CykloDusak

   Přátelé, to byl zase krásný den, ta naše etapa. Musel bych  psát v superlativech  a stejně by to byla pravda.  Počasí, účast, trasa, hospodská zábava, jednokolka, no prostě všecko.

   Tak jak to probíhalo. Vyjeli jsme na Háje omrknout stavbu pilířů estakády, která povede Volfíkovi přímo nad ložnicí. Tak to tedy Dobrou noc Pepčo a Zuzko. Snad to nebude tak zlý.  Pak následoval sjezd úzkou pěšinkou, chatovou osadou do Podhradu. Dlouho jsme tu nebyli, ale zvládli jsme to. Jsme dole na silnici a míříme plynulou jízdou na Mechovou. Tady u chaty Kiky je první focení a přes plot taky obdivování udržované zahrádky.  Ve Stebnici se staví nový most. Dál pak po zvlněné silnici dorazíme do Okrouhlé. Stojí tady opravdu krásný, starý, Valdštejnův dub. Stáří, prý, 400 let, obvod kmene 660 cm.  Opravdu příjemná zastávka .  Mezi poli vede cesta mírně dolů, vzduch je čistý a Slavkovský les před námi je jak na dlani. Velkou Šitboř necháme stranou a dáme to přes Úval, do kopečka na Těšov a po chvíli jsme v Mokřině. Tady se Iva zdraví se známými, my ostatní krátce odpočineme což je dobře, protože málokdo ví, že před námi je sympatická serpentina. Na Kamenným dvoře jsou tři kruháče a my se fotíme hned na tom prvním. Příště ale na třetím – je přehlednější a do té doby taky natrenujeme jízdu za sebou a ne vedle sebe, to fotograf nemá rád. Do Kynšperka je stezka, pak dlouhý sjezd a jsme v pivovaru.

   Venku na terase je docela plno a v hospodě hraje kapela a zpívá se. Dolní lokál s klenbou je úplně prázdný. Odhaduji že obsazeno je asi tak třetina kapacity. Přesto personál nestíhá a dokonce vrchní mi oznamuje, že jídlo na terasu nedonesou, že mají akci. Tak nevím. Po ochutnání Zajíce se sbíráme k dalšímu přesunu po cyklostezce do Nebanic ke koním. Sám Šimáček po nedávné operaci kolena pobíhá o berlích po lokálu , protože je taky s personálem na štíru. Ještě nedávno, když se tady točil Kájotoč to bylo lepší. Ne, ono to není lehký provozovat hospodu. Klobása je dobrá, blíží se půl šestá a my máme domluvené setkání.

   V šest hodin se potkáváme s Tomášem, který je z malé vesnice od Znojma a na jednokolce objíždí Českou republiku. Dnes má za sebou 1414 km a před sebou Český les, Šumavu atd. až domů. Jeho výkon bude zapsán do České knihy rekordů a právem. Tomáš nám předvádí jak se na takové kolo nasedá a z něho sesedá. Má na něm něco jako řídítka, ale to jsou jen madla na držení na kterých je i jedna brzda pro všechny případy. Normálně se brzdí přes nohy, vždyť se jedná o furtšlap.Rovněž řízení se provádí celým tělem. Kromě televize a cirkusu jsme tohle kolo neviděli a ještě k tomu  na silnici už vůbec ne.  Prostě byl to borec na konec naší etapy.   Kdo jel : Kapříci, Lahučáci, Milada, Kika, Iva, Janďák, Láďa D., Hanka, Kája, Líba, Vlasta, Petr a já. Vlastu přivedl Petr a důkladnější seznámení s ní  možná proběhne na dovolené. Je to nadějný. Máme 57 km.  Za 14 dní 8.6.2014 bude další etapa se schůzí.  Zdraví Vás Pepa D.

   P.s. Dostali jste stručnou informaci, že v Lokti žije paní Jitka, která loni po dvouletém marodění dojela  sama na kole do Santiaga de Compostella. Její vyprávění pro nás bude v Lokti v pondělí 14.7.2014. Zájemci si to zapíší do kalendáře. Díky.

   P.s. č.2 Pár slov k fotkám. V galerii nejsou číslovaný, ale Vy na to přijdete. První fotka je pohled do dálky a k ní vyhlašuji diváckou soutěž : kdo první mi přesně popíše místo odkud je fotka pořízena dostane 10 kg pytel brambor. Č.15 – 20 jsou ještě řepky, letošní poslední, Č. 34 – 45 jsou fotky ze závodu bikerů ve Frant. Lázních, č. 53 – 55 je pohled do dolu u Král. Poříčí,  č. 62 -65 je setkaní s Tomášem Horákem a jeho jednokolkou.

   Přátelé, zase dobrý. Předpověď počasí slibovala  pro náš kout odpoledne bez deště. Tak jedeme a v půlce cesty na Ameriku hustý ceďák. Vítr to honil ze strany na stranu a tak nemělo cenu se schovávat pod stromy až v hospodě pod hrází. Bylo plno a to nám velice pomohlo pro naše rozhodování o další cestě. Za pár minut k tomu vysvitlo slunce a v našich hlavách bylo jasno – jedeme dál.  Na Seebergu jsme rychle, u cesty řepka, takže nezbytné focení a dost , čeká nás protivítr a nad Libou se pořádně zatahuje. Jde to dobře. Dokonce se povedlo i projetí zkratky na Lipnou, takže Polná zůstává vlevo a my spěcháme do hospody Na Gruntu. Z okna je vidět, že někde nad Polnou hustě prší, ale nám to nevadí čekáme pivo, kafe a buchty.

   Je čas a tak to hezky probereme jak se na hospodu sluší. Třeba taková účast, tedy spíše neúčast – Janďák slaví, Hanka se řízla do ruky, Milada  je momentálně zpomalená a myslí si, že etapa bude za týden, holky z Mariánek se doma těší na Bodam, můj brách Láďa hraje tenis se synem , Zuzka se chystá na operaci a Laďa Růža Beránek nám stojí za delší debatu.  Etapy nejezdí, maká sedm dní v týdnu po deseti hodinách. Stoprocentní workoholik. Nikdo nenadává, vyslovují se jen obavy jako :“ to nejde vydržet !“ nebo „jak dlouho to chce takhle dělat ?“a pod. Na dovolenou jede takže bude možnost ho vyzpovídat. Jsou taky příjemnější temata, stačí si všimnout, že po krátké pauze je s námi zase Ivča a to je moc dobře.

   Další cesta je už po větru – Skalka – golf – Házlov – Vojtanov. U chaloupky tety Daši se fotíme, je zavřená a chystá se k likvidaci. Takový už je život, pořád někde něco končí a je hodně důležité aby taky začínalo. Před Skalnou to vezmeme po louce ke koupališti a dál do vesnice  a ejhle je tady něco novýho. Parcely před hradem u potoka jsou zplanýrovaný, pařezy stromů vytrhaný a to všechno úředním jazykem  je revitalizace podhradí. Normálně řečeno bude to tam hezký, jen nevím proč k tomu hezkýmu nepatří taky staré stromy.  Ještě zbývá projet se loužemi a blátem přes Kateřinu do Drahova a rozloučit se.  Kdo jel – Kapříci, Lahučáci, Kája, Kika, Iva, Líba, Petr a já. Máme 40 km.

   Za týden bude další etapa. Dopoledne v cca deset hodin na kempu Amerika můžeme vidět start obnoveného závodu bikerů kolem FL.  Pozvánka bude ve středu. Už se těším. Pepa D.