holky stojí schovaný na zastávce v nějaké průmyslové zoně a neví kudy dál. Ten zmiňovaný kruháč projeli nikoliv přímo, ale vlevo. Taky se dovídám důvod jejich zpoždění – Jitce spadl řetěz a zasekl se u rámu kola. Mohla jet tedy jen z kopečka a jinak tlačit jako já. Žádný chlap s nimi nebyl aby Jitku potlačoval dopředu.
Po řádném nasměrování jsou asi za půl hodiny holky v hospodě. Kdo může ten pije rum, kdo nemůže tak čaj. Teplo tu nemají tak musíme do sebe lít tahle zahřívátka. Ze svlečených bund a dresů teče na zem spousty vody, ale mladé paní vrchní to ani nevadí. Děvčata chodí na WC kde mají elektrický vysoušeč. Ten ohřívá ruce, suší vlasy a i jiné části těla. Brácha dokonce objeví proud horké vody, ale ve výsledku mu ani ta na nohy nepomohla. Dobře jsme pojedli , ba i kafe si dali a v tom už řidiči (Jíťa a brácha) jedou taxíkem pro auta do Klášterce. Jsou zpět cobydup a jdeme nakládat kola. Šest kol dovnitř a tři na nosič. To je můj rekord ! Většina z nás dostává od Ivči plastovou tašku na sedadlo, topení v autech běží na plný pecky a my se dáváme do pohybu. Cestou už neprší.
Takže hrad jsme nedobyli, ten zůstává na příště stejně jako Hasištejnská lípa. Odměnou nám budiž zážitek s blátem na kolech, úplně stejný jako mají mílaři na Slovensku, ale na mnohem delší vzdálenosti. Pro ně je to první velká zkouška odolnosti, protože je to poměrně brzy po startu. Vrátíme se tam a pojedeme jinudy, to dá rozum !
Ještě krátká zpráva na závěr. Byli jsme za Jitkou Hlavsovou. Zdravotně nic moc, ale nasazení má obrovský. V Lokti, tak významném městě, dosud nezvonil žádný zvon. Ona připravila veřejnou sbírku a jeden ze tří zvonů je už na světě. Peníze se posílají na konto : 286 671 837/0300 . Když se najde takový dárce, který poskytne 15000.- Kč tak bude jeho jméno do zvonu vyryto ! Na závěr bych se chtěl zeptat :“Napadlo Vás v poslední době, že peníze pro Člověka v tísni jsou stále třeba ? Přispějte podle svých možností. Děkuji !
Příští etapa se jede v neděli 15.5. se startem ve 13 hod. Pozvánka bude ve čtvrtek. Na úplný závěr si vypůjčím jedno heslo : „Mlčení zabíjí „. Platí v mnoha oblastech života člověka a platí i pro nás ! Na etapě byli : brácha, Pavel, Iva, Jitka, Thálie, Olga, Emaruš, Jiřka a já. Zdraví Vás Pepa D.
Hrad Hasištejn
Ahoj kamarádi. Tímto ohlašuji konec mého marodění a začátek příprav na první společnou etapu. Bude to autoetapa, což znamená, že se přesuneme auty do Klášterce nad Ohří a tam začne náš okruh : Klášterec – hrad Hasištejn – Kadaň – Klášterec. Jeho délka bude něco málo přes 30 km. Vím, že jsme u tohoto hradu už jednou byli, ale nebyl otevřený a my jsme nemohli ani do věže odkud je překrásný výhled jak na Krušné hory, tak i do údolí. Nově uvidíme Hasištejnskou lípu ! Po delším sjezdu budeme v Kadani ,v restauraci Švejk na obědě. Po prohlídce náměstí sjedeme k řece Ohři a po CS 6 dojedeme zpět do Klášterce. Po odpolední kávě se ještě projedeme po cestách rozkvetlých sadů jabloní, které velmi dobře známe.
Sjedeme se u pošty ve FL v neděli 8.5.2022 v 10 hodin. Do pátku večera potřebuji Vaše přihlášky abych mohl v sobotu s Vámi domlouvat dopravu.
Těšte se, máte opravdu na co ! Do neděle se mějte jen dobře a zkuste si projet kolo, třeba potřebuje přifouknout ! Zdraví Vás Pepa D.
Hraná prohlídka města Chebu.
Ahoj kamarádi, nejdříve lehce připomenu to co jsem psal v pozvánce. Hraná byla v krátkých scénkách herci chebského divadla. Každé zastavení skupiny(celkem 50) bylo uvedeno touto scénkou a po ní následoval zasvěcený výklad průvodkyně Jitky Šindelářové. Začali jsme seznámením s váženým měšťanem, policejním radou města, Josefem Sebastianem Grünerem. On rovněž spravoval finance města a to právě v době kdy začala stavba radnice – dnešní galerie umění. Když byla postavena asi tak jedna třetina, finance došly a plány se odložily. Dnes tam sice radnici máme, ale ne ve slohu vedle stojící galerie. O pár kroků výše nám pan Grüner ukázal pamětní desku o návštěvě německého spisovatele Schillera po němž se dnes dům jmenuje. Ten zde pobyl celé dva dny a to 23.-24.7.1791. Na horním okraji náměstí kde dříve stály tři domy a ven z náměstí se chodilo úzkým průjezdem, je dnes 6 m vysoká, kovová Brána času s letopočtem 1061. Ano z té doby je první písemná zmínka o Chebu. Zvídavý turista s dostatkem času si odtud může na kovových plátech číst o historii města a přejít tak celou pěší zo’nu. Odtud nás průvodkyně obrací směrem dolů a zastaví se u kašny sv. Rolanda u jehož nohy je přitesaná postavička s druhou hlavou na rameni – to je kat K.Huss. Scénka nám právě představuje posledního chebského kata – Karla Hussa. Ten se narodil do katovské rodiny v roce 1761. Ve školních letech byl dětmi za svůj původ opovrhován a šikanován. Byl to ale kluk učenlivý, takže už ve svých 15. letech oběsil kostelního zloděje. Až ve dvaceti letech byl jmenován chebským katem. Pak ještě šestkrát někoho popravil a tím to pro něho skončilo. Rozhodnutím Josefa II. o zrušení trestu smrti se mu řemeslo komplikovalo. Dále se živil léčitelstvím a byl v tom velice oblíbený u prostých lidí. Jenže lékařům bral práci, tedy příjmy a to bylo špatně. Měl velkou zálibu v botanice, mineralogii, mincích a starožitnostech. Všechny svoje sbírky později převezl do zámku v Kynžvartu kde také pracoval až do své smrti v roce 1838. To už se dostáváme ke Špalíčku. Herci zde předvádějí jak má být přistižený cizoložník přivázán k pranýři. Jenže s velkým křikem zasahuje jeho žena, bere si ho domů a slibuje mu pořádný mazec proti kterému je postávání u pranýře rajskou zahradou. Je historicky doloženo v kronice města, že v roce 1589 došlo k tvrdě potlačené vzpouře chebských cizoložníků. Jojo o práva se musí bojovat ! U kostela sv. Mikuláše a Alžběty je nám připomenut jiný slavný rodák. Byl to pan stavitel Baltazar Neumann a věže kostela jsou jeho dílem. Vracíme se zpět ke Špalíčku, je právě 25.2. 1634, naproti v domě (dnešní muzeum) se k spánku připravuje Albrecht z Valdštejna. Za tmy tam vtrhne malá skupinka vojáků, kteří měli za úkol slavného, bohatého ale vážně nemocného vojevůdce zavraždit. Čin vykonal Ir Walter Devereux. Další nechám na Vašem samostudiu. Přesuneme se na Františkánské náměstí. Zde blízko sebe stály dva kláštery : řádu klarisek (zůstala nám zde obřadní a výstavní síň sv. Kláry) a naproti je františkánský klášter. Klarisky svůj kostel neměly a proto se spojovací chodbou dostávaly do františkánského kostela Zvěstování Panny Marie kde poslouchaly mši svatou ! Zlí jazykové si domýšlí, že se tam často modlily až do rána. Ještě připomenu co už víme z návštěvy chebských krovů : krov střechy františkánského kostela nad presbytářem je z roku 1319 a je nejstarší v celých Čechách. Naše další zastavení je v uličce zavražděných židů. Je to dnešní spojka Provaznické a Židovské ulice. Na straně té prvně jmenované byla zamčená mříž a všechny domy, které tvořily uličku byly zamčené. Do tohoto prostoru vojáci nahnali všechny obyvatele chebského gheta a zde je povraždili. Smutný, ale historicky častý skutek všude po světě. První chebský pogrom židů se stal v roce 1350 ! Poslední kousek cesty nás dovede před chebský hrad . Od 9. stol. je tu doložena existence slovanského sídliště a rovněž se ví, že po roce 1165 nechal římský císař Fridrich Barbarosa přestavět hrad na falc. To znamenalo pro pana purkrabího povinnost shromažďovat naturální dávky všeho druhu a být tak připraven na příjezd samotného císaře, nebo jeho zástupců a početného doprovodu. Ti když všechny spíže vyjedli tak odtáhli dál, vždyť říše byla velmi rozsáhlá (až po Sicílii) a bylo třeba celá území informovat o novinkách v rozhodování pana císaře. Před lávkou do hradu stojí nový Štaufský sloup se základními údaji o této památce. Utekly dvě hodiny příjemné procházky, je třeba se přesunout do hospůdky na náměstí. Nově otevřená hospůdka se jmenuje Bistro Botanik, mají tam Plzeň a dobrá jídla. Ceny o málo vyšší než obvyklé vyvažuje kvalita jídla. Já chtěl jít příkladem a dal jsem si telecí tataráček s topinkami. Zůstal jsem sám. Pro nastávající dovolené to není dobré znamení.
Na procházce městem s námi byly dvě rodiny z Ukrajiny. Jedna bydlí u Lídy a druhá v mém bytě. Posadil jsem je tak nešikovně , že neměli přímý kontakt s Vámi. To se musí příště napravit ! Dcera z mé rodiny mluví velice pěkně česky a přesto dosud nevím nic o jejich pocitech z jiného prostředí. Snad se jim ještě nedostalo k uchu šíření zlostných názorů na jejich přítomnost, kterou tolik živí Babiš, který ze svého morálního bahna vytahuje argumenty typu : „A co udělala vláda pro naše lidi ? Nic !“ Jako senioři, kteří už teď mají doma výměr dalšího zvýšení důchodů od poloviny roku, bychom měli cítit, že lže jako vždy ! Náš národ vůbec žije pod deštníkem na kterém je napsáno „To se u nás nemůže stát !“ Jak to, že ne ? Vždyť Putin jasně řekl, že chce vrátit hranice vlivu před rok 1997 ,chce tedy naše vystoupení z NATO atd. Je jen málo lidí na světě, kteří přímo zažili příkoří z poslední světové války. Celá Evropa žila v přesvědčení, že se taková situace už nemůže vrátit, že propojenost světa je nade vše důležitější než chorobná mysl jednoho diktátora. Není to tak ! Dokazuje nám to utrpení ukrajinského národa. Snad Vás ještě baví se dívat na zprávy a další informace, které tam odtud přicházejí. Právě nyní vyšla zpráva jedné agentury(nikoliv české) že naše země je druhá nejhorší (hned za Slovenskem) v Evropě v šíření nepravdivých (rozuměj ruských) zpráv o tom co všechno se stalo v Buči a okolí. Na jedné straně jsme národ, který reaguje na všechny katastrofy světa štědrými sbírkami, dokonce jedněmi z nejvyšších jako na Ukrajinu a na druhé straně je mezi námi spousty těch, kteří posílají přes Facebook svým známým, ty ruské hovadiny, které tak usilovně pomáhají šířit. Zkouším si představit, že jsem v Mariupolu , zavřený ve sklepě se svými vnoučaty. Nejde to . Kdo nezažil, neuvěří. Viděli jste ten snímek malýho kluka, který každý den nosí na hrob svojí maminky něco málo k jídlu ? Ona zemřela hlady a vyčerpáním, protože všechno co k jídlu sehnala dala svým dvěma dětem a ten malý to pochopil. Už se mi dál nechce o tom všem psát, hodně to prožívám.
Tolik pro dnešek. Bude-li nějaká etapa na obzoru tak Vás budu informovat pouze a jedině zde na těchto stránkách. Mějte se dobře, rychle překonejte jarní únavu a jezděte, vždyť už za šest týdnů jedeme na Chřibskou ! Váš Pepa D.
Hraná prohlídka Chebu.
Ahoj kamarádi. Nejdříve musím vysvětlit ten krkolomný název naší další akce. Naše skupina se zúčastní této akce pořádané Městským kulturním střediskem v Chebu. Provázet nás bude paní Jitka Šindelářová (viz. Krovy) křížem, krážem po náměstí , dále k františkánům a k chebskému hradu. Na této cestě bude několik zastávek kde budeme v roli diváků sledovat divadelní scénku herců oblečených do dobových kostýmů. Krátká vystoupení navozují události, které se staly v historii Chebu. Naše průvodkyně je ještě slovem doplní a zodpoví případné otázky.
Tato akce se koná v době velikonoc na Bílou sobotu – 16.4.2022 v 16 hod. od Ička na chebském náměstí. Opravdu to stojí za to. Podle počasí ještě vyberu místo na závěrečné posezení. Tady opravdu nemůžete chybět ! Na kolo a návštěvy o velikonocích bude ještě dost času. Kvůli počtu míst potřebuji Vaši přihlášku nejpozději na Velký pátek 15.4. !
Těšte se ! Zdravím všechny. Pepa D.
Ps. už jste četli ten hezký příspěvek anonyma, který se pojmenoval Kola ? Je u minulé zprávy !
První jarní km a Chebské krovy.
Ahoj kamarádi. Určitě stojí za zaznamenání, že jsme ve čtvrtek 24.3. poprvé letos a společně vyjeli na první etapu. Nebylo nás moc, ale i tak se to povedlo. Start byl jako obvykle na Beránkově dvoře a občerstvení jsem připravil před Bramborárnou v Třebeni. Tedy spíše přípitek šampáněm s jahodami , které Jíťa sehnala u Dvanácti měsíčků, tedy v Lídlu. Chvilku jsme popovídali, zdržoval jsem, abych mohl vysvětlit proč nepojedu na kole. Je to jednoduchý : když máte leta a uděláte rychlý, rotující předklon a pravou rukou chcete sebrat zámek co leží vlevo tak to je cesta k dlouhým potížím s kyčlí, tříslem, stehnem atd. Parta je už na odjezdu a já se ještě snažím udat směr okruhu a taky jejich návrat na kávu. Obojí se ukázalo jako zbytečný, protože ten kdo vede etapu určuje její směr a délku a na kafe taky nemohlo dojít, neboť jsem rychle musel do ležící polohy a zásobit tělo medikamenty. Podle komentářů vím, že se etapa povedla , včetně zastávky u Zajíce v Kynšperku. Kdo byl : Lahu, Martina, Laďa, Ivča, Jíťa, Pavel a brácha.
Na sobotu 26.3. , desátou hodinu jsem měl domluvenou prohlídku krovů na chebském náměstí. Průvodkyní nám byla paní Jitka Šindelářová, která toho ví o Chebu hodně a když si k tomu přidáte její poutavé, zasvěcené povídání tak je z toho velký zážitek. Desítky let jsme chodili po náměstí a stačilo nám vědět, že ty střechy jsou vysoký, protože to byly sklady. O jejich stáří, o zboží, které se tam skladovalo a mnoha dalších podrobnostech jsme nevěděli nic. V šedesátých letech proběhla oprava střech, záchrana Špalíčku a mnoha dalších budov. Až v roce 2015 se začaly dít věci. Jakýsi developer si usmyslel, že pod těmito vysokými střechami postaví mnoho velkých podkrovních bytů. Nepostavil ! Naštěstí tehdejší vedení města odolalo, založilo nadační fond Historický Cheb a začalo se systematickým průzkumem a dokumentací krovů měšťanských domů ve středu města. Při uplatnění vědecké metody určování stáří dřeva – dendrochronologie – dnes víme, že krovy byly stavěny od poslední čtvrtiny 14 stol. až do asanace v 50 -60 letech min. století. K poslednímu velkému požáru Chebu došlo v roce 1273 kdy shořely všechny domy (162) na náměstí. Od té doby se stavěly domy zděné od sebe oddělené štítovou zdí, která požár lokalizovala na jeden dům. Proto se dá s pýchou konstatovat, že tehdejší chebští mistři v tomto předběhli Marii Terezii, která v celé monarchii zavedla povinnost stavby štítových zdí při obnově měst. Při prohlídce jsme vedle kostela Sv. Mikuláše viděli jeden z nejstarších středověkých krovů s 16 m dlouhou trámovou stolicí. Představme si , že tento trám byl syrový (tak jako všechny ostatní), těžký a přesto za pomoci tehdejší techniky a síly usazený na místo. Vůbec nejstarší krov ve městě je nad presbytářem kostela Zvěstování Panny Marie kláštera františkánů. Je datován do roku 1319. Je také zajímavé kde chebští obchodníci brali tolik peněz na stavby. Bylo to z obchodu s medovinou a lněným plátnem. Brzy bylo poledne a s ním konec prohlídky. Loučíme se s paní průvodkyní a slibujeme si, že určitě budeme při další její akci. Bude to procházka městem s několika zastaveními při nichž jsou krátká vystoupení chebských herců připomínající důležité události v historii města. Následuje káva a zákusek v Caffe Galerry tzv. Géčku. Kdo byl : Ivča, Kika, Jitka a její syn David s dětmi, Pavel, Lída, Novotňáci, Japoška, Emaruš a já.
O situaci na Ukrajině jsem nenapsal ani slovo. To přijde později, tedy příště. Dnes je mi líto lidí, kteří čtou různé zprávy o pobytu Ukrajinců u nás, o financích pro ně o údajných „faulech“ kterých se tu dopouští atd. Když si k tomu přidám lživé komentáře Babiše o činnosti naší vlády a podpoře Ukrajinců na úkor našich občanů tak je mi z toho špatně. Prosím , když dostanete nějaký takový email nebo zprávu na Wats ap tak jí dál nešiřte a rozhodně mi jí neposílejte. Jezděte na kole, je to zdravý. Já budu chvíli marodit a pak se ozvu. Váš Pepa D.
Zpráva z Jarní schůze.
Ahoj všichni kdo jste na schůzi byli a nebo nebyli. Sešlo se nás opravdu hodně a to ještě dvě stálice chyběli – Thálie a Hanka. Bylo mi příjemný přivítat seniora všech našich bývalých cykloseniorů Vláďu Študlara. On byl jistě taky rád, že si mohl připomenout atmosféru našich setkání. Vláďo hodně zdraví a v červenci u cíle 1000 mil na viděnou !
V úvodu jsem věnoval nějaký čas válce na Ukrajině. My všichni jsme potomci generace našich rodičů a prarodičů, kteří v roce 1938 stáli dobře připraveni proti Hitlerovi a nakonec vinou zrady spojenců a neschopností naší vlády to vzdali. Pak ještě o třicet let později se to opakovalo. Zanechalo to v našem národu nesmazatelnou stopu. Jinak je to s Ukrajinci. Před osmdesáti lety stavěli barikády a s nacisty bojovali. Dnes je staví znovu proti dalšímu, mnohem bližšímu, diktátorovi, který sní o velikém Sovětském svazu a chce určovat pravidla života všude tam v Evropě, včetně nás, tak jak to dělali všichni generální tajemníci před ním. Ukrajina byla přepadena mnohem silnějším Ruskem, myslím co do počtu vojenské techniky, ale slabším v morálce a vlastenectví. V přímém přenosu vidíme loučení tátů s dětmi a ženami na nádražích. Chlapi jsou burcovaní svým prezidentem, který neodletěl do Londýna, ale dodnes je mezi nimi obklopen neméně schopnými vlastenci. Ve svých projevech postupně otevírá oči mnoha světovým politikům a daří se mu je přesvědčit, že u nich se nebojuje jen za Ukrajinu, ale za celý svět. Také k nám přijíždějí ženy a děti a my se o ně staráme. Tu nějakým oblečením, jídlem, ubytováním, finančně, atd. My jsme mezi sebou uspořádali sbírku pro paní a dvě dcery o které se stará Lída a ta vynesla 4640.- Kč a 5 E. Bravo. Výstižně a hezky to vyjádřil Jarda když se mi přiznal, že má z té sbírky velice příjemný pocit, protože ví, že pomáhá někomu konkrétnímu. Protože chci aby naše parta věděla z historie Ukrajiny něco víc, než je obecná povědomost , vybral jsem si pozdrav, který někdy používá i prezident Zielenskyj. „Sláva Ukrajině !“ Byli to Kozáci, kteří v 17. stol. bojovali o svůj stát a tento pozdrav pochází od nich. Má ještě druhou část – odpověď ostatních – „Hrdinům sláva !“ (Herojům sláva !)
Ve čtvrtek 24.3. ve 13 hod. od Beránků startuje naše první letošní etapa s názvem „První jarní kilometry“ . Občerstvovací stanice je v bramborárně ! Já budu čekat v Třebeni ! Dejte si to mezi sebou vědět.
V sobotu 26.3. v 10 hod. se sejdeme na náměstí v Chebu u Ička. Průvodkyně, paní Jitka Šindelářová, nás protáhne pěti půdami domů na náměstí abychom mohli vidět a slyšet o práci mistrů tesařů ze 14. století , kteří postavili nádherné dřevěné krovy, dnešní chloubu našeho města. Vstupné je 150.- Kč, doba prohlídky asi 1.5 hod. Potom zajdeme na výbornou kávu abychom mohli ještě strávit ten velký zážitek.
Nejbližší dovolená je na Chřibskou a to v termínu od pondělí 6.6 do pondělí 13.6. 2022. Ve čtvrtek 9.6. za námi přijede trojice Zdenka, Jířa a Lída. Máte to tady holky černý na bílým, tak žádné zákruty !
Kdo byl na schůzi : Vláďa Študlar, Milada, Beránci, Lahu, Pavel, Kája, Jarda, Ivča, Kika, Jitka, Emaruš, Japoši I., Novotňáci, brácha, Lída, Jiřka, Zdenka a já. Ve čtvrtek se těším ! Pepa D.
Jarní schůze – pokus druhý.
Ahoj kamarádi. Název našeho setkání trochu předbíhá dobu, ale zároveň vystihuje naše těšení se na jaro, na výlety a dovolené. Právě o nich bude nejdelší řeč.
Sejdeme se v neděli 20.3.2022 ve 14 hod. na chalupě ve Skalný. Občerstvení je s děvčaty domluvený.
Mám jedinou podmínku k Vaší účasti na schůzi – do pátečního večera tohoto týdne se zde na stránkách přihlásit. Kapacita kuchyně je omezená, počet židlí také a tak neváhejte a přijďte všichni, kteří se dovolených a dalších akcí chcete zúčastnit. Zdraví Vás Pepa D.
P.s. nechám u chalupy otevřená vrata pro pět aut !!