CykloDusak

a naší generaci se vybaví hlavně doba těžby uranu , tedy léta padesátá. Těm mladším pak nezajímavé, zchátralé město na cestě na Boží Dar. Já jsem si udělal životní radost a dvakrát za sebou jsem v Jáchymově pobýval jako lázeňský host. Je to nedávno co jsem ukončil druhý pobyt a tak se nacházím v naději , že radonové záření s mojí tělesnou schránkou něco dobrého udělá.  Je nutné zaznamenat, že jsem bydlel v Radium Palace. Na začátku minulého století to byl nejslavnější lázeňský hotel tehdejší Evropy. Mnoha prominentům, včetně TGM, ho stálo zato navštívit. Dnes už by potřeboval nějakým vyšším nákladem omladit, jak ostatně říká i místní údržbář. Kdoví jak se na to dívá nový majitel  z dalekého arabského světa. Další prezentaci hotelu nechám na fotografiích v galerii.

Historie Jáchymova není ani tak dlouhá jako zajímavá. V 16.století hrabě Štěpán Šlik obnovil v roce 1516 těžbu stříbrné rudy a už za tři roky nato začal ze stříbra razit tolary o váze trojské unce t.j. 31.1 gramu. Jen připomínám, že to byl právě jáchymovský tolar, který dal mnohem později jméno jiné silné měně – dolaru.  Stříbrná ruda se zde těžila převážně povrchově v jamách hlubokých až třicet metrů. Dodnes jsou haldy po této těžbě patrné v lesích nad Jáchymovem. Je až neuvěřitelné jakého rozmachu se město v těch letech dočkalo. Existují součty počtu obyvatel a domů , které Jáchymov řadí na druhé místo v Čechách. Žilo zde v roce 1534 18200 obyvatel v 1200 domech. Jen v Praze to bylo více – 50 000 ! Pro zajímavost uvádím , že třetím nejlidnatějším městem byl tehdy Cheb se svými 15000 obyvateli. V Plzni to bylo 3300 lidí . Za pouhých třicet let (1547) král Ferdinand I rodu Šliků panství  nad oblastí sebral. Tento vlivný rod zaplatil Habsburkům i daň nejvyšší – popravou pravnuka Jáchyma Ondřeje v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Těžba stříbra postupně zanikala, ale jiné kovy jako olovo, nikl, bismut, arsen a také cín nenechaly hornictví v této oblasti zaniknout.

Na začátku 18. století byla v Jáchymově dokonce založena báňská škola a to rozhodnutím samotného císaře. Horníci v dolech stále častěji  nacházeli místo stříbra zcela nový nerost černé barvy, který pojmenovali smolinec. Bylo to označení pro zklamání, protože stříbro bylo stříbro, kdežto tenhle černý materiál jaksi k ničemu. Jenže chytré hlavy vymysleli jeho využití pro výrobu barev, konkrétně žluté a zelené, které dodávali do okolních skláren. Ke konci 19.století do Jáchymova zavítala vědkyně Marie Sklodowská Curie, nabrala na haldách odpadu z výroby barev vzorky a svět byl na kolenou. V nich totiž objevila radioaktivní  uran a polonium. Tato dáma nemohla tušit co tyto prvky přinesou pro svět a také pro Jáchymov. Město prožívalo další vlnu slávy a od roku 1906 také vznik lázeňství, které jako svojí hlavní terapii bude používat teplou radonovou vodu k léčení zánětů, pohybového aparátu a pod. Místní lékaři už dávno zaznamenali, že horníci se ve štolách často brodí v teplé vodě, jejich klouby jsou zdravé a jejich pracovnímu výkonu to velice pomáhá. Nevědomky to byli první pacienti, živý důkazy léčebné schopnosti podzemní vody.

Počátečních čtyřicet let 20.století bylo období rozkvětu jak lázeňství, tak i jiných pracovních příležitostí ve městě. Stačilo pouhých pět let trvání 2.světové války aby se z města během krátké doby stalo místo nepopsatelného násilí, útlaku a nespravedlnosti páchané na lidech po změně režimu od začátku padesátých let. Strana se chlubila hesly „Náš uran pro mír“ a pod. Celá produkce uranové rudy odjížděla do Sovětského svazu za ceny finančně velice nízké, ale lidsky strašně vysoké. Ruské zajatce postupně v dolech nahrazovali naši vězni, které soudy v nespravedlivých, politických procesech přímo chrlily.  Uvedu několik čísel, které tzv. “ Jáchymovské peklo“ dokládají. V politických procesech bylo k smrti odsouzeno 238 lidí. Do TNP (táborů nucených prací) 186 000  a mezi pétépáky 118 000 československých občanů. Nejen kolem Jáchymova, ale také u Příbrami a Slavkova bylo rychle postaveno mnoho pracovních táborů podle vzoru německých lágrů. O krutých životních podmínkách  svědčí i počet obětí. Při útěcích z táborů přišlo o život 350 – 400 vězňů a přímo v táborech pak 15726 ! Čísla, která s dobou úzce souvisí je 7000 vyloučených studentů z VŠ, dále 400 000 našich emigrantů po roce 1948 a 450 000 po roce 1968. Uvedená čísla platí pro celé Československo, kdežto termín „Jáchymovské peklo“ označuje tuto zrůdnou dobu na všech lokalitách kde se to dělo.

V současném 21.století město vzkvétá. Jistě, na průjezdu městem je stále vidět neopravené domy a nebo zbytky po těch zbouraných, ale ty jsou ve výrazné menšině. Město má krásnou radnici, kostel sv. Jáchyma a nebo muzeum přeplněné informacemi. V lázeňské části „soupeří“ o přízeň hostů Radium Palace s penziony Běhounek a Curie. Okolí města považuji za nádherné. Stačí jen vyjmenovat několik lokalit : zaniklá obec Popov  kde zůstaly stát obří stromy – šest set let stará lípa, nebo úžasný jasan a bříza, kterou jen tak jinde neuvidíte. Nebo vyhlídka Dívčí skok , přístupná po hezké stezce. Taky rozhledy z kopce Stráž nad městem a výjezd na Klínovec přes Suchou jsou moc pěkný. Ještě bych přidal obec Mariánská a její okolí. Tak se tam někam jednou vydáme !

Přátelé, fotky k městu a popsanému okolí jsou v galerii roku 2023 pod heslem Jáchymov. Příště bude Chřibská !